obrázek z archivu ireceptar.cz

Proutkař může být každý. Stačí virgule z ramínka!

Proutkařství se těšilo vážnosti už ve starověké Číně a Egyptě. Proutkařem byl údajně i Mojžíš, jenž udeřil holí do skály, a opatřil tak Izraelcům vodu. V článku najdete i tip na to, jak si vyzkoušet své proutkařské vlohy.

Jeden z nejstarších známých popisů proutkaře hledajícího kovy se objevil v pojednání o hornictví, které v 16. století vydal pod názvem De re metallica (O kovech) německý mineralog a myslitel Georgius Agricola. Zastával názor, že proutkařství musí být založeno na nějakém zvláštním osobním nadání.

Agricola, vlastním jménem Georg Bauer (1494−1555), šest let působil jako městský lékař v Jáchymově, v té době nejdůležitějším centru rudného hornictví v Evropě. Věřil v léčebnou sílu přírodních látek a nové léky hledal také mezi minerály a rudami. Mnoho času strávil v dolech a hutích.

proutkařeníproutkařeníAutor: Archiv ireceptar.cz

Fakt, že proutkařství využívá lidské nadání nejasného původu, je pro vědu stále tvrdý oříšek. Většina vědců sotva dokáže akceptovat, že proutkař dovede reagovat na vodu proudící pod zemí. Co potom s představou, že by dokázal najít i nehybné materiály a dokonce uměl rozlišovat mezi kovy! Přesto vášnivá francouzská proutkařka, baronka z Beausoleilu, roku 1640 napsala, že dokáže najít ložiska zlata, stříbra, mědi, olova i železné rudy.

Šestý smysl, nebo cit pro tajemné energie?

V našich zemích byl jedním z nejznámějších proutkařů Stanislav Hruda, který v 70. letech lokalizoval v Ostravsko-karvinském revíru desítky zapomenutých a zasypaných důlních děl. Řada z nich totiž byla pod veřejnými prostranstvími nebo v místech, kam měla přístup veřejnost. Hrozilo tak reálné nebezpečí, že se tato místa mohou propadnout a způsobit neštěstí. Stanislav Hruda vyhledával pomocí virgule také studně a geopatogenní zóny, pořádal proutkařské kurzy a napsal o proutkaření uznávanou učebnici.

Stanislav Hruda dokázal lokalizovat zasypané důlní šachtyStanislav Hruda dokázal lokalizovat zasypané důlní šachtyAutor: Archiv ireceptar.cz

Neví se, jestli mají proutkaři šestý smysl či schopnost odhalovat jakousi tajemnou energii. Faktem je, že v praktickém životě se osvědčili především při vyhledávání vodních zdrojů. V Česku se proutkařství řadí ke službám vykonávaným v rámci inženýrské geologie a hydrologie a lze na něj získat akreditaci v oboru 904 528.

Proutkařit může (skoro) každý 

Nadšenci, věnující se proutkařství neboli rhabdomantii, tvrdí, že schopnost pracovat s virgulí má téměř každý z nás. Tuto dovednost jsme prý kdysi měli všichni, jen jsme ji v průběhu staletí podcenili a nakonec ztratili. Můžeme se ji však znovu naučit, chce to jen čas, trpělivost, víru v sama sebe a svou intuici a také proutek neboli virguli.

Klasická virgule měla podobu rozdvojené větve, obvykle z lísky, jasanu, jeřábu či vrby. Dnes lze virguli různých tvarů a z různých materiálů koupit ve specializovaných prodejnách, čajovnách nebo na internetu. Můžete si ji ovšem vyrobit i sami – stačí k tomu obyčejná drátěná ramínka z čistíren oděvů.

Tady jsou návody:

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Virgule tvaru L

Pomocí kleští přeštípněte drát v místech podle obrázku (delší rameno by mělo být dlouhé 250 až 300 mm, kratší asi 150 mm).

Delší stranu ramínka zahněte do úhlu 90° a kleštěmi zahněte konec drátu na obou stranách o 180°,  to kvůli bezpečnosti. Kratší stranu můžete, ale nemusíte potáhnout tunýlkem z plastu, například z brčka, ve kterých se virgule mohou volně pohybovat. Toto řešení je vhodné pro ty, kdo mají sklony držet virguli příliš pevně.

virgule ve tvaruvirgule ve tvaruAutor: Archiv ireceptar.cz

Virgule tvaru "V"

Kleštěmi přeštípněte drát v místech podle obrázku (ramena jsou dlouhá zhruba 150 mm) − úhel, který ramena svírají, by měl být 30°. Konce ramen o délce 15 mm zahněte směrem ven zhruba v úhlu 135°.

Jak to vyzkoušet

Nejvhodnější pomůckou pro proutkaře-začátečníky jsou dvě virgule ve tvaru L, se kterými uspěje takřka každý. Jak je používat?

Uchopte virgule za kratší konce (nejlepší prostor pro jejich otáčení získáte, když ohyb virgule spočívá na druhé článku ukazováku a kratší část „L“ je zaháknuta za první článek malíku).

Virgule směřují dopředu, lokty byste měli mít pokrčené, jako když kovboj drží pistole — to je tzv. vyhledávací pozice. Důležité je, abyste byli uvolnění, klidní a cítili se přirozeně a volně.

Potom se zaměřte na to, co hledáte – například pramen vody. Nejdůležitější podmínkou při tom je v duchu přesně formulovaná otázka — měla by být krátká, zřetelná a jednoznačná a měla by znít tak, aby na ni odpověď mohla být ano, nebo ne.

proutkaři byli využívání pro určení místa, kde vykopat studnuproutkaři byli využívání pro určení místa, kde vykopat studnuAutor: Archiv ireceptar.cz

Pomalu kráčejte vpřed a čekejte na tzv. proutkařskou odezvu. Ta může být dvojí: Překřížení drátů znamená obvykle kladnou reakci, jejich rozevření od sebe negativní. Individuální odchylky jsou ovšem možné!

Jsem žena?

U virgule ve tvaru „V“ si budete muset odezvu zjistit sami: uchopte ji mezi palec a prostředník a v duchu se virgule zeptejte na otázku, na niž znáte jednoznačnou odpověď. Například „Jsem žena?“. Směr, kterým se virgule pohne (doprava nebo doleva), pak už pro vás bude navždy platný. Nedejte se zmást tím, že u někoho jiného může být odezva přesně opačná!

Pomocí virgule můžete hledat nejen vodní pramen, ale i škodlivé zóny v příbytku, pro vás zvláště vhodné potraviny, odpovědi na nejrůznější otázky… Nejdůležitější při tom je, abyste nebyli předpojatí předem, nevytvářeli si domněnky, které by mohly odpovědi zkreslit.

Nedoporučuje se také zacházet s proutkařským náčiním příliš opatrně. Manipulujte s nimi s očekáváním, že virgule budou reagovat. Časem se tak určitě stane!

Připraveno s použitím knih Almanach tajemna, vydal Reader´s Digest Výběr, a Magie labyrintů z nakladatelství Ivo Železný.

Kresby a foto Jiljí Záruba a archiv

Akční letáky