obrázek z archivu ireceptar.cz

Postavil jsem s kamarády pasivní dům

„Dělali si ze mě legraci, že nemám v baráku komín. Ptali se, víš, co to je za dům bez komína? No přece stodola,“ vypráví Jaroslav Pelech o přátelích, s nimiž se pustil do technologicky náročné stavby domu.

Jaroslav Pelech z Horažďovic prvně zažil stavbu domu jako dítě ve třinácti letech, když stavěli rodiče. Před třemi desítkami let nastoupil v Hydčicích coby absolvent střední ekonomické školy do podniku, který vyráběl omítky.

Prošel odbytem, účtárnou a pak se dostal přímo do výroby. Postupem času díky praxi, zkušenostem ze staveb doma i v Německu, díky spolupráci s německou společností se z něj stal specialista na omítky.

„Sám bych předtím nevěřil, jak moc praxe dělá mistra, ale je to tak. Praxí a stálým vzděláváním v oboru jsem nashromáždil informace, které jednak potřebuji ke své každodenní práci a také se mi potažmo výborně hodily při stavbě pasivního domu,“ vysvětluje, co mu profese dala.

pan Pelechpan PelechAutor: Archiv ireceptar.cz

 

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin energie na metr čtvereční vytápěné plochy. Běžné rodinné domy postavené před více než třiceti lety mají tento parametr obvykle nad úrovní 200 jednotek. Mnohé současné novostavby díky moderním technologiím dokážou spotřebu udržet pod hranici 80 kWh na m² a rok. Rozdíl a úspory vyniknou při orientačním přepočtu energetické náročnosti na finanční. Stačí kWh násobit kupříkladu 100 m² a pro zjednodušení aktuální cenou elektřiny za kWh v Kč, třeba 4,50. Výsledky: pasivní dům 6750 korun, starší stavba 90 tisíc korun a běžná novostavba 36 tisíc korun.

Stavařinu má pod kůží natolik, že se nechal přesvědčit, aby svou druhou kompletní stavbu rodinného domu provedl tak, aby kvalita zateplení zajistila energeticky pasivní standard. Dům navíc postavil svépomocí.

Projekt

„Měl jsem v plánu postavit nový dům. Menší a modernější než ten, který jsem pro rodinu stavěl zhruba před dvaceti lety. Něco o pasivním domě jsem sice věděl, princip jsem chápal, ale vlastně jsem si netroufal do takové stavby jít. Chtěl jsem dobře zateplený dům s výbornými vlastnostmi, ale nemusel být s těmi nejlepšími, nejvíce úspornými energetickými parametry, které pasivní dům má.

Vlastně to byl bývalý kolega z firmy, kdo mě v polovině roku 2007 přivedl na myšlenku,  pustit se do stavby pasivního domu. Dal mi také tip na vynikající vápenopískový stavební materiál.“

Také díky profesním zkušenostem mohl Jaroslav Pelech ovlivnit projekt domu tak, aby vyhovoval jeho představám a současně specifickým technickým řešením izolace podlahy, zdiva, střechy a jejich vzájemného napojení.  

Podle výkresů pak dům postupně postavil. Doplňuje: „Například jsem v projektu upravil prostor chodby v podkroví, aby zbytečně neubíral místo v pokojích. Projektantka také všechno spočítala a upravila tak, aby se velmi pevné a na milimetr přesné cihly nemusely řezat.“

stavba příček z velmi přesně broušených cihelstavba příček z velmi přesně broušených cihelAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Kvalita stojí víc peněz, ale je důležitá

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

„Volil jsem kvalitu také proto, že mám každodenní zkušenost ze své stavařské praxe: Kde člověk zvolí lacinější alternativu nebo cenově přijatelnější improvizaci, tam zpravidla dříve nebo později lituje. A předělávat a opravovat také bývá mnohem dražší,“ říká Jaroslav Pelech.

„Přestože jsem sháněl materiály beze spěchu co nejefektivněji (poměr užitná hodnota / cena) v akcích nebo s množstevními slevami, přestože jsem stavěl svépomocí, stavba domu stála víc, než jsem odhadoval. Takovou zkušenost zřejmě získá každý stavebník.

