Mýtů vztahujících se k houbaření je snad tolik, kolik je houbařů samotných. Začít můžeme třeba už jen u samotného sběru, kde se traduje, že je třeba houby nožíkem odříznout nad zemí. Proč? Údajně proto, aby na místě zůstalo dost podhoubí pro další růst. Jenomže právě to je veliká chyba. Pokud necháme na místě jen kousek v podstatě již mrtvé plodnice, začne zahnívat a právě ono tak ceněné podhoubí může přijít k úhoně. Proto je vždy lepší houbu vytáhnout nebo vykroutit a důlek, který po ní zbyde, pro jistotu zahrabejte trochou okolního materiálu, ať už je to jehličí, hlína nebo třeba kousek mechu.
Houby jsou mezi Čechy oblíbené. Víc se o nich dozvíte i z tohoto videa:
Mráz nevadí? Jak kdy a jak kde
Když nevadí houbám teploty pod nulou v mrazáku, nemůže jim vadit ani přízemní mrazík. I to se mezi lidmi traduje a mnozí odvážně vyrážejí do lesa i po velmi chladných nocích. Tohle tvrzení si ale musíme rozdělit na dvě části – na tu pravdivou a na tu druhou.
Ano, je faktem, že zmrazení v domácnosti houby nepoškodí, protože je zamrazíme “jednou pro vždy”, tedy projdou tímto procesem jen jedenkrát a po rozmrazení je ihned tepelně zpracujeme. S mrazíky v lese je to ale jinak. Pokud totiž sebereme houbu, která v lese přečkala dvě nebo i více mrazivých nocí, přineseme si domů potenciální problém.
Střídání mrazu a stále ještě relativně teplých dnů houbám vůbec nesvědčí a nakonec se může stát, že přijdou problémy i po konzumaci jindy bezpečně jedlých druhů. Co tedy nestihneme sesbírat za stoprocentně bezpečných teplot, to už raději nechme lesu.
Trubičky nebo lupínky?
Také věříte tomu, že jedlé jsou jen ty houby, které mají na spodní straně “trubičky” a ty s lupínky nesbíráte? Žádnou velkou chybu sice neuděláte, ale možná by stálo za to zajít jednou do lesa se skutečným odborníkem, který vás může naučit rozeznávat spoustu výborných “lupenatých” hub, o které tímto jednoduchým přístupem přicházíte.
Třeba taková muchomůrka růžovka (i přes ten název) přinese doslova potěšení do každé kuchyně. Stejně je na tom třeba ryzec a mnoho dalších. Je zbytečné připravit se vlastní neznalostí o takové speciality.
Pravda o bedlách
Když už jsme u hub, které dozajista známe, pak to z těch mimo hřibovitých bývají jistě snad jen bedly. Zdá se, že ani u nich nemůžeme sáhnout vedle. Jenomže ani tohle bohužel není pravda. Pokud bychom totiž natrefili omylem na bedlu červenající, máme zaděláno na problém, zvláště citlivější jedinci. Jak ji poznat?
Bedla vysoká
Jednoduše podle jejího názvu. Na řezu skutečně velmi rychle červená. Stejně jako bedlu červenající necháme na svém místě také bedlu zahradní. Na tu bychom ale v lese narazit neměli, roste (jak také napovídá její název) v zahradách nebo třeba na loukách. A tak to má také zůstat.
Houby vážně nesvítí...
Jistě jste již mnohokrát slyšeli historky a vtipy o tom, jak se po havárii v černobylské elektrárně přestaly prodávat žárovky, protože houby byly tak radioaktivní, že samy svítily. I když všichni věděli, že jde o nadsázku, základu většinou věřili. Podle naší přední odbornice na jadernou energii Dany Drábové ale ani toto není pravda.
Dokonce nemusíme věřit ani tak často zmiňovanému vysokému obsahu těžkých kovů v plodnicích. Pokud houby nerostou na silně kontaminovaném místě, které bychom našli snad jen u velkých nezabezpečených skládek, pak takové riziko nehrozí.
O houbách koluje spousta báchorek. Jedna z hodně nebezpečných mluví o tom, že na muchomůrkách jsou jedovaté jen bílé tečky. Není to pravda!
Rakovina z hub?
Když jsme vyloučili opravdu vysoké dávky škodlivin, pak je třeba skoncovat ještě s jednou pověrou, která houby často provází. Podle některých jejich odpůrců prý způsobují rakovinu, a to hlavně “babky”. Ani to není pravda, naopak, pokud právě tyto houby sebereme ještě mladé s pevným kloboučkem, jistě si na nich pochutnáme.
Zamrazujte, ohřívejte, zapíjejte...
Sběr ale není jediným momentem v houbaření, kolem kterého jsou lidé schopni rozvíjet až konspirační teorie. Stejně je to i s uchováváním a konzumací tohoto lesního pokladu. Co všechno není pravda? Zatímco někteří sváteční houbaři seberou i přemrzlou houbu s odůvodněním, že v mrazáku se jí také nic nestane, jiní naopak podléhají mýtu, že nesmí houby zmrazit v žádném případě.
Ani jedno není pravda, jen do mrazáku dávejte houby raději ve dvou sáčcích, protože od nich může načichnout celý prostor. Pokud ale houby sušíte, nezapomeňte, že i takové je třeba před konzumací dobře tepelně upravit. Jestliže si z nich třeba melete koření, potom je nutné jej do jídla přidávat dostatečně dlouho před odstavením z plotny, aby se stihly dobře provařit.
A co se zbytky houbového jídla? Také se domníváte, že je potřeba jej vyhodit, protože po ohřátí způsobí jen zažívací problémy? Můžete zůstat v klidu a bramboračku nebo i míchanici si v klidu ohřejte, pokud je mezi jednotlivými jídly rozumný interval a pokrm byl uchován v chladu.
A naposledy: houby se prý nesmí zapíjet alkoholem. Tak ani tomu tak docela nevěřte. Dáte-li si po smaženici rozumné množství alkoholu, nic se nestane. Když to ale přeženete, špatně vám pravděpodobně bude, jenže ne z hub...
Zdroje: magazin.aktualne, liberec.rozhlas, living.iprima
