Sbírání hub je pro mnohé vášeň a skvělý relax. Ovšem hledat je neumí každý. Zběhlí houbaři už mají svá ověřená místa, a tak vědí, kam a kdy se vydat. Pro ostatní máme rady, které jim výpravu za houbami usnadní a budou se těšit z bohatého úlovku.

Jak dlouho trvá houbařská sezóna

Houby rostou vlastně celý rok, ovšem po celou dobu je sbírají opravdu jen fajšmekři, kteří se v nich vyznají, protože například zimní houby jsou dost neobvyklé. Pro většinu běžných houbařů je zajímavé především období od dubna do konce listopadu. V tuto dobu totiž roste převážná většina známých jedlých hub.

Začne to čirůvkami a májovkami a během června se v lesích začínají objevovat i oblíbené hřiby, kozáky, křemenáče, lišky, kuřátka, holubinky, suchohřiby, bedly a mnoho dalších druhů. V případě, že je příhodné počasí, lze někdy sbírat houby až do prosince, kdy ještě rostou například václavky či čirůvky.

Kde najdete houby nejčastěji?

Protože houby potřebují ke svému růstu nejen teplo a dostatek vlhka, ale i klidné a bezvětrné prostředí, nejvíce jich máte šanci najít na jihozápadních a severozápadních svazích. V menším množství na ně můžete narazit i na místech orientovaných na východ až jihovýchod. V chladnějším období na počátku sezóny je hledejte na slunných lokalitách, které bývají nejvíce na okrajích lesů a při cestách.

Ovšem na podzim tato místa dříve vychladnou, a tak houby hledejte spíše v houštinách, kde se drží teplo. V případě, že je v tomto období suché počasí, prošmejděte vlhké úvaly a kotliny, které jsou orientované na sever. A když už se konečně dočkáte deště, nemusíte běžet do lesa hned, ale raději pár dní vydržte, protože houby potřebují vyrůst.

Můžete využít moderní technologie

V současné době lze využít i servery na internetu, kde se dozvíte, v které oblasti v danou dobu houby rostou. Často tam najdete i tipy znalých houbařů, kteří se na nich zmiňují, kde a co našli. Se svými zkušenostmi se můžete podělit i vy, a to zde:

www.nahouby.cz

www.houbareni.cz

Hledejte houby podle druhu stromů

Každý druh houby je zpravidla vázán k určitému druhu stromu a tento vztah se odborně nazývá mykorhiza. Jedná se o spojení myceliových vláken hub, které obrůstají nebo vrůstají do drobných kořínků stromů a čerpají z nich potřebné látky. Na oplátku však stromům dodávají zase jiné látky, které jim prospívají. V podstatě jde o příjemnou vzájemnou výměnu.

U jakého stromu roste která houba?

Hřib smrkový: Jak je patrné z názvu, což se stává dost často, tento druh roste v blízkosti smrků. Snadno na něj narazíte i pod borovicemi, buky a břízami.

Hřib kovář: Houbu hledejte nejen v jehličnatých, ale i listnatých lesích, a daří se jí zejména pod smrky, duby a buky.

Hřib dubový a hřib koloděj: Této houbě se daří především v listnatých lesích, a to nejčastěji pod duby a buky.

Kozák březový: Nejčastějším stanovištěm jsou místa s břízami, duby a borovicemi.

Ryzec smrkový: Nejběžnější lokalitou jsou smrčiny, hlavně okraje lesů a cest.

Klouzek: Tento druh je vázán hlavně na borovice a daří se mu v trávě na krajích lesa a cest.

Liška obecná: Houbě vyhovují k růstu listnaté i jehličnaté lesy, kde se vyskytuje mech, tráva a borůvčí.

Bedla vysoká: Zpravidla roste v listnatých i jehličnatých lesích, ale i na mezích a loukách, kde nejsou ohroženy větrem.

Zdroje: www.limero.cz, www.ctidoma.cz, www.abecedazahrady.dama.cz