Jako příklad může posloužit situace u instalace vzduchotechniky, kdy jsem mohl vyústění odpadového a nasávaného vzduchu opatřit nepříliš vzhlednými plastovými mřížkami s kdovíjakou životností za několik set korun. Ale kvalitnější, mnohem trvanlivější a pro fasádu domu daleko přijatelnější byla druhá varianta ­ mřížky titanové. Za dvě jsem ovšem zaplatil čtyři tisíce korun.“

vzduchotechnikavzduchotechnikaAutor: Archiv ireceptar.cz

Zkušenosti a praxi využil i při zajišťování bydlení svých dvou dcer: „Jedné dceři jsme pomohli kompletně renovovat byt, u druhé jsem pomohl řešit zateplení domu, takže měrná spotřeba energie na vytápění klesla z 250 na 60 kWh na m² a rok!“ popisuje, jak si ještě před stavbou pasivního domu sám ověřil, jak výrazný přínos může znamenat zeteplení starší budovy

Co bylo také dražší

Například: pur pěna: „Potřeboval jsem desky extrudovaného polystyrenu na základový sokl o síle 30 cm. Ale tak silné se nevyrábějí. Tak jsem slepoval dvě desky této základové izolace.

vnější izolacevnější izolaceAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Teoreticky bych to mohl udělat cementovým lepidlem, které by mě stálo mnohem méně než polyuretanová lepicí pěna. Ta ovšem má mnohem lepší soudržnost. Navíc cementové lepidlo by mezi deskami mohlo fungovat jako drenážní vrstvička pro vzlínající vlhkost – desky jsou zapuštěné 60 cm pod úroveň terénu. Opět jeden malý příklad, co vše jsem v plánovaném rozpočtu opomněl. Celkem jsem spotřeboval asi čtyřicet velkých dóz pur pěny zhruba za šest tisíc korun.

To, co mě naopak nepřekvapilo, byla poměrně vysoká investice do snad jedněch z nejkvalitnějších oken na světě ve své kategorii od rakouského výrobce. Jsou zasklena trojskly s náplní kryptonu, rámy dřevo-hliníkové s výplní pur pěnou a se skrytým kováním. Jen za okna jsem oproti kvalitě používané při běžné výstavbě zaplatil hrubým odhadem o 200 tisíc korun navíc.“

okna s trojsklyokna s trojsklyAutor: Archiv ireceptar.cz

Návratnost

„Dá se spočítat, za jak dlouho nízká spotřeba energie vynahradí náklady za dražší stavbu. Já jsem finance spíš srovnával s dosavadním bydlením v rodinném, podsklepeném domě s 300 m² užitné plochy, kde topíme plynem. Byl stavěn běžnými technologiemi, které se používaly na počátku devadesátých let.

Během jedné delší topné sezóny jsme zaplatili až 45 tisíc korun za plyn. Za elektřinu platíme tak 15 až 17 tisíc ročně. Za celkovou roční spotřebu energií zpravidla zaplatíme 55 až 60 tisíc korun.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Přístup čerstvého vzduchu do interiérů by měl obecně být daleko lepší, než je obvyklé. Teorie tvrdí, že správné by bylo větrat každé dvě hodiny 3 až 5 minut zcela otevřenými okny. V nevětraných prostorách narůstá vlhkost, bují plísně, zvyšuje se přítomnost škodlivin. Pasivní domy problém řeší zásadně, a to větracími jednotkami. Ty zabezpečují stálý, neznatelný přísun čerstvého ohřátého nebo ochlazovaného vzduchu a průběžný odvod použitého. Teplo odváděného vzduchu zařízení zachytí a využije k ohřevu. Přívody a odtahy vzduchu mohou být vedeny podlahou, stropním podhledem i stěnami, často je součástí zařízení zemní výměník, který v zimě šetří systém před mrazem a v létě před horkem.

V novém, menším domě využijeme pouze elektřinu, které sice spotřebujeme celkem o něco víc, ale díky tepelnému čerpadlu v příznivější sazbě. Předpokládám, že ročně můžeme mít náklady nižší asi o čtyřicet tisíc korun ročně v současných cenách. V budoucnu to bude nejspíš ještě víc. V tak kvalitně zatepleném domě stačí pouze několik kilowatt k dosažení pokojové teploty.

