Kefír byl odjakživa považován za „kavkazskou“ záležitost. Prameny uváděly, že tento kvašený mléčný nápoj vyráběli staří Kavkazané v kozím vaku, který doplňovali mlékem a věšeli ho na dveře. Tento zlepšovák byl praktický. Jednak mléko bylo vždy po ruce a zadruhé každý kolemjdoucí o vak zavadil a tím urychlil i kvašení kefíru… Ovšem tato „kefírová odysea“ má teď trochu trpkou příchuť. Vědci v pohřebišti Siao-che, v severozápadní části čínské Tarimské pánve, objevili neuvěřitelnou věc – prapůvodce kefíru!

Autor videa, Discovery Future, vám odhalí příběh nejstaršího kefíru. Více na kanále YouTube.com.

Tisíce let stará bílá vrstva

Vše se odehrálo před několika lety. Archeologové našli v pohřebišti mumie pokryté zvláštní bílou hmotou. Genetická analýza prozradila, že se jedná o kefír! „Je to vůbec nejstarší vzorek kefíru na světě,“ říkají vědci z Čínské akademie věd a jedním dechem dodávají, že je až neuvěřitelné, jak mohl kefír přežít tolik tisíc let: „Kefír totiž patří mezi nápoje, které se velmi obtížně uchovávají. Proto tento nález považujeme za unikát, ze kterého můžeme vyčíst spoustu zajímavostí ze stravování našich předků.“

Ukryté kefírové zrno

Vědci zkoumali nalezenou vrstvu kefíru. A k čemu došli? „Bílá hmota na povrchu mumií byla ve skutečnosti kefírová jádra, která v kombinaci s bakteriemi v bílkovinách, tucích a cukrech působí tak trochu jako chlebový kvásek,“ řekl jeden z vědců a doplnil, že v případě mumií šlo o kefír ze dvou smíchaných mlék – kozího a kravího. A to není všechno! „Mléko obsahovalo různé druhy plísní, včetně Lactobacillus kefironofaciens a Pichia kudriavzevi, které se vyskytují i v dnešních kefírových zrnech,“ vysvětloval vědec.

Související články

Překvapivý objev

Badatelé proto nelenili a srovnali starověký kefírový genom Lactobacillus kefiranofaciens s tím současným. A k čemu došli? „V současnosti existují dvě hlavní skupiny bakterií Lactobacillus. Jedna pochází z Kavkazu (tedy dnešního Ruska) a druhá z Tibetu (dnešní Číny). „Vykopávky jasně prokázaly, že první zemí, kde se kefír začal vyrábět, byla Čína. Stáří mumií se odhaduje na 3033 až 3600 let, což odkazuje na dobu bronzovou,“ říká jeden z vědců.

Nečekaný vývoj bakterie

Studie kefíru také prokázala, že bakterie Lactobacillus kefiranofaciens si za ty tisíce let vyměnila „genetický materiál“ s příbuznými kmeny a tím se stala stabilnější a také schopná lepší fermentace mléka. „V porovnání se starověkými bakteriemi rodu Lactobacillus je současná verze bakterií tělem daleko lépe přijímaná a je přizpůsobivá lidským hostitelům,“ uzavírá vědec s tím, že kefírový výzkum zdaleka nekončí a určitě přinese další překvapení.

Zdroje: www.nationalgeographic.cz, https://zoom.iprima.cz