Lidové koledy jsou zvláštní věc. Nikdo pořádně neví, kdo je složil (až na výjimky), ale zpívají se každé Vánoce už po několik generacích.
S tradicí náboženských písní se údajně začalo už ve 13. století a první koledu údajně vymyslel František z Assisi. Spousta dalších písní je také ze středověku a nejvíce z nich pochází od Jednoty bratrské. Náboženské písně se původně zpívaly v kostelech a chrámech. Postupem času se do nich dostávaly i témata z běžného života a staly se tak tradiční zábavou vánočních koledníků, kteří o Štědrém dni, na Svatého Štěpána a na Nový rok obcházeli s housličkami, flétnami či jinými nástroji vesnici.
Dnes se koledy zpívají na ulicích nebo veřejných místech.
Koledování: Legální žebrota
V koledách se vinšovalo štěstí do domu, hojnost úrody a zdraví dobytka. Naši předkové věřili, že tenhle popěvek jim všechny tyhle blahodárné věci zajistí. Proto odměňovali zpěváky drobnou mincí nebo něčím dobrým k snědku. Koledování bylo jednou z příležitostí, jak si mohli žebráci a chudáci dopřát něco lepšího. Většinou neodešli s prázdnou. Povinností řádného křesťana bylo obdarovat chudé. Ten, kdo by to neudělal, by měl doslova z „ostudy kabát“. A takové veřejné ponížení by si ani lakomec nedovolil.
Dříve koledníci dostávali za koledu kousek vánočky, hrách nebo len.
Co si pustit na Štědrý večer?
Jakou z koled máte nejraději vy? Připomeňte si vánoční koledy a písničky na těchto videích:
Hitparáda vánočních koled a písniček
Dnes se už koledovat nechodí. Koledy se zpívají převážně v kruhu rodinném nebo občas na trzích pro veřejné potěšení. Zapamatovat si je není tak těžké, protože mají jednoduchý příběh, rýmovaný text a líbivou melodii. Proto je zvládnou zpívat nejen dospělí, ale i menší děti. Víte, jaká je nejstarší česká koleda? Jmenuje se Vele, vele, stojí dubec uprostřed dvora. Hned za ní je Narodil se Kristus Pán, která se zpívá v naší kotlině už po staletí. Současnou hitparádu vánočních koled ale vedou tyto písně:
1) Narodil se Kristus Pán, veselme se
Víte, že původně jde o popěvek z českých kancionálů, který se snažila Jednota bratrská v 16. století rozšířit mezi lid?
2) Chtíc aby spal
Autorem téhle písně je rytíř, básník a varhaník Adam Václav Michna z Otradovic. Poprvé byla zveřejněna v roce 1647.
3) Purpura
Patří mezi moderní koledy a je dílem Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Paradoxně vznikla o letních prázdninách, kdy si dvojice skladatelů řekla, že napíší něco „na Vánoce“.
U lidí koleda získala body právě tím, jak je poetická, melodická a vytváří hřejivou atmosféru domova.
4) Půjdem spolu do Betléma
5) Štědrej večer nastal
6) Nesem Vám noviny
7) Dej Bůh štěstí, pásli ovce valaši
8) Jak jsi krásné neviňátko
9) Štěstí zdraví, pokoj svatý
10) Já malý přicházím koledovat
Koledy jsou součástí rodinných Vánoc.
Moderní koledy
Svůj díl zájmu sklidily i moderní koledy, jejichž základ tvoří popové písničky. Notoricky známá je třeba písnička Medvídek od skupiny Lucie, Sliby se mají plnit o Vánocích od Janka Ledeckého, Ladovská zima od Jaromíra Nohavici nebo Půlnoční od Václava Neckáře.
Co o koledách asi nevíte:
- Říká se, že koledování má pohanský základ. Mělo jít o oslavu zimního Slunovratu.
- Ještě než se koledování dostalo mezi lid, chodili po domech koledovat církevní hodstáři. Obcházeli vesnice i města s modlami a dávali lidem požehnání. Za tuhle službu si samozřejmě nechávali dobře zaplatit.
- Zpěv českých koledníků byl prý velkým zážitkem. Jedním ze slavných koledníků byl i Mistr Jan Hus, který zpíval nejen na kůru, ale leckdy se vydal žebrat i do pražských ulic.
Související články
Zdroje: www,eurozpravy.cz, www.magazinelita.cz