Do úvah, kolik člověk za co platí, je dobré zahrnout výdaje, které jsou nutné v běžném domě, ale v pasivním ne. Například jsem od začátku nepočítal s připojením k plynu, ani s komínem, ani s topnými tělesy.

Místo toho všeho máme všude vzduchotechniku a jemný systém řízeného větrání, úsporně ohřívá i zabudovanou nádrž se 180 litry vody a v létě může rekuperační jednotka pracovat jako klimatizace.

Cihla

„Stavět pasivní dům z prvků, které výrobce deklaruje jako tepelně izolační, není ideální. Stavba vyžaduje pevný nosný materiál s dobrou akumulační schopností zdiva vázat teplo,“ vysvětluje Jaroslav Pelech volbu vápenopískového bloku.

„Takové stěny pak zajišťují minimální kolísání mezi rozdílnými denními a nočními teplotami. I některé plné a často používané, dobře opracovatelné stavebniny nejsou schopny teplo akumulovat a vyžadují od systému vytápění časté dohřívání prostor, protože zdi rychleji chladnou.

Navíc vysoká pevnost zdicích prvků, které jsem zvolil, umožňuje slabší tloušťku konstrukce a tím se získává větší vnitřní prostor. Použil jsem vápenopískový blok s pevností v tlaku 15 MPa a šířkou pouhých 17,5 cm. Systém je přesný na desetinu milimetru, jednotlivé bloky se k sobě pojí lepidlem.“

Fasádní izolace: 32 cm

„Zdivo jsem izoloval 32cm zateplovací vrstvou fasádního polystyrenu. Podklad z přesných bloků byl dokonale rovný. Lepidlo jsem nanášel na izolant ozubeným hladítkem o velikosti zubu 8 mm celoplošně, kotvení hmoždinkami nebylo nutné. Pak jsme izolaci zakryli obvyklým postupem: Vrstvou lepidla o síle 4 mm s armovací tkaninou, kterou jsme uhladili hladítkem.  

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pasivní dům má extrémně nízkou spotřebu energie právě díky silné, nejméně 30cm vrstvě tepelné izolace. Jejím úkolem je maximálně bránit tepelným ztrátám, tedy co nejvíce omezit prostup tepla z domu do okolního prostředí. Izolace musí dokonale obalit dům také v místech, kde se napojují základy a podlahy na zdivo a stěny na střechu. Tomu se podřizují zvláštní stavebně-konstrukční prvky.

Po vyzrání a aplikaci penetračního nátěru následovala poslední vrstva - zatíraná silikonová omítka s 2 mm zrnem.

Pastovitá omítka na bázi silikonu je nejkvalitnější povrchová úprava. Silikon je vysoce hydrofobní (vodoodpudivý) a je minimálně náchylný k uchycení biotického napadení. Při dešti po silikonu viditelně stékají kapičky vody a svým způsobem vytvářejí samočisticí efekt fasády.

Silikon je ovšem dražší než akrylát, rozdíl u fasády rodinného domu se pohybuje kolem pěti tisíc korun.“

Střešní izolace: 42 cm

Izolace střešní konstrukce a záklopu je kombinace minerální vaty, polystyrenu a tvrzené pur pěny.

  • Mezi krokvemi a kleštinami je měkká vata.
  • Dostatečná tloušťka vaty je samozřejmě i nad kleštinami.

Pozednice

Jaroslav Pelech upravil podle projektu pozednice tak, aby nevznikl tepelný most: „V místech, kde opouštějí rovinu zdi, jsem je nastavoval tzv. námětky. Polystyren tak mohl překrýt kompletně celý okraj zdi a spojit se bez přerušení i v rozích stěn a se střešní izolací. Dům se takto dokonale zcela uzavře do izolačního obalu, nikde nesmí zůstat místo, kudy by teplo unikalo.“

