Při pěstování nepotřebují moc péče, stačí jim kyprá a vlhká půda. Některé z nich - půdopokryvné - vytváří husté koberce a daří se jim i ve stínu stromů. Jejich krása je nenápadná, listy zdobí zahradu v tlumených odstínech zelené, bílé a vínové. O to víc však potěší svými květy nejroztodivnějších tvarů.

Více o trvalkách se dozvíte v našem podcastu:

Bohyška (Hosta sieboldiana, funkie)

Snáší stín i vysokou vlhkost, potřebuje propustnou půdu a pokud ji vysadíte na suché místo, budete ji muset často zalévat. Na podzim nebio v časném jaru ji můžete rozdělit a rozsadit. Dorůstá do 60 cm.

Zvonek česnáčkolistý (Campanula alliariifolia)

Je to méně známý druh zvonku, dorůstá do výšky 40 cm a jeho listy se skutečně podobají listům česnáčku. Potřebuje polostín až stín, vlhko a dostatek živin.

Kostřava (Festuca)

Jsou to odolné trávy, kterým se dobře daří i v chladu a temnu. Vyžadují vlhkou, dobře propustnou půdu. Patří mezi trvalky, které přežijí několik málo let, takže je potřeba je pak obměnit. Jsou to rostliny nízké (10-40 cm), hodí se jako obruba záhonů.

Kapradiny (Polypodiophyta)

Mají rády vlhko, stín a ve většině případů kyselou půdu. Dodají zahradě tajemný prvek a jsou velmi elegantní a dekorativní. Hodí se i jako podrost listnatých stromů. Klasikou je pérovník pštrosí nebo kapraď samec.

Vřesy a vřesovce (Calluna, Erica)

Jejich květy zdobí zahradu téměř celý rok – vřesovce najdete jarní, podzimní i zimní, vřesy kvetou od července do zimy. Potřebují kyselou půdu a dostatek vody, nejlépe dešťové. Na zimu je dobré zakrýt je chvojím.

Tlustonitník klasnatý (Pachysandra terminalis)

Tohle je opravdu houževnatá rostlina – přežije mráz, sucho a je zelená i v zimě. Vytváří pěkné koberce, takže může posloužit i jako náhrada za trávník, dokonce i pod stromy. Kvete velmi nenápadně.

Čechrava (Astilbe)

Její chundelatá květenství v bílé a růžové jsou ozdobou každého trvalkového záhonu. Variety najdete od nízkých až po víc než 50 cm vysoké. Daří se jí jak v záhonech, tak v nádobách, na jaře je dobré rozdělit její trs a tak ji namnožit. Je mrazuvzdorná, má ráda vlhkou, propustnou a mírně kyselou půdu.

Čemeřice černá (Helleborus niger)

V Anglii se jí říká vánoční růže, protože v tamějších podmínkách kvete i v tomto období, u nás vykukuje ze sněhu už v předjaří. Má nenápadné bílé, nazelenalé či nachové květy, které vydrží velmi dlouho. Prospěje jí občas přídavek vápníku, jinak není náročná.

Zběhovec (Ajuga)

Je vhodný pod stromy, kde může nahrazovat trávník. Kvete modře a fialově, ale zdobné jsou u některých variet i jeho listy se světlým okrajem nebo naopak listy zbarvené do karmínova.

Rodgersie

Hezky vzrostlá trvalka (kolem 1 metru), která má tmavě zelené, ale někdy i bronzové listy s ostrým okrajem. Kvete růžovým, bílým nebo červeným hroznem od června do července. Je mrazuvzdorná a na svém místě vydrží i desítky let.

Konvalinka (Convallaria)

Její nádherná vůně stojí za pěstování, i když je o ní známo, že je jedovatá. Dá se pěstovat i v nádobách, potřebuje propustnou půdu, ideálně mírně kyselou, dá se pěstovat i pod stromy. Množit ji můžete oddělením cibulek, nejlépe v létě.

Liriope

Středně vysoká (30 cm) trvalka je pozoruhodná svými fialovými květy. Je citlivá na mráz, takže je lepší ji vysadit na chráněném místě a přes zimu zakrýt chvojím. Také se jí říká podzimní modřenec. Její listy jsou úzké, ostré, připomínají tak spíš trávy.

Dymnivka (Corydalis)

Kvete růžově a fialově od časného do pozdního jara. Časem vytvoří půvabné koberce, můžete jí zaplnit místo pod stromy. Má ráda vlhko, ale ne mokro, je mrazuvzdorná. Pozor, je jedovatá.

Udatna (Aruncus)

Tato mrazuvzdorná rostlina, jejíž variety rostou do výšky mezi 30 a 150 cm, zaujme svým střapatým bílým květenstvím. Kvete (podle variety) od května do srpna, vyhovuje jí stín i polostín, vlhká humózní půda. Je vhodná jako podrost pod stromy.

Škornice (Epimedium)

Tato půdopokryvná a mrazuvzdorná rostlina kvete drobnými bílými, oranžovými či karmínovými kvítky na dlouhých stoncích, které se pak ladně pohupují ve větru. Dorůstá do 40 cm.

Související články

Zdroj: redakce časopisu Receptář