Nejprve zbavíme bazén krycí fólie. Opláchneme ji proudem tekoucí vody, necháme oschnout a uklidíme na suché místo. Následně zbavíme bazén všech nečistot - na hrubé nečistoty zakročíme síťkou, stěny umyjeme pěnovou houbou. Pro tyto účely využijeme speciální přípravek na mytí bazénu. Naneseme ho houbičkou na stěny, necháme 15 minut působit a následně opláchneme vodou. Pokud efekt není dokonalý, celý postup opakujeme, aby stěny byly čisté úplně.
Kontrola filtrace
Nejpozději po dvou až třech letech je třeba vyměnit pískové filtrační médium. Každoročně kontrolujeme funkčnost jednotlivých komponent. Pokud je funkčnost filtrace nedostatečná, musíme zjistit příčinu a odstranit ji. Starý písek také značně namáhá čerpadlo. Pokud pořizujeme filtraci novou, vybereme systém s takzvaným samonasávacím čerpadlem. To znamená, že po napuštění bazénu jej nemusíme zavodňovat, vodu si natáhne samo po spuštění. Po dopuštění vody na běžnou úroveň v bazénu spustíme filtraci natrvalo a dno bazénu vyčistíme speciálním vysavačem. Tím máme základní a nejtěžší část práce za sebou.
Malé chemické opáčko – hodnota pH, tvrdost vody a superchlorace
Nejdůležitější hodnotou bazénové vody je hodnota pH. Ta by se měla pohybovat v rozmezí 6,8-7,4, takže neutrální reakce. Kyselá voda, kdy pH je nižší než 6,5; způsobuje korozi kovových částí bazénu, blednutí barvy stěn bazénu a dráždí pokožku. Naopak pokud jsou hodnoty vyšší než 8, vznikne řada problémů: začnou se tvořit zákaly a chemické přípravky mají sníženou účinnost. Reakci vody kontrolujeme jednou týdně. Zvýšenou pozornost bychom vodě měli věnovat v případě vzniku mléčných zákalů. K rychlé úpravě slouží přípravky označované jako pH+ nebo pH-.
Stejně tak měříme i tvrdost vody. Její hodnota by neměla přesáhnout 18°N. Ve velmi tvrdé, vápenaté vodě dochází k vytvoření vodního kamene, který se velice špatně odstraňuje.
Tradičním pomocným prostředkem jsou chlorové tablety, jež používáme k desinfekci vody. S dávkováním bychom měli být opatrní. Pokud dávkování špatně odhadneme (nízká dávka), bazén začne zarůstat řasou. Příliš vysoká koncentrace chloru způsobuje podráždění pokožky a nepříjemný štiplavý zápach. A právě při zápachu chloru využijeme metodu superchlorace, kdy nadávkujeme tablety tak, aby obsah volného chloru byl minimálně 10x větší než obsah chloru vázaného. Při koncentraci chloru přes 5 mg/l dojde k přeměně chloru vázaného na chlor volný a dusík, jež z vody přirozeně vyprchají.
Velmi oblíbeným činidlem pro úpravu vody je modrá skalice, tedy síran měďnatý. Ten funguje jako vysoce účinný algicid - brání růstu řas a tedy i omezuje riziko vzniku nežádoucích zákalů, vzniklých znečištěním vody. Zákaly můžeme odstranit přípravkem, který se jmenuje vločkovač.
Šokové chlorování zničí řasy, ale oddálí koupání
Vzniku zbytečných problémů předejdeme pravidelnými kontrolami, které si budeme zapisovat. Budeme tak vědět, kdy změřit hodnoty, případně vyčistit filtraci nebo provést výměnu písku. Prakticky ihned po zprovoznění bazénu se nám do vody mohou usídlit řasy a způsobit zákal (některé druhy dobře odolávají i chlorování).
V teplých dnech zakročíme šokovým chlorováním. Obsah chloru krátkodobě zvýšíme až na 10 mg/l - tím zničíme bakterie, řasy a další organismy. S koupáním však musíme po šokovém přechlorování počkat, a to minimálně jeden den nebo do doby, dokud obsah chloru neklesne na normální hodnoty. V souvislosti s tím nezapomeneme ani na očištění stěn a dna bazénu, pak řasy nemají šanci.