Chcete vědět, proč nemůže být všechno bio? Jak je možné, že už nemůžeme pěstovat zeleninu nebo obilí jako před sto lety? A proč je důležité, aby se slepice a krávy měly dobře? Na to vše vám v další epizodě podcastu iReceptář do ucha odpoví Vladimír Pícha, tiskový mluvčí Zemědělského svazu ČR

Před sto lety měli lidé k rostlinám blíž – u každé chalupy či domku bylo vždycky trochu místa na cibuli nebo fazole a každé dítě odmalička pozorovalo, kdy a jak se na zahradě co dělá. A také každý neměl prostředky na to, aby si zajel do města a koupil si tam zeleninu a ovoce na trhu. Co se tedy nejčastěji pěstovalo?

Brambory

Zvlášť pod horami byly téměř jedinou plodinou, která se v takových podmínkách dala pěstovat. Proto není divu, že právě v těchto oblastech vznikly ty nejlepší bramborové recepty.

Fazole

Dokázaly nasytit, daly se usušit na zimu a vařit celý rok. Jejich semena se dala každý rok použít na další pěstování a mimo jiné se po sklizni keříky používaly jako hnojivo, jelikož obohacovaly půdu o dusík.

Zelí

Doplnit i v zimě vitamíny nebylo před sto lety jen tak. Zelí je však na vitaminy bohaté, a tak se zavařovalo, nakládalo a protože se dobře skladuje, dalo se dlouho jíst i čerstvé.

Na zahradách a polích se také běžně pěstovala řepa, mrkev, tuřín a cibule, které se používaly jak v kuchyni, tak některé i jako krmivo pro dobytek.

Z ovoce se pěstovala například jablka, hrušky, třešně a švestky, v teplejších oblastech meruňky a vinná réva. Kde bylo dost místa, pěstoval se i rybíz či angrešt.

Zelená lékárna

Nesmíme zapomínat ani na to, že tehdy ještě neexistovala řada léků, které dnes běžně používáme, a tak si naše prababičky musely vystačit s bylinkami. Co nejčastěji pěstovaly?

Levanduli, někdy také zvanou dulenka, pro její uklidňující účinky a jako prostředek pro zmírnění bolestí hlavy. Pro zmírnění zažívacích obtíží nebo křečí břicha používaly majoránku nebo heřmánek a fenykl. Na kašel zas tymián či příbuznou mateřídoušku.

Magický keř

Jaký keř nesměl chybět u žádného stavení? My ho dnes považujeme spíš za nežádoucí plevel a asi by nikoho nenapadlo si ho kupovat v zahradnictví, abychom si ho vysadili. Ale naše babičky na tento keř nedaly dopustit: na bezinku. Jistě jste už slyšeli rčení „před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni“. Nejenom, že sušené květy bezinky poslouží při léčbě kašle a z čerstvých květů se dá vyrobit lahodný sirup nebo se dají smažit v těstíčku, ale i z plodů snadno připravíte zavařeninu či likér. Navíc se říkalo, že bezinka chrání před zlými silami, a už staří Keltové trvdili, že v ní mají úkryt víly.

Související články

Zdroj: Redakce časopisu Receptář