Kdy jablka otrhat a kdy sníst?
Třeba u takových letních jablek není třeba si s ničím lámat hlavu, jakmile začnou měnit barvu ze zelené na jemně zelenou a průsvitnou, je čas je otrhat a sníst. S podzimními a zimními jablky je to ale jiné. Aby vám ve sklepě či na zasklené lodžii vydržela dlouho dobrá, musíte je otrhat trochu dřív, než kdybyste je chtěli rovnou jíst. A kdy je ten pravý čas na česání? Stačí sledovat tři věci a budete mít jasno.
Tráva napoví
Jakmile se změní tmavě zelená barva na zelenou, můžete jablka začít trhat. Záleží samozřejmě ne odrůdě a tedy i na tom, jaké zbarvení u ní očekáváte.
Jadérka a jejich barva
U nezralých jablek jsou bílá, u zralých tmavě hnědá. Na uskladnění se hodí taková jablka, jejichž jadérka se začínají zabarvovat dohněda.
Když se pustí stromu
Když chytnete jablko do ruky a zakroutíte jím, to zralé by vám mělo zůstat v ruce, nezralé se stromu ještě jen tak nepustí.
Ani ráno, ani v poledne
Ráno sklizená jablka mohou být ještě mokrá a mohou na nich zůstávat přilepené vlhké listy, což uspíší jejich případné hnití. Nejvoňavější budou jablka sklizená v poledne, ale rozehřátá ze slunce na uskladnění tolik vhodná nejsou. Teplotní přechod mezi stromem a sklepem by měl být spíš pozvolný.
Důležité větrání
Když si čtete o skladování ovoce, všude je poznámka o tom, že prostor by měl být čistý, dostatečně vlhký, chladný, ale i dobře větraný. Proč bychom na to neměli zapomínat? Protože se z jablek uvolňuje ethylen, takzvaný zrací plyn, díky němuž se třeba ze zelených banánů ve zracích komorách stanou během pár dní banány žluté. Kdybychom nevětrali, jablka dozrají příliš rychle, takže je budeme muset nejspíš zpracovat, protože takto uskladněná zkrátka mají kratší trvanlivost.
Starodávný trik: Zarosení přes noc
Možná jste slyšeli o ukládání plodin do krechtu, tedy do písku – dodnes se to běžně dělá s kořenovou zeleninou, ale kdysi se tak ukládala i jablka. A ještě jednu věc bychom od svých předků mohli znovu používat: „Před dávnými lety – a někteří zahrádkáři to tak možná dělají dodnes – se nechávala jablka takzvaně zarosit. Sklidili ho do beden, které ale neukládali bezprostředně po sklizni do skladu, ale nechávali ho venku, kdy se plody přes noc vybarvily a orosily. Plody, které byly špatné, hned shnily, takže ty se mohly ještě před uložením vytřídit, vyhodit z beden,“ vysvětluje Roman Chaloupka, tajemník Ovocnářské unie.