obrázek z archivu ireceptar.cz

Odvlhčení zdiva drenáží lze zvládnout svépomocí

Zdivo vlhne ve stavbách, kterým chybí kvalitní hydroizolace. K nápravě závady postačí krumpáč, lopata, ochotný soused, kamarád, nebo někdo z rodiny, cement a jemnější říční písek, tzv. betonka.

Dřevostavby a roubenky

V dřevěných stavbách napadají staré vlhké prkenné podlahy plísně a dřevokazné houby. Pokud je to možné, odkopeme zvenčí terén až na základovou spáru (to je nejspodnější vrstva kamene pod prahovým trámem). Nikdy ne níže!

Možná se nám podaří pod spodní trám zasunout až do místnosti pás lepenky. Dodat a zarazit tam speciální nerez plech by zvládla asi jen firma.

Jak takový výkop vypadá, znázorňuje obrázek 1. Je na něm naznačen i odkop původního sesunutého terénu a nové odkopání v poměru 1:1.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz


obr. 1

Abychom problém vyřešili komplexně, musíme uvolnit podlahu kolem roubení, nebo ji celou vyměnit. Jednu z variant — za předpokladu, že je roubení zdravé — vidíme na obrázku 2. To je případ, když je terén suchý a podlaha byla zničena špatným větráním místností a stářím. Při rekonstrukci lze pod ni samozřejmě vsunout i tepelnou izolaci. Podezdíme ji cihelnými nebo betonovými sloupky.

Jestliže je chalupa na vlhkém terénu, lze uvnitř kolem stěn celé chalupy přidat drenáže, jak ukazuje obrázek 3. Drenáž ovšem musíme vyvést na nejnižších místech ven z objektu. Jak bude vypadat její konstrukce v terénu, ukazuje obrázek 5. Jde o konstrukci drenážních trativodů, odvádějících vlhkost nebo slabý výron vody buď do vodoteče, nebo alespoň do terénu na nejnižším místě pozemku.

Kamenné stavby

Vlhké kamenné zdivo lze vysoušet více způsoby. Už jsme se zmínili o odkopu na základovou spáru. Řešení nejjednodušší situace, kdy je malá zemní vlhkost, znázorňuje obrázek 4.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz


obr. 4

Tam, kde je větší vlhkost, se ke žlábku přidává kamenný a štěrkopískový závoz s drenáží (obr. 6). Opět je nutné žlábek i drenáž vyvést mimo objekt. Spád postačí 1—2 % (1—2 cm na výšku při délce 1 m). Můžeme použít buď pálené drenážky o průměru 10—15 cm, nebo drenážní husí krk s otvory pro vsakování s podobnými průměry.

Jestliže je za budovou vyšší stráň a svah v poměru 1:1 (1 m výšky na 1 m šířky), odkop nelze provést. V tom případě postavíme ke svahu opěrku ukloněnou asi ve sklonu 2—3 % od svislé kolmice (obr. 7).

Drenáž lze řešit betonovým žlabem, jak ukazuje obrázek 8. Mohou se použít tvárnice nebo litý beton. Spády jsou opět 1—2 %. Žlaby můžeme zakrýt betonovými deskami (40x50 cm apod. podle šíře kanálu).

Další možnou úpravu ve zděné budově, kde by podřezávání vlhkého zdiva vzhledem k betonové nebo i dřevěné podlaze bylo nákladné, ukazuje obrázek 9. Kolem stěn kotoučem (rozbrušovačkou) odřežeme 40—50 cm široký pás podlahy a opatrně vyhloubíme rýhu šíře asi 30 cm, opět ve spádu až na nejnižší místo uvnitř budovy. Jestliže lze udržet spád drenážních trubek 1 %, je to výborné. Drenáž vyvedeme základem budovy ven a výstupy osadíme jemnými síťkami proti zalézání hmyzu. Vývodů i drenáží na sobě nezávislých může být podle situací víc.

Drenáž tedy neodvádí vodu, ale vlhký vzduch. Pokud nelze kolem budovy vytvořit drenáž, je nutné podstoupit složitější podřezávání, které rovněž přeruší vzlínání vlhkosti ve zdivu. To je ovšem zřejmě práce pro profesionály.

Všechny v článku popsané úpravy a práce lze zvládnout svépomocí. Před zahájením prací doporučujeme důkladný rozbor situace se zkušeným zedníkem nebo stavitelem, kteří znají místní poměry.

A počítáme s tím, že po dokončené drenáží budeme na důkladné vyschnutí zdiva čekat půl až jeden rok.

Vladimír Procházka, kresby autor, foto Pavel Matura

Akční letáky