Vrbové proutí - vděčný materiál pro každou zahradu

Máte chuť vyzkoušet si pletení z vrbového proutí? Vysaďte si na zahradě některé z druhů košíkářské vrby a pusťte se do toho. O vrbách se říká, že rostou jako z vody, takže zakrátko budete mít spoustu materiálu, ze kterého můžete splétat nejrůznější ploty a plůtky, hatě, ale i zahradní altánky nebo lemy pro vyvýšené záhony ve vaší zahradě.

Na základě dlouholetých zkušeností našich předků se dospělo k výběru několika druhů vrby, které se v košíkářství nejlépe uplatní. Kvalita materiálu měla a má zásadní vliv jak na užitkové vlastnosti, tak na výsledný vzhled výrobku. Jednotlivé košíkářské techniky se pak odvíjejí od délky, síly a jakosti prutu anebo jeho zbarvení.

Výhody pěstování vrby

Pro vrby je charakteristický rychlý růst. Ideálním prostředím pro jejich pěstování jsou nížinné pozemky, kde se nedaří jiným rostlinným druhům. Hlinitopísčitá půda, která je v letním období dostatečně vlhká, nikoli ale trvale zamořená, nebo s vysokou hladinou spodní vody vyhovuje většině druhů. Kořeny vrby musí mít přístup ke vzduchu, takže trvalé zamokření jim škodí.

Nevýhody pěstování

Je-li pozemek pro pěstování vrby příliš vlhký, je třeba jej odvodnit, a to alespoň jednoduchými příkopy. Pro pěstování vrb nejsou vhodné svahovité prudké pozemky a přehnojené půdy. Přehnojení pro vrby znamená rychlý růst silných a dlouhých prutů, které pak nelze v košíkářství využít.

Jak a kdy připravit pozemek

Pozemek pro pěstování vrb (prutník) musí být připraven již na podzim. Zoraný se nechává přes zimu v hroudách. Rytí je nutné hluboké a tráva na hroudách se musí obrátit dolů, jinak by zaplevelila sazenice vrby. Po jarním srovnání půdy se začíná se sadbou řízků z prutů. Řízky si předem připravíme z prutů sklizených v období vegetačního klidu (listopad – únor). Ideální jsou 25 cm dlouhé. Sadbu můžeme zakoupit i přes internet. Sázíme v březnu až v dubnu, ale sadba nesmí být narašená. Řízky se dolním koncem zapíchnou do půdy. Jen v těžkých půdách je necháváme čnít nad povrch. Řízky vytvářejí řádky s průměrnou vzdáleností 60 cm a s 15 cm vzdáleností mezi jednotlivými sazenicemi.

Péče o výsadbu v prutníku

Prutník je třeba 3x v prvním roce okopat a zbavit veškerého plevele, který by sazenice dusil. V následujících letech stačí jedno okopání, a to na jaře. Pruty vyhnané v prvním roce nelze využít pro pletení, avšak sklidit se musí. Ostříháme je v zimě v prvním roce. K pletení stříháme pruty až od druhého roku. Řežeme je u země, kde vzniká pahýl zvaný babka. Ten pak každým rokem znovu obráží. Na jednom místě vydrží prutník přibližně 15 let.

Nejčastěji využívané druhy vrb v košíkářství

Vrba košíkářská (Salix viminalis) – dává středně silné proutí, pevné hladké a dlouhé, barvy proutí: hnědozelené, žlutozelené, tmavozelená. Po vyloupání má bílé pruty, po vaření červené.
Vrba červená (Salix rubra) – proutí je vespod žluté, nahoře žlutočervené s nahodilými skvrnkam platinového odstínu. Roste pomalu a dává malé množství proutí, které je hladké, tenké, dobře ohebné a dostatečně pevné. Neloupe se.
Vrba trojmužná (Salix triandra) – sází se hustěji, aby se zabránilo rozvětvování. Jedná se o vyhledávaný druh pro skvělé košíkářské vlastnosti. Proutí se skvěle loupe a po vyloupání má krásnou bílou barvu, vařené pak zlatavo hnědou barvu. Dává přednost hlinitým těžkým půdám anebo půdám hlinitojílovitým. Napadá ji větší počet škůdců a více ji ohrožují jarní mrazíky.
Vrba rakytníkolistá(Salix molissima) - proutí má žlutohnědé až žlutočervené, stejnoměrně silné, hladké, pevné a nelámavé. Špatně se loupe. Daří se jí v přiměřeně vlhkých naplavených půdách hlinitopísčitého charakteru.
Vrba americká (Salix cv. Americana) - má vynikající vlastnosti, proto je hojně rozšířená a velmi oblíbená. Proutí se dá velmi dobře loupat, vyloupané z mízy je krásně bílé a lesklé, vařené má zlatožlutou až zlatohnědou barvu. Pro svou vynikající kvalitu se uplatní ve všech druzích košíkářských prací. Má ráda dostatečně hluboké hlinitopísčité nebo hlinitojílovité půdy.
Vrba nachová (Salix purpurea) – dává zelenožluté až červenohnědé proutí střední délky. Proutí je sice tvrdé, ale dosti ohebné, tenké a hladké. Za čerstva se loupe špatně, vařené dobře. Pro nepěknou barvu proutí je vhodné jej využít na tvorbu různých hospodářských a průmyslových košů. Zpracovává se často surové (zelené). Má ráda lehké půdy hlinitopísčitého složení, ale poroste i ve štěrkovitých nebo těžkých půdách.
Vrba bílá (Salix alba) – roste do střední délky. Proutí se rozvětvuje, má hnědozelenou nebo hnědočervenou barvu a využívá se spíše pro hrubé košíkářské práce. Nehodí se k loupání, neboť po vyloupání má špinavě bílou barvu. Hlinité, hlinitojílovité až jílovité půdy jsou pro ni nejvhodnější.

Využití vrbového proutí v zahradě

Vrby ve vaší zahradě mohou sloužit jako účinné větrolamy, dělící stěny a další dělící prvky, ekologické ploty, splétané ohrady na kompost nebo rozličné zahradní konstrukce, které vytvoří příjemný stín pod žhavým letním sluncem. Z vrbového proutí můžete vytvářet treláže pro pnoucí růže anebo opory pro pnoucí letničky nebo trvalky. Vytvořit se z nich dají různé formy živých plotů anebo krytů na popelnice. Vaše děti jistě uvítají pro své hry s kamarády splétané vrbové přístřešky anebo stany. Kdo má se splétáním vrbového proutí větší zkušenosti, může se pustit i do tvorby zvířat splétaných z prutů, které zahradu ozdobí jako neobyčejné přírodní sochy.