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Podbití

„Nadstandardně jsem vyřešil vnější podbití izolovaných krovů. Použil jsem OSB desky, které jsem zakryl  2cm polystyrenovou desku a fasádním systémem, tedy lepidlem se skleněnou síťovinou a pastovou silikonovou omítkou. Tou samou, kterou jsem použil na fasádu celého domu. Podle mě toto řešení vydrží věky a vyplatí se, i když bylo pracnější i časově náročnější. Podbití takhle navíc vypadá lépe a díky své barevnosti dokonce oživuje vzhled fasády.“ 

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Krokve

Také profil střešních krokví je kvůli dokonalé izolaci nezvyklý. Podobně jako pozednice jsou krokve  zhruba metr před dolním okrajem střechy nastavené námětkem, tedy trámem přišroubovaným shora dvěma velkými šrouby. Tyto námětky  zajistily, aby izolace stěn a střechy vytvořily kompaktní, uzavřenou krabici kolem domu.

„Na střešní konstrukci jsme pokládali speciální desky silné 8 cm, vyrobené z vytvrzené polyuretanové pěny, pokryté z obou stran hliníkovou fólií a z horní strany ještě ochrannou gumotextilní a protiskluzovou úpravou se samolepícími přesahy.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Silný izolant je v pasivním domě nutný. Ale i tam, kde se používá třeba při rekonstrukci, je dobré ho dát raději víc než méně kvůli rosnému bodu: Když venku mrzne a uvnitř je běžná pokojová teplota, někde v zateplené stěně existuje rovina, ve které se teplota pohybuje na nule. Kdyby se toto místo ocitlo ve spáře mezi izolací a zdivem, původní omítkou apod., může docházet ke kondenzaci vodní páry v chladnějším prostředí. Vzniká vlhko, plísně i další závady. Izolace by měla být tak silná, aby nulová teplota zůstala vždy ve vnějším izolantu. Takovou jistotu většinou dává izolace o síle 15 cm. Naopak čtyřcentimetrový izolant se časem pravděpodobně stane zdrojem potíží.

Desky mají celoobvodový systém pero-drážka, takže vytvoří dokonale souvislou tepelnou izolaci celé střechy. Je to vlastně střecha ve střeše.  

Na desky jsme připevnili kontralatě, a to speciálními dlouhými šrouby vedenými skrz izolaci ke krokvi. Nahoru přišly obvyklé latě a tašky.“

Směrem do vnitřního prostoru podkroví je na krokvích a kleštinách vytvořen vnitřní rošt střešních latí, mezi kterými jsou tuhé desky minerální vaty o síle 4 cm.

„Izolaci jsem zevnitř celoplošně zakryl  parozábranovou fólii a 12 mm, přišroubovanými OSB deskami.

Na ně jsem opět lepil 2cm desky polystyrenu, které jsem zakryl lepidlem se sítí, tou samou skleněnou sítí neboli perlinkou, kterou jsem používal na vnější podbití a fasádu. Po vyzrání lepidla jsem finální povrchovou úpravu provedl vápenocementovým štukem.

Když všechny vrstvy sečtu, ve střeše mám celkem 42 cm izolantu. Pro střechu pasivního domu se doporučuje 40 až 50 cm izolantu.“

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Zkušenosti

„Změny profilu střešních krokví jsem se docela obával, ale naštěstí mám dobré kamarády i mezi tesaři, a zvládli jsme to.

Vůbec jsem si stavbu domu svépomocí s šikovnými řemeslníky výborně užíval. Dělali jsme něco nového, kamarády to zaujalo, činili se, příjemná byla i výborná přátelská atmosféra a často legrace. Kamarádi si jí dělali třeba z toho, že dům nemá komín, a tak aspoń na zeď namalovali kamínka a přesvědčili mě, abych jako přikládal, a fotili... No, vyřádili jsme se jako malí kluci.“

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Brněnské Centrum pasivních domů zahrnulo dvakrát dům Jaroslava Pelecha do nabídky exkurzí pro zájemce o podobné stavby. Říká: „Setkal jsem se s laiky — nadšenci, kteří o stavbě nízkoenergetických domů nastudovali spoustu důležitých informací, které mnoho profesionálů nezná. Kdo si chce v Česku postavit pasivní dům, měl by dobře hledat odborníka skutečně znalého věci.

