Všechno se to stalo v červnu 1972, kdy měl Jay Forrester, počítačový odborník z Massachusettského technologického ústavu, vystoupit na konferenci OSN o životním prostředí ve Stockholmu. Jeho úkolem bylo předložit studii na otázku „V jakém bodě lidská spotřeba zdrojů a industrializace předčí schopnost naší planety se s tím vyrovnat?“
Aby Forrester našel odpověď, porovnal vývoj hospodářství od roku 1900 až do roku 1970, včetně úrovně znečištění, populačního růstu, množství přírodních zdrojů a kvality života. A k čemu došel?
Autor videa, A& Ω Productions vám prozdradí více o obavách z budoucnosti Země. Více na kanále YouTube.com.
Více lidí, více nároků
Forrester vložil všechna data do počítače a čekal na graf, který z toho vznikne. Výsledek ho doslova šokoval. „Pokud se nic nezmění, dojde na začátku 21. století k řadě negativním změnám, které vyústí v roce 2050 v globální kolaps,“ řekl Forrester.
Takzvaný model WorlOne porovnával životní úroveň od roku 1900 do současnosti. Podle něj se kvalita života od roku 1940 zvyšovala, ale pak zase začala prudce klesat. Důvodem byla podle Forresta rostoucí populace a s tím související vyšší nároky na životní prostor, stravu a přírodní zdroje.
Dříve se o konci civilizace spekulovalo v souvislosti s pádem meteoritu.
A bude hůř...
Planeta se musela vypořádat s nárůstem populace a jejich nároků. „Více lidí znamená větší míru znečištění,“ řekl kdysi Forrester a nepřímo narážel na alarmující množství oxidu uhličitého. Nejkritičtější bylo podle propočtů vyhlášeno období mezi roky 1980 – 2020.
Související články
„Pokud to půjde takto dál, brzy můžeme očekávat, že kvalita života klesne na nulu. V případě, že na to člověk nezareaguje, je více než jisté, že v roce 2040 či 2050 přestane taková civilizace, jakou známe dnes, existovat,“ varoval vědec.
Trefa do černého nebo fikce?
Poté, co Forrester zveřejnil svou studii, zvedla se vlna nevole. „Tyto výsledky jsou nesmyslné a zavádějící. Pokrok nejde zastavit!“ psalo se v tehdejším New York Times. Dnešní výzkumy ale obavy jen potvrzují.
Současná analytička Gaya Heringtonová se rozhodla staré výzkumy pro více než padesáti letech oprášit a prověřit. Znovu zanalyzovala deset klíčových faktorů – populaci, porodnost, úmrtnost, průmyslovou produkci, produkci potravin, služby, neobnovitelné zdroje, trvalé znečištění, lidských prospěch a a ekologickou stopu. A k čemu došla?
Dva scénáře vývoje
„Máme dvě možné verze vývoje. První znamená ekonomický a populační propad, který vznikne kolem roku 2040. Druhá je podstatně mírnější. Nicméně i tak musíme počítat s pozvolným ekonomickým a populačním propadem, ale máme šanci se vyhnout celkovému kolapsu,“ říká odbornice.
Podle Herringtonové je východiskem investování do technologického pokroku a různých služeb veřejnosti. „O budoucnosti rozhodne naše chování v rámci těchto deseti let,“ říká vědkyně. Bude směřovat naše planeta k větší stablitě, nebo se propadne ke dnu? Vše záleží jen na nás.
Zdroje: www.msn.com/cs-cz, www.lui.cz
Sledujte nás v Google Zprávách