Houby a houbaření patří mezi historicky-kulturní fenomén. Jsou neoddělitelně spojovány s lesem, mystickými bytostmi a tajemnem. Po staletí se objevovavaly nejen v kuchyni, ale také v léčitelství, legendách a v umění. Ve střední Americe existuje legenda o skřítcích, kteří se objevují pouze v noci. Jakmile vysvitne slunce, zalezou pod zem a zůstávají po nich pouze jejich deštníky, které je chrání před nepřízni počasí. Tyto deštníky jsou houby.
I začínající houbař najde jedlou houbu
Houby a houbaření
Přijde do knihkupectví žena v černém, v ruce drží knížku Kapesní atlas hub. Prodavač si jí všimne a okamžitě k ní běží: „Upřímnou soustrast, paní. Autor už tu chybu opravil!” Tak zní jeden z mnoha vtipů, které si lidé na téma houbaření vymýšlí. Slovo „houby" se také objevuje v mnoha průpovídkách. Asi každý někdy slyšel houby s octem, je to na houby, to jsi byl ještě na houbách, rostou jako houby po dešti apod. O houbách se také říká, že jsou „masem chudých". Na našem území jsou sbírány již odpradávna. Zmiňuje se o nich i legenda o sv. Vojtěchovi z 11. století a dokonce už v 15. století byla napsána kuchařka o tom, jak houby připravovat. První mykologická poradna byla otevřena v roce 1909 pedagogem doc. PhDr. Františkem Smotlachou. Po celé republice se také na konci 19. století organizovaly besedy a výstavy.
Zdravotní benefity hub
Houby nejsou ani zvíře, ani rostliny. Někdo je miluje, někomu vadí jejich měkká konzistence. Z 90 % se skládají z vody. Obsahují minimum tuku a mají málo kalorií. Mají také velké množství minerálních látek jako je vápník, fosfor, hořčík nebo železo. Mají také velké množství minerálních látek jako je vápník, fosfor, hořčík nebo železo. Houby také působí potirakovinotvorně, posilují imunitu, pomáhají snižovat hladinu cholesterolu a jsou protizánětlivé.
Houby můžeme nejen sušit nebo nakládat do octa.
Lidové krajové názvy hub
Lidská fantazie se u vymýšlení hub opravdu osvědčila. Přesvědčte se sami.
Hřib borový (Boletus pinophilus) - boráček (Pardubicko), kamenáč (Chodsko), Sošňák (Prachaticko), hřib panský (okolí Brna)
Hřib dubový (Boletus reticulatus) - dubák (Domažlicko), pravák (Mladoboleslavsko) a pšenčňák (Chodsko), tvrďák (Vsacko)
Hřib kovář (Boletus erythropus) - červený hřib (Prachaticko), modrák (Teplicko), sinal (Vsetínsko), sameťáček (Ústí nad Orlicí), Muchomůčka růžovka (Amanita rubescens) - růžovák (Beroun), kuželák, kůžele (Jilemnice), štěpný žampion (Kladensko), kartofle (Beroun), masařka (Rokycany)
Bedla vysoká (Lepiota procera) - berla (jižní Čechy), paraple, paraplíčko (Chodsko), palazor (Haná), hadí houba (na Hořicku), kravinec (Pelhřimovsko, Humpolecko)
Holubinka mandlová (Russula vesca) - bělonka (Kroměříž), holubjanka (Valašsko), holubička (Valašské Meziříčí), klouzek obecný (Boletus luteus) - žlutý podmáslík (Semily), máslák (Mladoboleslavsko), podsmetáníček (Valašsko) šedá dřinůvka (Haná), smolíček (Podkrkonoší), loupák (Královéhradecko)
Kuřátka zlatá (Ramaria aurea) - kozí brada/kozí bradky (Domažlicko), prstíčky (Plzeňsko), štětky (Tišnov), třapače (Českobudějovicko)
Liška obecná (Cantharellus cibarius) - kurky (Ostravsko), kořátka, kurátka, kuřátka (Morava), kuře, kuřitka (okolí Moravy), kuřičky (Vsetínsko)
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) - bejčí pytlík/pytel (Kladensko), psí kule (Poděbradsko), čertovy kuličky (Vsacko), prášivka, pýřavka (Vsacko), kominík (Poděbradsko)
Václavka obecná (Armillaria mellea) - sluka svraskalá (Českolipsko), rudočechratka dvoubarvá (Královohradecko), krásnoporka ovčí (Českobudějovicko)
Zdroj:
www.treehugger.com, is.muni.cz, www.ivtipy.cz
Šebek Svatopluk. Slovník lidových názvů hub. 1. vyd. Poděbrady: Oblastní muzeum, 1968. 76 s
