Jeden milimetr za rok
Každý chceme své zahradě i pokojovkám dopřát to nejlepší, takže běžně kupujeme pytle s rašelinou a plnými hrstmi ji sypeme – samotnou třeba k borůvkám a rododendronům, smíchanou s kompostem k daším rostlinám na zahradě.
Rašelina totiž půdu hezky zlehčí, provzdušní a pro některé rostliny zcela zásadně upraví pH. Ale ne všichni víme, že tím škodíme planetě. Rašelina je totiž – velmi podobně jako ropa – cenný přírodní materiál, který vzniká šnečím tempem tisíce let. Za rok se vrstva rašeliny na rašeliništích zvýší o milimetr!
Hlavně ji nesplachujte
V naší republice jsou rašeliniště velmi přísně chráněna, těží se naprosto sporadicky, kontrolovaně a rašelina se používá například v lázeňství – prokrvuje kůži a podporuje detoxikaci těla. V zahraničí se její těžba také omezuje, ale pořád příliš pomalu.
Pokud si budete doma dělat rašelinovou masku nebo zábal, nikdy ji nesplachujte do odpadu! Je to zakázané, protože v potrubí se nalepí na usazený tuk. Raději ji tedy vyhoďte do koše nebo ideálně použijte ještě jako hnojivo.
Domácí listovka zadarmo
Zeminu můžete namísto rašeliny nadlehčit i jiným materiálem – třeba kokosovým vláknem. Ale právě teď na podzim je tu ještě jeden materiál, který si můžete sami vyrobit: listovka, neboli zetlelé listí. „Je to úžasný materiál. Sice není tolik bohatá na dusík jako třeba kompost, ale je zas lehká a řada rostlin ji opravdu ocení,“ vysvětluje naše odbornice Jana Bucharová.
Jak si ji vyrobíte? Do kompostéru nasypte shrabané listí, ideálně posekané sekačkou, příliš ho nestlačujte. Pokud už je suché, pokropte jej vodou. Občas listí obraťte. Už po roce ji můžete použít jako mulč. Po dvou letech, kdy se promění v sypký lehký materiál, ji pak využijete stejně jako rašelinu.
Rychlost zrání listovky závisí také na druhu stromu, ze kterého listí pochází – u tenkých lehkých lístků můžete mít hotovo za rok, u listí z ořešáku si počkáte roky tři.
Ještě ji zdokonalte
Jelikož listovka obsahuje málo dusíku, můžete ji před použitím promíchat s jíchou, tedy zkvašeným a dobře naředěným výluhem z kopřiv. Tak získáte hnojivo, které na rozdíl od rašeliny bude mít neutrální reakci a tím pádem i širší využití na zahradě.
Zdroj: biohabitats.com, homeincube.cz