Prospívá našemu tělu půst? Máme si zkoušet čistit střeva a pomůžou nám v tom nějak probiotika? Opravdu našim játrům prospěje jarní detox? A jak moc jsou důležité pravidelné prohlídky a preventivní endoskopická vyšetření? To a mnohem víc se dozvíte v další epizodě podcastu iReceptář do ucha, kde na naše otázky tentokrát odpovídal gastroenterolog a internista Lukáš Štrincl z Nemocnice Tábor.
Probiotika jsou zjednodušeně řečeno bakterie, které přirozeně žijí v našich střevech a pokud je sníte, tento mikrobiom se tak doplní. Ve střevech jich máme asi miliardu a s nadsázkou se někdy říká, že mikrobiom je náš druhý mozek. Ovlivňuje totiž nejen trávení, ale také řadu dalších tělesných pochodů a velký vliv má třeba na imunitu.
Pavcová, Štrincl, podcast
Pomocníci nejen z lékárny
„Zdravý člověk probiotika příliš nepotřebuje, protože se jeho bakterie ve střevech množí samy,“ vysvětluje Lukáš Štrincl. „Něco jiného je, pokud trpíme nějakou chronickou chorobou nebo se zotavujeme například po léčbě antibiotiky. Pak je probiotická kúra na místě. A ani obecně není konzumace většího množství potravin s živými kulturami rozhodně na škodu.“
Probiotické doplňky stravy se dnes prodávají běžně v každé lékárně. Možná jste ale nevěděli, že probiotické kultury obsahuje celá řada běžných potravin. A rozhodně ne v malém množství.
přírodní probiotika
1. Jogurt
Pokud jde o probiotické bakterie, je jogurt absolutní jedničkou mezi potravinami. Pomáhá chránit před průjmem způsobeným antibiotiky. Podle některých studií dokonce ulevuje při syndromu dráždivého tračníku. Podobně ovšem fungují i další zakysané mléčné výrobky – kefír, zakysaná smetana, dokonce i podmáslí.
2. Brynza
Sýry obecně příliš velké množství probiotických bakterií neobsahují. Výjimkou jsou ale úplně čerstvé, nezrající sýry, jako je třeba mozzarella. A brynza, především ta vyrobená z nepasterizovaného mléka. Až ze třetiny ji totiž mohou tvořit probiotické kultury a díky fermentaci je bohatá i na vitamíny skupiny B, které udržují zdravý metabolismus.
3. Kombucha
Japonský fermentovaný nápoj se vyrábí ze sladkého černého nebo zeleného čaje. Tato speciální houba je během pár dní promění v lehce perlivou, méně či více navinulou limonádu. Kvasinky v houbě pohltí skoro všechen cukr a jako bonus ho promění na laktobacily a spoustu zdraví prospěšných trávicích enzymů. Začínejte s ní ale opatrně – pití velkého množství může způsobovat průjem.
Kdybyste náhodou zvláštních hub neměli dost, můžete zkusit také fermentaci pomocí kefírových kultur. Připomínají malé krystalky a zatímco jedna kultura je mléčná - nasazuje se tedy do mléka, druhá žije ve vodě. Ta musí být alespoň oslazená, častěji se ale pomocí vodního kefíru nechávají zkvasit nejrůznější ovocné či bylinné šťávy. V obou po pár dnech najdete nejen skvělý kefír nebo lehce perlivý nápoj, ale i mnoho probiotických kultur.
kombucha s přísadami
4. Kysané zelí
Je plné vitaminů C a K, obsahuje železo a sodík a k tomu opravdu velkou dávku probiotik. Tedy především v případě, že ho nepodusíme, ale sníme pěkně syrové. A zelí v tom samozřejmě není samo, probioticky působí veškerá fermentovaná zelenina od kvašáků, přes kvašenou cuketu nebo mrkev, až po dnes oblíbený korejský salát kimči.
5. Tempeh
Slisovaný bloček sójových zrn na vás možná vykouknul z poličky se zdravou výživou v supermarketu. Na první pohled nevypadá vábně, ale když se i jen opeče, připomíná chutí slaninu nebo uzené maso a dobře se hodí jako posyp na těstoviny nebo příloha do polévky. Navíc je silně fermentovaný a to znamená jediné – za syrova obsahuje vysoké množství probiotických kultur.
Související články
Zdroje: časopis Receptář, blendea.cz, ncbi.nlm.nih.gov
