obrázek z archivu ireceptar.cz

Rady řezbáře: Jak vybírat dláta, co vyřezat nejdřív

Mistr uměleckého řemesla Miloš Kohlíček se řezbářství věnuje více než třicet let. Učí studenty Střední školy umělecké a řemeslné v Praze, ale jeho rady a zkušenosti se mohou hodit každému, kdo si vyřezávání oblíbil.

Na řezby se převážně používá dřevo lipové – je relativně měkké a dá se snadno opracovávat. Dále se používají ořech, olše, dub, třešeň, hruška, javor, jasan, buk, švestka, mahagon a mnoho jiných.

Dřevo většiny jehličnatých stromů a rychle rostoucí dřeviny (například topol) jsou k řezbářským účelům nejméně vhodné.

Nářadí a vybavení dílny

Řezbáři nejčastěji pracují s řezbářskými dláty různých velikostí a profilů ostří i tvarů. Používají dláta s rovným, kosým či profilovaným ostřím i prohnutá dláta (houpačky, háčky) i další nástroje jako jsou poříz, vlaštovka, klasické i profilové hoblíky, kolovrátky, nebozezy, vrtáky, pily, rašple, pilníky, rejsek.

Při tvorbě kopií se většinou používají měřicí pomůcky – vedle klasického metru například obkročáky či posuvná měřítka, kružidla, jehlovou šablonu, pantograf ke zvětšování nebo zmenšování podle modelu, na přesné kopie pak tečkovací přístroj.

řezbářská dílnařezbářská dílnaAutor: Archiv ireceptar.cz

Opracovávané dřevo je potřeba při práci bezpečně upnout. Pro běžné velikosti se používá stabilní truhlářská hoblice s vozíkem pro upnutí materiálu mezi ponkháky (poděráky) vkládané do otvoru v desce hoblice a do protějšího otvoru vozíku.

Špalík dřeva může být také pevně uchycen upínacím šroubem ke dřevěné podložce a ta potom ke stolu truhlářskou svěrkou.

Plochý materiál, do kterého budeme vyřezávat reliéf, můžeme přilepit přes papír na podkladovou desku a tu pak svěrkami přitáhnout ke stolu. Hotové dílo nožem nebo rovným dlátem opatrně odrazíme od podložky a spodek řezby očistíme od zbytků papíru a lepidla.

Na zpracování většího materiálu se používají různě vysoké podpěry – kozy.

Výběr a broušenířezbářských dlát

Je důležité nekupovat laciná dláta. Cena kvalitního nástroje dnes začíná kolem částky čtyř set korun. Základní orientaci mohou poskytnout katalogy osvědčených výrobců, do nichž nás nechají nahlédnout ve specializované prodejně výtvarných potřeb, nebo které si vyhledáme na internetu.

Výběr velikosti a profilu dláta závisí na tom, jakému druhu řezbářské práce se budeme chtít věnovat. Pro začátek doporučuje Miloš Kohlíček dláta o šířce kolem jednoho centimetru.

Říká: „Teprve později, jak postupem času budeme zdokonalovat svoje řezbářské dovednosti, můžeme přikupovat další dláta vhodná pro specializovanější a složitější řezbářské postupy nebo výtvarné záměry.

dlátadlátaAutor: Archiv ireceptar.cz

Doporučuji kupovat přibližně stejné šíře s co největší škálou profilů a doplnit je pak drobnějšími, výraznějšími profily.“

K dlátům by pak měl přibýt i řezbářský nožík, používaný při vrubořezu, opracovávání vnějších zaoblených hran či k podřezávání materiálu.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

První číslo vždy označuje velikost profilu (č. 1 označuje rovné dláto, č. 11 nejhlubšíprofil) a druhé šířku dláta v milimetrech.

Někteří výrobci nenabízejí úplnou řadu dlát, určitá čísla nevyrábějí. Je třeba vybírat podobná dláta podle zvolené firmy a pouze z jejího katalogu.

Ve většině případů bývají zakoupená značková dláta nabroušená, ovšem pak si každý řezbář své nástroje udržuje ostré sám.

Práce s tupým dlátem vyžaduje mnohem více síly a stopa řezu dláta je nečistá a hrubá s vytrhanými vlákny. Tupé ostří může řezbu i nenávratně poškodit.

„Když se nám nabroušený břit zdá být při práci jen „unavený“, stačí jej obtáhnout na kůži. Pokud je ostří dláta velmi poškozené (například nechtěným nárazem na kovový předmět), nejprve jej zbrousíme na brusce (dláto je nutno chladit vodou!). Poté postupujeme stejně, jako když je břit otupen po delší práci: Postupně jej ručně přebrušujeme na karborundovém brousku, pak na belgickém kameni nebo na břidlici.

broušení dláta na bruscebroušení dláta na brusceAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Hrubé kameny při broušení vlhčíme vodou a jemnější petrolejem nebo olejem. Při závěrečném obtahování se používá nejjemnější brusný kámen zvaný arkansas a úplně nakonec ostří dláta ještě můžeme přetáhnout na kůži.“

Od obrysu k detailům

Dřevo ohoblujeme a vyřežeme v něm základní obrys. U jakékoliv řezby je nutné mít jasně ohraničený a dočista opracovaný vnější tvar, kterým se můžeme při práci nechat vést a od něhož lze odměřovat.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pro snadnější odseknutí třísky si řezbář pomáhá paličkou z tvrdého dřeva (habr, buk, dnes se vyrábějí i ze silonu), kdy jednou rukou vede dláto a druhá ho údery paličkou pohání do materiálu.

Po základním vytvarování a zakreslení první tzv. ztracené kresby lze začít s hrubším odebíráním materiálu.

Běžně se řezbářské dláto při řezu drží oběma rukama, kdy jedna ruka tlačí na rukojeť dláta a druhá je vede, případně brzdí.

Občas se při začišťování drobných předmětů musí držet nástroj jen jednou rukou „na krátko“ za železo. Přitom je nutné mít vždy zápěstí nebo hranu ruky držící dláto zapřené o zpracovávanou řezbu.

Čím upravit povrch dřeva

Mořidly různých barevných odstínů se zušlechťují nevýrazné barvy některých dřevin. Používají se také mořidla, která dodají dřevu vzhled vzácných dřevin. Hotový výrobek se napustí mořidlem, které se nechá zaschnout a poté se dřevo natře a vyleští buď včelím voskem rozpuštěným v terpentýnovém oleji nebo šelakem rozpuštěným v lihu. Oba nátěry mají ochrannou funkci.

Exotické dřeviny se vzhledem k jejich zajímavému zabarvení většinou nepřimořují, spíš se pouze napustí fermeží nebo olejem, aby se zvýraznila krása jejich textury.

V minulých staletích zvláště v období baroka se dřevo také pozlacovalo. V kostelech se na oltářích, sochách nebo na reliéfní výzdobě velmi často uplatňovala barevná polychromie kombinovaná právě se zlacením.

výroba miskyvýroba miskyAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak začít

Jako první práci bychom mohli vyřezat dřevěnou misku, nejlépe pod dohledem někoho již zkušenějšího. Při této práci poznáme, jak odebírat dřevo přes léta a po nich, zjistíme například, že v řezu proti vláknům dláto vlákna vytrhává, zatímco při řezu po vláknech nebo přes vlákna je stopa dláta čistá a hladká. Můžeme si také vyzkoušet i některé základní zdobné techniky.

Radost z dovedností získaných na jednodušším užitném předmětu nás pak může motivovat ke složitější a náročnější práci.

Foto: Jan Malý, Miloš Kohlíček

Akční letáky