Pach starých lidí aneb vůně stáří
Jistě jste si všimli, že staří lidé voní jinak. Někdy jde až o poměrně nepříjemný odér, a právě proto si tuto vůni spojujeme spíš s horší hygienou, kterou jaksi předpokládáme a u starších lidí omlouváme.
I když je jisté, že starší lidé potřebují pomoc či pomůcky k dostatečné péči o tělo, zápach u nich existuje i v případě, že je o tyto seniory pečováno důkladně a pravidelně. Jak je to možné?
Odborníci se domnívají, že za tímto specifickým pachem je takzvaný 2-nonenal. Právě ten vám představí také příspěvek z YouTube kanálu SciShow.
Japonci našli nonenal, Američané ne
Je sice možné, že 2-nonenal souvisí s tímto pachem, který si spojujeme se stářím, nicméně není to tak docela jisté. Alespoň tak to vypadalo po publikování výsledků některých studi.
Na základě japonské studie z roku 2001 s názvem „2–Nonenal nově obsažený v lidském tělesném pachu má tendenci se zvyšovat se stárnutím“ došlo samozřejmě k dalšímu výzkumu v této oblasti.
Ale výsledky byly rozporuplné. Další studie publikovaná v British Journal of Dermatology roku 2008 s názvem „Analýzy těkavých organických sloučenin z lidské kůže“ totiž přítomnost 2-nonenalu neprokázala.
V oblasti podpaží, kde je lidský zápach nejintenzivnější, rozlišili odborníci v laboratoři téměř sto různých látek, které více méně obsahovaly veškeré nabrané vzorky. A nezůstali jen u toho. Studovali vzorky i z dalších částí těla.
V této druhé zmíněné studii, která byla provedena na Univerzitě v Pensylvánii, však byli vědci schopni identifikovat různé rozdíly v pachu ze vzorků 25 zúčastněných rozdělených do skupin pod a nad 40 let věku, nicméně hledaného „pachatele“ zápachu nebyla schopna identifikovat. Jak je tedy možné, že Japonci dosáhli rozdílných výsleků?
Později se přišlo na to, že k detekci nonenalu je nutné doržovat specifickou metodologii směru vzorků, což se právě v tomto případě nestalo. A rozporuplnost se tím okamžitě vysvětlila.
Za vůní stáří i změnami kůže je 2-nonenal
Odborní se tedy shodují, že je to právě 2-nonenal, který se podílí nejen na oxidačních změnách na kůži, ale také souvisí se ztenčováním pokožky ve stáří. V každém případě jde o změny na kůži. Zvýšená hygiena či speciální mycí prostředky sice mohou pomoci, ale nelze tento pach zcela eliminovat, protože je přirozený.
Na druhou stranu, tento pach nebývá vyloženě nepříjemný a lidé jej považují sice za znatelný, ale neutrální. Následné bádání navíc potvrdilo, že jde o jev týkající se veškeré lidské populace, v různých kulturách je však přístup ke starým lidem, kteří navíc voní jinak, velmi odlišný.
Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, healthline.com, franklinpark.org