Zdroje: www.idnes.cz, www.houby-rostou.cz

První výraznější úlovky letošní sezony hlásí houbaři zejména na Moravě, jmenovitě na Olomoucku, Prostějovsku a Ostravsku. V Čechách se momentálně houbám daří hlavně v severních regionech, kde lesy zřejmě nestíhají tak rychle vyschnout jako v teplých jižních kotlinách. V řídkých lesích a remízcích je většina hub už seschlých nebo červivých.

Proč jsou houby červivé?

Červivost hub bývá způsobena larvami bedlobytky houbové či hřibové a bývá problémem hlavně za horkého a suchého počasí. Některé plodnice jsou larvami prošpikované natolik, že to poznáte na první pohled už při sběru. Nejste-li si jisti, sebranou houbu rozřízněte podélně napůl, než ji uložíte do košíku. Vždycky je lepší červivou plodnici zanechat na místě v lese, než ji doma vyhodit do koše. Přispějete tak k rozmnožen druhu a za nějaký čas se sem můžete vrátit pro další a hojnější úrodu.

Larvy samy o sobě nejsou po uvaření škodlivé, ale zanášejí do hub mikroorganismy, které urychlují plesnivění a hnilobný proces. Konzumace ani sušení červivých hub se tedy rozhodně nedoporučuje.

Vděčné bedly

Některé druhy hub jsou vůči červivosti odolnější. Zářným příkladem je bedla vysoká, která roste na sušších stanovištích a její sezona už pomalu začíná. Najdete ji zejména na lesních mýtinách a na okraji lesů všech typů. Klobouky mladých bedel jsou typické vejcovitým tvarem a postupem času se otevřou, přičemž mohou narůst do úctyhodných rozměrů. Rozevřené klobouky se nejčastěji obalují v trojobalu a smaží jako řízky, mladé plodnice můžete usušit a rozemlít na prášek, který dodá skvělou chuť i vůni houbovým omáčkám a polévkám.

Pozor na bedlu zahradní

Dospělou plodnici bedly vysoké houbaři většinou poznají bezpečně, nicméně u té mladé hrozí záměna s nebezpečnou muchomůrkou zelenou. Pro bedlu jsou na rozdíl od muchomůrky typické hrubé šupiny na klobouku a chybí jí takzvaný kalich smrti neboli pochva, ze které muchomůrka zelená vyrůstá.

Pozor dejte také na druhy bedel, které na řezu červenají. Může jít o bedlu zahradní nebo bedlu červenající, po nichž hrozí zažívací potíže, u citlivějších jedinců dokonce velmi vážné. Jak název napovídá, bedlu zahradní najdeme spíš v zahradách a parcích než v lesích, nicméně opravdu spolehlivě je poznáte jen podle červené barvy dužniny.