Houbařství je u nás velmi oblíbené a v podstatě se řadíme mezi nejpočetnější sběrače hub. Nejméně jednou ročně vyrazí do lesa na houby něco okolo sedmi miliónu Čechů a nasbírají přes deset tisíc tun hub. Nejčastěji se sbírají samozřejmě jedlé druhy hřibů, které jsou nejoblíbenější. Populární jsou i lišky, babky, ryzce, holubinky, křemenáče a kozáky.
Na přehled některých druhů hub se můžete podívat zde:
Ne všichni však znají houby dokonale, a proto je nutné sbírat jen ty houby, které opravdu znáte. Pozor si však dávejte i u nich, protože některé se dají velmi snadno zaměnit s nejedlou houbou, která vypadá téměř stejně a rozdíly jsou někdy opravdu minimální. Kterých hub se to týká?
Muchomůrka růžovka – muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka růžovka je chuťově výborná houba, která je známá pod lidovým názvem masák. Je si však velice podobná se smrtelně jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Někdy dokonce tyto dvě houby vyrostou v těsné blízkosti. Jak je od sebe můžete rozeznat? Všímejte si vždy límečku neboli prstýnku pod kloboučkem, mají jej obě houby. Avšak masák ho má vroubkovaný a jedovatá muchomůrka hladký.
Muchomůrka růžovka
Typické rysy muchomůrky růžovky: Zpravidla její bílé lupeny po poranění mění barvu z bílé na růžovou. Mladé houby mají polokulovitý šedohnědý nebo šedorůžový klobouk, který se později otvírá a bývá plochý. Dosahuje i šířky kolem 20 cm. V lese na ni můžete narazit od počátku začátku jara až do podzimu.
Typické rysy muchomůrky tygrované: Jedná se o smrtelně jedovatou houbu a její účinky se projevují tak dvě hodiny po požití. Poznáte ji podle šedohnědého nebo žlutohnědého klobouku, který je na okrajích někdy rýhovaný nebo hladký a je dost často pokrytý bělavými útržky plachetky, z které se houba vyvinula. Většinou roste v listnatých lesích, ale neznamená to, že byste na ni nenarazili i jehličnatých. Její sezóna je od července až do podzimu.
Holubinka trávozelená – muchomůrka zelená
Holubinka trávozelená je pro svou chuť houbaři hojně vyhledávaná, je však nutné ji tepelně upravit. Pozor na záměnu s dost podobnou muchomůrkou zelenou. Obě houby mají dost podobný nazelenalý klobouk. U holubinky je uprostřed nahnědlý, kdežto muchomůrka jej má místy i bělavý či lehce nažloutlý. Holubinka nikdy nemá vespod nohy prsten a pochvu, naopak muchomůrka je má a pochva připomíná punčochu, které se často říká kalich smrti.
Typické rysy holubinky trávozelené: Holubinka má bílou křehkou nohu a zelený klobouk dorůstá do velikosti kolem 10 cm. Nejčastěji vyrůstá v okolí bříz, smrků a najít ji můžete nejen v lese, ale i v parcích.
Typické rysy muchomůrky zelené: Houba se řadí mezi jedny z nejjedovatějších a bývá častou příčinou otrav. Často na ni můžete narazit v listnatých lesích.
Ryzec smrkový – ryzec kravský
Tyto dva podobné ryzce rozpoznáte díky tomu, že ten smrkový při odříznutí roní mléko v mrkvové barvě čerstvě a kravský bílé mléko. A také podle zabarvení klobouku.
Typické rysy ryzce smrkového: Klobouk je oranžový a má typické tmavé kruhy, starší kusy mívají i zelené fleky. Většinou ho najdete koncem léta až do pozdního podzimu ve smrkových lesích a můžete se těšit na jeho výbornou kořeněnou chuť.
Typické rysy ryzce kravského: Klobouk ryzce kravského je pokryt chloupky, má načervenalou barvu a světlé pruhy. Najdete ho stejně jako ryzce smrkového většinou ve smrčinách. Jeho požití způsobuje žaludeční nevolnosti, zvracení a silný průjem.
Liška obecná – hlíva olivová
Liška obecná se opět vrátila do českých lesů. V 80. letech totiž přestala růst vlivem kyselých dešťů. Jde o oblíbenou houbu s velmi výraznou chutí. Jen buďte ostražití, ať si ji nespletete s podobnou hlívou olivovou. Rozeznáte je podle toho, že liška vyrůstá ze země a hlíva v trsech ze dřeva a také podle tvaru klobouku.
Liška obecná
Typické rysy lišky obecné: Tato houba má na okrajích zprohýbaný klobouk, který je sytě žlutý nebo oranžovohnědý. Dužina uvnitř je bílá a většinou ji naleznete v jehličnatých lesích, především těch smrkových.
Typické rysy hlívy olivové: Klobouk má nálevkovitý tvar je v podstatě podobné barvy jako má liška, někdy má nádech do hněda. Dužina je tuhá a žlutá. Většinou ji najdete na vyhřátých místech, na pařezech a na kamenech. Houba není prudce jedovatá, ale způsobuje lehké otravy, které se projevují žaludečními problémy.
Zdroje: www.prozeny.cz, www.living.iprima.cz, www.lidovky.cz