Praxe je většinou taková, že ani projektanti ani stavební dozor nefungují, jak by měli. Projektant stavbu navrhne, ale už jí dál nesleduje, nedostanou s k němu zpětné informace ze stavby, které by ho příště přiměly najít lepší řešení toho či onoho detailu a které by mu přirozenou cestou přinášely nové a nové poznatky. Stavební dozor, to zase je především formální záležitost. Takže investoři, budoucí majitelé domu jsou mnohdy odkázání na to, jaké měli štěstí nebo smůlu při výběru firmy...“

Podlaha: 25 cm

Důkladné izolování nosných zdí začíná už při jejich zakládání: „Na základovou desku jsem pod vápenopískové cihly pokládal řadu tepelně-izolačního prvku, zdící tvárnici ze speciálního materiálu. Zabrání průniku chladu ze základové desky do stěn.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

A pod podlahovou vrstvou mám základovou desku izolovanou 25cm vrstvou podlahového polystyrenu EPS 100 Z.

Na polystyren perfektně srovnaný do roviny přišla fólie, dále lem podél stěn a 4 cm podlahové samonivelační anhydridové směsi. Součástí aplikační technologie je silo se suchou směsí a se zavěšeným míchacím zařízením, které dopraví čerstvou směs hadicí do domu.  

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Průvzdušnost neboli vzduchotěsnost se měří tzv. Blower Door Testem. Postupy a zařízení předepisuje evropská norma. Při měření lze vyhledávat a opravovat poruchy celistvosti izolace. Ventilátor foukáním či nasáváním vzduchu vytváří podtlak nebo přetlak, přístroj pak zaznamenává objem vzduchu, který potřebuje k udržení požadovaného tlakového rozdílu. Výsledek se počítá pro tlak 50 Pascalů a udává objem vzduchu, který se za hodinu v budově vymění. Norma pro pasivní dům dovoluje nanejvýš 0,6 objemu budovy čili 60 procent objemu vzduchu za hodinu.

Tento materiál nevyžaduje armování, má lepší vlastnosti při ohybu a tahu než beton, zmíněná okrajová páska zase ponechává vůli pro roztažnost podlahy vůči zdím a také brání přenosu zvuků do svislé konstrukce, tedy funguje jako kročejová izolace. Další důležitá maličkost a vymoženost modernho stavebnictví!“

Zkouška průvzdušnosti

Alfou a omegou stavby pasivního domu se dříve či později stane zkouška průvzdušnosti. Špatné výsledky testu by znamenaly, že některé práce byly provedeny zásadně špatně a napravit je nejspíš není už možné.

„Osobně jsem byl přesvědčený, že náš dům obstojí. V daném stavu rozestavěnosti jsem se měl dostat pod hodnotu 0,8 a měření ukázalo již 0,6, tedy hodnotu povinnou pro hotový pasivní dům. Ačkoliv všechno ještě nebylo hotové, hlavně ventilační průduchy nebyly napojené, musím přiznat, že jsem čekal ještě lepší výsledek. Ovšem auditor tvrdil, že až budou všude podlahové krytiny, lišty, zatmelené spáry, tak parametr ještě o desetinu klesne. 

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak dlouho jsme stavěli

„Jsem přesvědčený o tom, že stavba se nemá uspěchat. Teoreticky a technologicky se dá i zděný dům postavit za deset měsíců, ale jednotlivé materiály by měly mít šanci před zateplením co nejvíce vyschnout. Udělal jsem to takto:

  • Na podzim jsem položil základovou desku.
  • Zjara následujícího roku jsem měl postavenu hrubou stavbu s okny.
  • Až v dalším roce přišly na řadu interiéry a fasáda.

Úplně nakonec jsem do jedné kapsy v podbití za OSB desku dal pytlík s městskými novinami Horažďovickým obzorem a listem papíru, na který jsem napsal, kdo dům stavěl a kdo pomáhal. Až budou jednou pravnuci dům opravovat, najdou můj pozdrav a vzpomenou si: „Jé, o tomhle člověku jsem slyšel vyprávět našeho dědu…“

Foto J. Pelech a autor