Hmoždinky sice v té době už vynalezeny byly (1911, plastové 1958), jen je člověk běžně nesehnal – alespoň u nás ne. Dnes si můžete koupit kterýkoli typ této užitečné pomůcky, které existují. A že jich je. Nejspíš ale sáhnete po takových, jimž se říká univerzální stavební, a pořešíte pouze rozměry podle toho, na co je potřebujete.
Jsou-li univerzální, platí pro ně i několik obecných pouček. Například že vrut by měl být o něco delší než hmoždinka, aby ji na konci dokázal dostatečně roztáhnout a v otvoru zafixovat. Otvor tedy vyvrtejte tak hluboko, až se do něj vrut celý schová. Vrták volte podle průměru hmoždinky. Na některých to bývá vyražené, je tam třeba 8, pak bude i vrták 8. Tady hodně záleží na podkladu.
Pokud je to beton nebo plná cihla, pak není problém, u měkkých materiálů, například pórobetonu nebo příliš silné omítky, je lepší vzít šestku vrták na osmičku hmoždinku, která se pak při šroubování nebude protáčet. Mohlo by se však stát, že větší hmoždinka do menšího otvoru nepůjde tak snadno, a když si v poslední fázi pomůžete kladívkem, vyčnívající část ohnete nebo roztřepíte. Pak je lepší vzít hmoždinku do ruky, našroubovat do ní vrut hluboko tak, aby se ještě nerozevírala, zasunout ji do otvoru a kladívkem zatlouct. Až se usadí, vrut můžete vyšroubovat a následně jím připevnit, co potřebujete.
Kutilovy postřehy
Drátkování
Máte vyřazenou připojovací hadici a shodou okolností potřebujete před natíráním očistit větší železné plochy? Využijte drátky jejího obalu. Nasekejte nebo nastříhejte potřebné díly, vytáhněte gumové vnitřky, obaly zploštěte a pevně utáhněte mezi podložky, jak je patrné z fotografie. Pérová podložka a druhá matka jsou pojistky proti povolení – i tak můžete otáčky vrtačky nastavit proti směru závitu.
Pásky barvu dobře rozmíchají
Na konec dřevěné tyčky připevněte stahovací pásky, dobře je utáhněte a zkraťte na průmět plechovky tak, abyste mohli míchat barvu. Pokud není barva až po okraj, lze použít i vyšší rychlost vrtačky.
Když je vykotlaný otvor větší než vrut, zkuste do něj zasunout stahovací pásku a poté šroubujte. Konce pásky pak před úplným zašroubováním odstřihněte.
Jak zaoblit hrany
Srážet ostré hrany dřeva tímto způsobem je tak trochu vyšší dívčí. Dláto do něj zaříznete, ani nevíte jak. Doporučuju brusný papír na špalíčku nebo rovnou brusnou houbičku (byť je primárně určená na kov). I při „šmirglování“ prkének z měkkého dřeva se může odloupnout větší tříska. Dívejte se proto, jak jsou rostlá léta a bruste po třískách, nikoli proti nim.
Tip - šroubování za roh
Robustní sklíčidlo vrtačky (akušroubováku) někdy nedovolí, abychom šroubovali kolmo, pokud je z boku stěna příliš blízko. Našly by se i jiné situace, kdy to nejde. A pak se hodí pružný nástavec. Na obou stranách je standardizovaný, takže lze použít jakýkoli nástrčný šroubovák či akušroubovák a jakékoli bity nebo ořechy klíčů. Jen šroubování je poněkud složitější, zpravidla potřebujete obě ruce, abyste bity vždy udrželi v drážkách vrutů. Každopádně stojí za to mít nástavec ve výbavě. Člověk nikdy neví, kdy se hodí.
Okamžitý nápad
Tohle je spíš hříčka, ale vtipná. Když koukají hřebíčky bez hlavičky víc než 1,5 cm, můžete je vytahovat nýtovacími kleštěmi, hřebíčky zůstanou rovné (pravda, bez hlavičky). Výhoda je snad v tom, že tyto kleště nemusíte opírat o dřevo, a tudíž ho nepoškodíte.
Zaujalo na internetu
Proměnlivý mnohoúhelník
Můžete ho také nazývat víceúčelové skládací pravítko a nedáte za něj víc než dvě stovky. Lze s ním zaměřit prakticky jakýkoli tvar a vytvořit tak odpovídající šablonu. Práci to hodně usnadní hlavně tam, kde nejsou pravé úhly. Všechna pravítka mají milimetrovou stupnici, dvě v rozmezí 0-25 cm a dvě jsou s nulou uprostřed a 6 cm na každou stranu. Možná namítnete, že je to na vás moc složité, že by to chtělo návod. Nemyslím si, naopak – i při různorodém použití hned pochopíte, jak tuto pomůcku využít. Za mě palec nahoru.
Vyloveno z archivu
Pásky vždy pohromadě
Díly stačí slepit, případně spoje zajistit tenkými hřebíčky, s výjimkou tyče, ta je jen natěsno, aby se neotáčela a aby ji bylo možné při výměně pásek vysunout. List pilky na železo slouží ke snadnějšímu odtrhávání.
Fejeton - Vážně nevážně
Nespěchejte na ně
Kdo jiný by měl mít trpělivost než kutil. Hlavně s těmi okolo. Při kutění v bytě nespěchá, jede si vlastním tempem, žádné píchačky, žádný nadřízený.
Ačkoli - pouze drahé polovičky, jakož i ty bez oddacího listu se pořád nějak nemohou dočkat konce. Neustále je roztaháno, všude prach, provizorium, den pryč, druhý den pryč a jako by se nic nepohnulo.
Což je omyl, pohnulo se. V kutilově mysli. Všechno si musí v duchu probrat, nejde přece o to vzít kladivo, buch, buch, a je hotovo. Ne, tohle po něm nechtějte, takhle to v jeho hlavě nefunguje. A jestliže dlouze rozvažuje před úkonem, pak v jeho průběhu přemýšlí o to víc. Však kdyby ne, neříkalo by se jednou řež a dvakrát měř. Vlastně obráceně. Nechť se tedy kutil obrní trpělivostí a snáší nervózní klapání prstů na desce stolu, neustálé přecházení okolo, práskání dveřmi nebo řeči: „Kdy už to konečně doděláš, chci tady uklidit.“
Což je ta lepší varianta. Taky by totiž mohlo zaznít: „A nemysli si, uklidíš si po sobě sám.“
O autorovi
Jiljí Záruba Kutilství se ‚vyučil‘ u svého otce. V druhé půli profesního života – což bylo více než dvacet let – se v Receptáři této oblasti plně věnoval. Za tu dobu poznal mnoho šikovných lidí a objevil, shromáždil i vyzkoušel spoustu nápadů, které si nenechává jen pro sebe.
Zdroj: časopis Receptář