Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, living.iprima.cz

Kapr a salát jsou štědrovečerní novinky

Štědrovečerní večeře, ale také různé zvyky a tradice nesahají tak hluboko do historie, jak byste si možná mysleli. I když tušíme, že například kapr, tak jak jej známe, nebýval na svátečních stolech až do druhé poloviny 19. století, málokdo má přehled o tom, co bývalo při těchto příležitostech v repertoáru hospodyně.

Smaženého kapra po vzoru našich rakouských sousedů popsala ve své kuchařce už Magdaléna Dobromila Rettigová v roce 1895, i když se kapři a ryby vůbec vracely na vánoční stůl v různých obdobách, rozhodně nešlo o kapra smaženého. Dělal se „na černo“ a ryby obecně se dokonce připravovaly dokonce i na sladko.

Štědrovečerní houbový kuba

Mnozí tuší, že k vánoční tabuli patřil houbový kuba. Tento prostý pokrm obsahoval především vařené kroupy, do kterých se přidala smažená cibulka s houbami a česnek utřený se solí. Kuba okořeněný kmínem, majoránkou a pepřem byl dostupný pro všechny, a to rozhodně i pro ty nejchudší. Toto jídlo, které se následně zapékalo v troubě, bylo prý zdaleka nejchutnější v jižních Čechách, kde se vyskytuje méně známá houba stroček trubkovitý a ta jídlu dodala ještě větší šmrnc.

Hlavní vánoční chod závisel na situaci v zemi

Hlavní chod nebyl ani tak otázkou tradice, ale spíše možností. K kaprem jste se mohli setkat už před tím, než se hojně rozšířil houbový kuba. Střídání a změny byly částečně otázkou módnosti, ale hlavně movitosti a toho, v jaké situaci byla celá země. Války, úpadek rybářství, ale také pověry a návaznost na pohanské tradice hrály roli v tom, co se vařilo a jedlo, ale i jak byly samotné vánoční svátky vnímány.

Magie Vánoc

Tradice spojená s dárečky z počátku jen chudým dětem přešla od Mikuláše k Ježíškovi, a stejně tak postupně vymizely a pokroutily se i některé dlouho přetrvávající zvyky, které se týkaly spíš plodnosti a hojnosti úrody v následujícím roce. Aby si totiž hospodářství zajistilo dobrou úrodu, ale také zdraví a blízkost všech členů rodiny, všichni se postili, ke stolu sedali v sudém počtu až za východu večernice, usedali ke stolu podle věku a tak dále.

Zlí duchové i nezdar všeho druhu se zažehnal pomocí česneku, petržele a dalších bylin. Obvykle se na stole objevovala jídla z luštěnin a obilovin, která měla symbolizovat plodnost. Bohatství zas představovaly ořechy, med, sušené ovoce či houby.

Devatero prostých vánočních chodů

Věřilo se, že devatero chodů má magickoiu moc. Pokrmy měly zajistit blahobyt a prosperitu příští sezóny a jejich složení se lišilo podle krajů, ale i možností každého hospodářství. I když bylo těchto chodů hodně, z dnešního pohledu šlo o docela prostá jídla jako třeba okoralý kousek chleba na úvod večeře.

Dalšími pokrmy bývaly vařené kaše či polévky z luštěnin a zeleniny. V mnoha částech Čech a Moravy se připravovaly oplatky s medem, šípkem, ale také verze s bylinkami či česnekem. Dlouhou tradici má také pečivo typu vánočky nebo dezert ze sušeného ovoce, který známe pod názvem muzika, lízačka nebo odvárka.

Na Štědrý večer bylo zvykem popíjet bylinkový čaj a kořeněnou kořalku.

Související články