Možná se i vy v tuhle chvíli potýkáte se zahradou, která plodí jako smyslů zbavená, a začínáte zavařovat všechno, co jen trochu jde. Rajčata, cukety, papriky, v neposlední řadě okurky i houby. Zavařte si lečo do sklenic. Pokud ho uvaříte z úrody z vlastní zahrádky, schováte si léto do sklenic. V zimě pak do něj stačí přidat klobásu nebo vejce, možná vůbec nic, a pochutnáte si přímo královsky.
Vše, co potřebujete vědět o zavařování, se dozvíte v poradně podcastu iReceptář do ucha, stačí kliknout zde:
Obdobu leča najdeme téměř po celém světě
Podobné jídlo znají po celém Středomoří i ve východní Evropě. Zkrátka všude tam, kde se daří cibuli, paprikám a rajčatům. Ve Francii mají ratatouille, v Itálii pepperonatu, v Turecku zase menemen. U nás se mu říká Lečo, podle maďarského lescó. Připravte si i vy to nejlepší lečo ze sezonních surovin a pak ho ve sklenicích chytře schovejte na zimu. Nepřipravíte se o vitaminy a navíc budete mít po ruce oběd nebo večeři hotové raz dva.
Klobása a vejce
Maďarské lečo se od toho, které možná připravujete doma, nejspíš liší. Ne vždycky obsahuje klobásu a nikdy v něm nenajdete vejce. Naopak musí být rozhodně pikantní, přidává se do něj jak sladká, tak pálivá paprika a někde i feferonky.
Základem je vždycky cibule, rajčata a paprika. Nemusíte se ale bát lehkých experimentů a jídlo „dosytit“ bramborami, přidat cuketu nebo podle francouzského vzoru i lilek, pro vegetariány zase nahradit uzeninu houbami. Pokaždé půjde o lehké jídlo hotové raz dva.
Základ leča ve sklenici
Ať se rozhodnete pro kteroukoli variantu, to, co uložíte v létě do sklenic, se asi lišit nebude. Jak na to? Nakrájejte 3 větší cibule tak, jak je máte v leču rádi, a nechte je v hrnci zesklovatět na olivovém nebo řepkovém oleji. K cibuli pak přidejte 1 lžíci sladké a 1 lžičku (nebo víc) pálivé papriky a nechte krásně rozvonět.
Mezitím nakrojte do kříže slupku na osmi rajčatech, krátce je spařte ve vroucí vodě a pak oloupejte. Nakrájejte na kostičky a přidejte do hrnce spolu s 8 na nudličky nakrájenými paprikami (v Maďarsku se obvykle používá směs zelených a červených). Duste do měkka, až se rajčata pěkně spojí s cibulí, ale paprika nebude rozvařená.
Čistá práce
Pokud se chystáte připravované lečo uchovat, je důležité mít k tomu perfektně čisté náčiní. Sklenice, víčka, ale třeba i naběračku a cedník. Všechno proto pečlivě umyjte a propláchněte horkou vodou. Pak rozpalte troubu na 140 °C a až dosáhne požadované teploty, vložte do ní sklenice a víčka vyskládaná na plechu. Teplotu stáhněte na 100 °C a nechte sterilizovat asi 15 minut tak, aby se vysušila všechny zbývající voda.
Nejlépe ještě do horkých sklenic pak nalijte horký základ leča a pečlivě zavíčkujte. Obraťte dnem vzhůru, ať se víčka pořádně chytnou a nechte vychladnout. Někdo říká, že takto připravená „zavařenina“ vydrží sama o sobě.
Zavařování v troubě nebo myčce nádobí
Pokud ale chcete mít jistotu, sklenice s lečem přece jen ještě zavařte. Možností máte hned několik, od zavařovacího hrnce po modernější metody. Kdo má myčku nádobí s programem na 80 °C, může sklenice nechat zavařit v ní. Klidně i s nádobím.
Podobně jednoduché je zavařování v troubě. A hodí se, pokud jste předtím sušili sklenice. Teplotu ještě stáhněte na 90 °C. Plech vyložte utěrkou a vyskládejte do něj sklenice s lečem. Podlijte vodou a nechte zavařovat ještě asi 25 minut. Tak si zajistíte, že lečo nevykvasí ani nezplesniví. A až dostanete na podzim nebo v zimě chuť, stačí vytáhnout sklenici, na pánvi osmahnout klobásu a přidat základ leča ze sklenic. Dáte si lečo s vejcem, nebo snad bez něj? To už je jen na vás.