Užíváte si ještě sběru hub, a to hlavně hřibů, které právě teď rostou? Patří mezi ně i dva druhy, které jsou si v mnoha směrech podobné, a tudíž snadno zaměnitelné. Jeden z nich není sice přímo jedovatý, ale může snadno způsobit zažívací potíže. A navíc je i odporně hořký. Jak si tedy který z nich stojí a co je pro ně charakteristické?
Jak se vyhnout záměně těchto dvou hřibů se můžete podívat na videu zde:
Hřib kovář (Neoboletus luridiformis)
Jedná se o poměrně atraktivní houbu z čeledi hřibovitých, která patří mezi tzv. modráky, protože v místě poranění rychle modrají. V našich lesích se objevuje koncem jara a roste až do pozdního října. Natrefit na kováře můžete ve všech typech lesů, nejčastěji se však vyskytuje v horských a podhorských oblastech, kde tvoří mykorhizu především se smrky. V nižších polohách i s duby a buky.
Hřib kovář ( Boletus luridiformis ) - můžeme ho najít od nížin až do hor a to jak pod jehličnatými t
Jak hřib kovář vypadá
V mládí mívá tento hřib klobouk polokulovitého tvaru, v dospělosti se postupně rozloží do velikosti 5 až 20 cm v průměru. Nejprve je lehce plstnatý jako samet, později je hrbolatý a lysý. Barva jeho klobouku je poměrně proměnlivá, od hnědé až po černohnědý či olivově hnědý odstín. Na jeho okraji bývá patrná slabá okrová linka. Ze spodní části klobouku má houba žlutozelené rourky, které postupně žloutnou a mění se na karmínově červenou barvu.
Třeň je v dolní polovině nápadně širší a má v mládí soudkovitý, později kyjovitý až válcovitý tvar. Spodní část je olivově hnědá a směrem ke klobouku žloutne. Povrch třeně nemá tzv. síťku a v horní části bývá kovář hustě pokrytý nepravidelnými červenými zrníčky až šupinkami.
Kovář je jedlý, ale potřebuje tepelnou úpravu
V případě hřiba kováře se jedná o chuťově vynikající a krásnou houbu, který vyžaduje delší tepelnou úpravu, při níž zmizí jeho toxicita. Vždy ho upravujte minimálně 15 minut, raději však 25 minut. Nedostatečně upravené houby by vám snadno mohly způsobit zažívací obtíže.
Hřib kříšť (Boletus calopus)
Tento hřib je velice podobný právě zmíněnému hřibu kováři, ovšem doma si na něm nepochutnáte. Hřib kříšť se v lesích objevuje v období od července do října. Daří se mu především v jehličnatých lesích. V nížinách ho naleznete jen výjimečně, spíše miluje podhorské a horské oblasti.
Jak poznáte hřib kříšť
Zpravidla má světlý šedohnědý klobouk. Rourky jsou nejprve citronově žluté, později přecházejí do lehce olivového nádechu. Při kontaktu a otlaku ihned modrají. Nohu pokrývá jemná červená síťka a pod kloboukem je žlutá. Směrem dolů se mění na červenou až červenohnědou barvu. Bělavá až krémově žlutá dužina, stejně jako rourky, mění při poranění okamžitě barvu do modrozelené.
Hřib kříšť není nejedlý
Jedná se o houbu, která má silně hořkou chuť a zkazila by každou houbovou pochoutku. A především také váš žaludek. Houba totiž způsobuje silné zažívací potíže. Nejvíce obávaný je hlavně za syrova. Pokud kousek dáte na jazyk a zjistíte silnou hořkost, vždy vše vyplivněte, abyste se vyhnuli zbytečným potížím.
Hřib kříšť
Všímejte si vždy barvy klobouku, rourek a síťky
Abyste si houby nikdy nezaměnili, držte se samozřejmě podrobného popisu, ale v první řadě si vždy prozkoumejte barvu klobouku. Hřib kříšť má v hnědém klobouku jakoby šedé až stříbrné tóny. Oproti tomu kovář mívá klobouk v odstínech syté hnědé.
Dalším základním rozpoznávacím znakem jsou rourky, které má hřib kříšť žluté, kdežto kovář zpravidla červené. Pouze u mladých kusů mohou být žluté a většinou je v nich již jistý nádech začervenání.
Stejně tak vám k rozlišení těchto hub pomůže síťka na noze, která je charakteristická pouze pro hřib kříšť.
Zdroje: www.living.iprima.cz, www.houby-rostou.cz, www.blesk.cz, www.living.iprima.cz
