Žít na hradě nebo zámku je sen… Krásné vysoké stropy. Stylové obklady. Nábytek z doby našich předků… Tímto způsobem si mohou „zámeckou“ nebo „hradní“ romantiku malovat návštěvníci historických objektů.
Realita je podle kastelánů ale trochu jiná. Miloš Jiroušek, kastelán hradu Kunětická hora, kde se natáčel seriál Arabela, vzpomíná na své začátky: „Když jsem v roce 1993 přišel poprvé na hrad, byl dlouho zavřený a podle toho také vypadal. Pamatuji si, jak byl prázdný, všude rozbitá okna, vytlučené dveře…“ A nejen to. Součástí objektu byla i zahrada, která byla zpustošená a zarostlá…
Autor videa, Národní památkový ústav, vám představí hrad Kunětická hora. Více na kanále YouTube.com
Zpočátku to byl žalostný pohled...
„Stěžejní bylo uvést hrad do civilizovaného stavu. Uklidit uvnitř i v jeho okolí a připravit ho tak, aby v něm bylo možné přivítat první návštěvníky, což se podařilo ještě v roce 1993," vzpomíná kastelán, který první měsíce neděl nic jiného, než že s partou brigádníků prosekával nálety dřevin, které prorostly až na nádvoří.
Zoufalý stav hradu vedl k různým diskuzím, jestli objekt vůbec otevírat, nebo ho raději „utemovat“ lešením a dávat postupně dohromady. Nakonec se kastelán hradu a vedoucí památkové péče rozhodli zariskovat a kultovní „Rumburakův hrad" otevřít veřejnosti.
Situaci zachránily dotace
Počátky provozu byly těžké. První návštěvníci chodili po prázdném hradu a byli trochu zklamaní. Interiéry hradu se budovaly postupně a zároveň bylo potřeba dát dohromady i samotný objekt, který čítal i rozsáhlý pozemek. „První rehabilitace se týkala proměny okolí hradu, zejména rehabilitace historických sadů a zeleně. V roce 2018 přišla na řadu západní část areálu, jejíž úpravu za první republiky navrhl architekt Dušan Jurkovič,“ vypočítává proměny hradu zdejší kastelán.
Ale jak to tak bývá, nic není zadarmo. Na rekonstrukci se kastelánovi podařilo získat peníze z dotačního programu Evropské unie v rámci projektu IROP ITI. Opravila se z toho celá západní část areálu. V druhé fázi restaurace následovala rehabilitace interiérů hradního paláce s hlavní návštěvnickou trasou.
Související články
Trochu jiné prohlídky
Na hradě Kunětická hora je možné si vybrat ze dvou typů prohlídek. První je s průvodcem, tu druhou si může návštěvník vychutnat sólo. K tomuto ležérnějšímu přístupu k hostům má kastelán svůj důvod. „Vzpomínám si na ty pekelné okamžiky z dětství, kdy jsem musel s rodiči na prohlídky s průvodcem. Tak jsem to tu nechtěl, a proto jsme od začátku vybavovali hrad tak, aby si ho lidé mohli procházet i sami. Osvědčilo se nám to. Návštěvníci kvitují, že prohlídce mohou věnovat tolik času, kolik sami chtějí," vysvětluje.
Vyšší ceny, málo peněz
Situace hradů se za poslední léta změnila. Proběhly různé finanční škrty v tabulkách a spousta zaměstnanců hradů přišla o práci. Ti, kteří zbyli, musí dělat vše, co je potřeba. Růžová situace není ani se samotnou údržbou památky. Budget, který dostává hrad na svůj provoz, často nestačí. Zdražil se stavební materiál, služby…
A většina kastelánů pak nemá takovou možnost postarat se o svěřený objekt tak, jak by si představovali. Národní památkový ústav v poslední době tlačí na to, aby hrady a zámky byly co nejvíce samostatné. Jediným příjmem těchto objektů je ale jen vstupné a prodej suvenýrů. To ale podle kastelána Miloše Jirouška nestačí ani na provoz objektu, natož na jeho rozsáhlé opravy.
Vstupné jako podpora
Tlak na vyšší cenu vstupného na hrady a zámky roste. Podle kastelána je cena vstupenky ještě únosná, například v porovnání s lístkem do kina. Ať tak či onak, pravdou je, že pokud chceme, aby historické objekty vydržely i pro další generace, je potřeba je podpořit návštěvou i nějakou tou korunou navíc. Jinak to asi nepůjde.
Sledujte nás v Google Zprávách