V osmdesátých letech minulého století vyhráli čtyřikrát: Roku 1983 na historických saních rennwolf, které se v horách kdysi běžně používaly k přepravě lidí, dětí, zboží či třeba nákupu. Podobají se saním určeným pro psí spřežení; jezdec stojí na lyžinách a drží se madla sedáku, na rovině se odráží jednou nohou jako na koloběžce, ve stoupání saně tlačí.

Roku 1984 zvítězili Zdeněk Pitro a Bohuslav Jakoubě s modelem nazvaným Židle, roku 1988 vyhráli s Tankem a následující rok v Perníkové chaloupce.

Další ročník Letů na saních Plavští uspořádali až o deset let později. Úspěšná dvojice Pitro & Jakoubě pak vyhrála ročníky 2004 jako sněhuláci Snowmani, 2005 s bazénem Havaj. V roce 2010 zvítězili se Včelím úlem; v samotném závodě tehdy tátu zastoupila dcera Míša Jakouběová.

Oba pánové vyhráli také v roce 2015 coby Mazalové Pit a Jak. Před startem divákům předvedli, co dělat pod štaflemi, než zaschne malířská barva.

Na startu neobvyklé, ale čím dál tím známější soutěže v jizerskohorských Plavech se v průběhu let objevili s nejrůznějšími verzemi alegorických saní.

Vzduchem letěli mj. na dvojkole, ve dvojbobu, ve stařičké kánoi, na hradě jako vladykové z Plavů, s polní nemocnicí M.A.S.H., s dortem coby pejsek a kočička, s bobem Jamajka i na fotbalovém stadionu.

Lety 15, Mazalové Pit a Jak, 1

„Podvozek používáme jeden a tentýž už asi patnáct let,“ prozradil Zdeněk Pitro a Bohuslav Jakoubě doplnil: „Základem je deska ze stavební, voděodolné překližky. Pod ní jsou tři lyže. Dvě skokanské a uprostřed sjezdová. Nějaké lyže už jsme zlámali, ale deska vždy zůstala v pořádku a my celí,“ pochvalují si nestoři závodu, kterým bylo v roce 2015 dohromady 122 let.

Jak vymýšlejí design létajících saní?

„Vždycky hledáme aktuální motiv.“ Třeba pro 17. ročník, který se konal 9. února 2013, postavili fotbalový stadion, protože v létě 2012 se konalo Mistrovství Evropy ve fotbale. Bohuslav Jakoubě s ochrannou koženou helmou na hlavě a velkými rukavicemi si v plavské letové aréně s chutí zahrál brankáře Petra Čecha, Zdeněk Pitro létal v dresu Tomáše Rosického. Do soutěže se přihlásili pod názvem Mistři do útoku.

Mnozí účastníci startují se saněmi, které zdařile parodují aktuální událost, televizní pořad, reklamu, společenské dění. Ač pořadatelé popisují soutěž jako recesistickou, termín konání a hlavně její aktuální humor by slušely každému modernímu pojetí masopustní slavnosti.

„Pro ročník 2015 jsme chtěli postavit Olympiádu a zažehnout v Plavech olympijský oheň, ale nestihli jsme saně dokončit. Chyběly nám prostory k uskladnění,“ líčí oba, jak jsou pro ně inspirující velké sportovní události.

A tak se v osmnáctém ročníku soutěže představili „jen“ s parodií na postavy dvou oblíbených nešiků, které vtipně pojmenovali podle vlastních příjmení.

V hodnocení uměleckého dojmu ocenila porota stroj Mazalů Pita a Jaka druhým místem. V závodě samotném dvakrát doletěli velmi daleko, a tak soutěž vyhráli. Zdeněk Pitro tím získal náskok v souboji generací. Jeho syn Pavel patří totiž k dalším veleúspěšným plavským letcům. Zatím vyhrál v letech 2001 (Raketoplán sputnik), 2003 (Drak Zlatožrout), 2006 (Mamut), 2010 (Chaloupka na kuří noze), 2013 (Zadar tým).

Pro únor 2015 postavili Pavel Pitro, Gusta Harik a Jan Kouřil vskutku velkolepý Robot team profesora Kompresora, který jistě zůstane v paměti většiny ze tří tisícovek diváků. Nápaditá řešení detailů potvrdila, že soutěživí horalé mají poetické duše i řemeslný cit pro volbu materiálů.

Nakonec však roboti zvítězili jen v hodnocení uměleckého dojmu, které se tentokrát nesčítalo s body ze svahu. Skoky tříčlenné posádky stačily jen na třetí místo, i když roboti a profesor divákům připravili jedinečnou podívanou před startem i během dvou letů.

Lety 15, Roboti profesora Kompresora, 3

Na druhé místo 18. ročníku dolétly saně nazvané Táboráček. Jakub Soukup a
Michal Sochor předstihli tým robotů v součtu dvou skoků o jediný bod.

Lety 15 Taboracek, 2

Fotogalerie 17. a 18. ročníku Letů na saních v Plavech (roky 2013 a 2015, foto autor)