Materiály

Na obalu nebo na papírovém přebalu každého lepidla jsou vyjmenované materiály, které umí lepidlo spojit. Potřebujeme-li slepit dva odlišné materiály, musíme zvolit takové lepidlo, které se hodí pro oba.

Princip spojování je dvojí.

  • Buď lepidlo povrch naleptá a hmoty spojí, jakoby svaří,
  • nebo se lepidlo dostane do obou hmot a ztvrdnutím vytvoří mezi nimi jakéhosi prostředníka.

Díky vlastnostem lepidel můžeme spojit i velmi hladké povrchy, například sklo, anebo silně pórovité, třeba dřevo.

Při výběru lepidla dále zohledňujeme rychlost tvrdnutí. Sekundová lepidla zaschnou během krátké chvilky, takže můžeme spojené předměty používat téměř okamžitě, kdežto epoxidová lepidla, která jsou určena pro nejpevnější spoje, tvrdnou nepoměrně delší čas, někdy třeba až tři dny.

Vhodné lepidlo volíme i podle prostředí a odolnosti, to znamená, že bychom si měli zjistit, jak která lepidla odolávají vlhkosti či vysokým teplotám, jestliže jim budou spojené předměty vystaveny.

Pružné materiály lepíme lepidly, která zůstávají po zaschnutí pružná.

Pokud k sobě materiály těsně nepřiléhají, použijeme lepidla se schopnostmi vytvrdnout i ve vyšších vrstvách, aniž by ztrácela pevnost. Takovými jsou například epoxidová, fixační nebo montážní lepidla.

Velmi oblíbené jsou také různé správkové a těsnicí tmely. Možná i proto, že je můžeme zpracovávat v ruce, hníst jako plastelínu, a také proto, že dokážou vyplňovat prázdné prostory.

Cena

Rozpětí cen je skutečně velké. Ceny ovlivňuje jak kvalita výrobku, tak věhlas značky. Obecně nelze doporučit nákup podezřele levných lepidel. Například sekundová lepidla se dají sehnat i za velmi nízké ceny. Kvalita zde však odpovídá ceně a dříve či později budete muset spoj opakovat.

Lepené plochy

Povrchy pečlivě očistíme a odmastíme. Spoj nejlépe drží, když k sobě obě části těsně doléhají. Proto například, je-li to možné, větší plochy zbrousíme do roviny. Zrádný bývá prach nebo podobné mikroskopické nečistoty, které lepidlu vytvoří překážku, nedostane se na to správné místo a spojení se pak vůbec nepodaří.

Množství

Když naneseme větší vrstvu lepidla, nemusí to nutně znamenat, že bude spoj pevnější. U některých druhů lepidel je tomu přesně naopak. Dodržujeme proto návod, a to zejména tehdy, když s konkrétním lepidlem nemáme žádné zkušenosti. U vícesložkových lepidel odměřujeme přesné množství udané v návodu. Závisí na tom správná chemická reakce.

Čas

Při lepení nespěcháme ani neotálíme. Řídíme se podle druhů lepidel. Některá totiž nanášíme na obě plochy a necháváme krátký čas působit, aby reagovala s jejich povrchy, a pak teprve předměty stiskneme, u jiných lepidel naopak musíme předměty přiložit na sebe okamžitě. Spěch se rozhodně nevyplatí ani po slepení.

I když může návod připouštět kratší čas, obecně platí, že stoprocentní jistotu pevného spoje máme až po 24 hodinách.

Počkáme-li den a lepené části od sebe neodpadnou, víme, že jsme pracovali dobře; pokud odpadly, nedodrželi jsme některou z hlavních zásad.

Zásady

  • Zvolíme vhodný druh lepidla.
  • Dobře připravíme lepené plochy.
  • Použijeme potřebné množství lepidla.
  • Lepidlo necháme zaschnout a vytvrdnout.
  • Dodržujeme přiložený návod k použití.

Pomůcky

K moderním lepidlům prakticky nepotřebujeme další pomůcky, jako jsou třeba štěteček, špachtle a podobně. Pokud to situace vyžaduje, jsou součástí balení nebo je obal lepidel přímo přizpůsobený práci.

Skladování

Nevyužité lepidlo v původním obalu uchováváme na suchém a chladném místě. Sekundová lepidla dokonce ukládáme do ledničky ve svislém stavu víčkem nahoru. Už namíchaná vícesložková lepidla zpravidla nelze skladovat, proto si připravíme jen takové množství, které potřebujeme. Ani sebelépe skladovaná lepidla však nevydrží věky, takže i k tomu bychom měli před použitím přihlížet.

Bezpečnost

Většina lepidel obsahuje složky, které dráždí pokožku, oči nebo dýchací ústrojí, případně způsobují další potíže. U epoxidových a chloroprenových lepidel je dobré alespoň vyvětrat. Než začneme cokoliv dělat, přečteme si na přebalu možná rizika.