Epizodu podcastu nejen o smíšených záhonech najdete přímo TADY:
„Na zahradě ve skutečnosti působí celá řada faktorů a tak je náročné provést nějaký směrodatný výzkum,“ pokračuje odbornice. „Ve většině případů to není tak, že by si rostliny přímo vadily nebo vyhovovaly. Můžete je ale promyšleně zasadit tak, aby si nekonkurovaly a někdy si i prospěly.“
Hluboko, nízko
Jednou z možností je kombinovat různě hluboko kořenící zeleninu. „Třeba mrkev, která koření hluboko, s cibulí, která naopak koření mělce,“ doporučuje odbornice. „Tím pádem se vzájemně neokrádají o vodu ani o živiny.“ Mezi ně pak doporučuje klidně přidat i salát, jehož hlávka pod tenkými listy dobře vyroste a zastínění jí nijak neuškodí. „Myslete ale na to, abyste rostliny neseli příliš hustě, pak by si opravdu překážet mohly.“
Pomalu, rychle
Využít můžete i různé rychlosti růstu jednotlivých rostlinek. „Výborně se takhle pěstuje mrkev a pastinák v kombinaci s ředkvičkami,“ upozorňuje Jana Bucharová. Ty totiž rostou velmi rychle a ve chvíli, když dozrají, bude mít mrkev ještě spoustu času. Lépe tak využijete prostor na jednom záhonu. Jen je třeba ředkvičky vytahovat opatrně, abyste ostatní kořínky nepoškodili.
Hlavně spolu
Co podle Jany Bucharové funguje ze všeho nejvíc, jsou smíšené záhony jako takové. „Když je totiž někde monokultura, tedy plný záhon třeba mrkve nebo salátů, o to víc vysílá do půdy i vzduchu kolem sebe jasný signál, že stojí za to přijít.“ Vyplatí se proto jednotlivé druhy střídat, třeba po dvou nebo třech řádcích. A mezi ně klidně nasázet i bylinky. „Jejich vůně totiž vůni zeleniny maskuje a škůdci si tak spíš rozmyslí, jestli se jim do záhonu opravdu chce.“