Dvířka skříňky se nemusejí nutně vylomit, stačí, že „kloktá“ několik vrutů, pant pevně nedrží a dvířka se pak špatně zavírají. Než se pustíme do opravy, měli bychom mít na paměti, že každé zbytečné vyšroubovávání a zašroubovávání vrutů snižuje pevnost spoje. Nábytek totiž obvykle bývá z dřevotřísky a závity vrutu se při dalším zašroubovávání do ní mohou zařezávat jinak než předtím, a tím ji drolit. Pokud vruty u viklajícího se pantu v otvoru nedrží, snažíme se je zatmelit, aniž bychom museli sundávat dvířka. Ta však musíme dobře zafixovat, aby se nevylomil i druhý pant (třeba nám je někdo podrží). U standardních pantů (viz fotografie) to možné je, protože když vyšroubujeme vruty z korpusu skříňky, můžeme dát část pantu do takové polohy, abychom se k otvorům dostali.

Otvory je třeba zaplnit. Prodávají se (asi za 120–150 Kč) dvousložkové tmely podobné válečku plastelíny. Nožem z něj odřízneme potřebné množství, hmotu promneme v prstech, aby se obě složky dobře promíchaly (zahřívají se při tom), a otvory zaplníme. Až tmel zcela ztvrdne, opatrně ho zbrousíme do roviny a předvrtáme do něj otvor pro vrut, a to vrtákem o polovičním průměru, než má vrut. A pozor, ať se neprovrtáme skrz. Jinou možnost, která platí univerzálně pro jakýkoli vykotlaný vrut, znázorňují fotografie v sérii 1.

Stejně postupujeme i při volných vrutech, které drží pant ve dvířkách. Nakonec bude asi potřeba dvířka vycentrovat, pak postupujeme podle fotografií ze série 2.

A co když nedrží?

Pokud máme třeba v kuchyni dvířka, která se zvedají nahoru, můžeme časem zjistit, že nedrží v horní poloze. Na vině jsou takzvané teleskopické tyče (obr. 3). Bývají na obou stranách, aby se dvířka zvedala rovnoměrně. Ty bohužel nelze svépomocí opravit, musíme je vyměnit, nedáme však za obě víc než 150 Kč. U běžného dřevěného nábytku z posledních asi dvaceti třiceti let bývají tyto tyče standardizované, takže ty nefunkční nemusíme odšroubovávat.

V kloubech na dolní i horní straně plochým šroubovákem odstraníme závlačku (kovový pásek okolo kloubu) a trochu silou tyče vyjmeme. Nové pak na stejné místo zacvakneme a vrátíme závlačky. Před koupí změříme, jak jsou ty stávající dlouhé, a zjistíme rovněž sílu pružiny (obvykle je to na nich napsané) – údaj je v newtonech (N), pro malá dvířka stačí 60 N, pro střední a větší to bývá 80–100 N. Když k lehkým dvířkům použijeme tyče s větší silou, při pootevření vystřelí rychle nahoru, při zavírání pak musíme vyvinout větší sílu, oboje není příjemné. Každopádně musí mít obě tyče stejnou hodnotu. Jestliže použijeme tyče jiného typu, šroubování se zřejmě nevyhneme (prodávají se i s patkami), pak pro utěsnění otvorů použijeme předchozí rady.

Zdroj: Časopis Receptář