Každý snímek budeme na rozdíl od skutečných skenerů exponovat jen zlomek sekundy. Několik dalších sekund zabere vložení negativu, ať už svinuté roličky nebo nastřihaných pásků, do papírového rámečku a posunování políček nad zdrojem světla. Fotoaparát obstará vše ostatní. Svitky negativů navíc nemusíme stříhat, což je pro některé skenery nutné.

Potřebujeme digitální fotoaparát, který má funkci makro čili umí zaostřit vzdálenosti 3 až 5 cm.

Vyrobíme prosvětlovací krabici s drahou pro film, stabilním držákem fotoaparátu a zářivkou, která dostatečně prosvítí negativ.

Postup

Jako základ použijeme překližku; je těžší než spárovka, přístroj bude stabilnější.

Kovová deska pod zdrojem světla se nedotýká dřevěné; oddělíme je maticemi šroubových spojů.

Vhodnou objímku upevníme do L profilu.

Zářivka se nedotýká žádné desky ani jiné části boxu.

K dřevěné desce pevně přišroubujeme držák fotoaparátu.

Je-li třeba, v horní části držáku zvětšíme otvor pro šroub od stativu.

Vyrobíme krabici a vybavíme ji otvorem, který musí být přesně nad zářivkou. Otvor bude sloužit k upevnění nástavce pro posun filmu.

Umístění otvoru krabice a držáku přizpůsobíme poloze objektivu v těle fotoaparátu.

Dráhu pro posun filmu vybavíme rámečkem o 1 mm větším, než je záběr na negativu.

Dráhu pro film natřeme, aby nepouštěla chloupky.

Při slepování horního a spodního dílu dráhy pro film odstraňujeme přebytečné lepidlo posouváním starého, již nepoužitelného negativu.

Dráha pro film je z krabice snadno odnímatelná.

Zespodu dráhy nalepíme zarážku, která zapadne do otvoru v krabici.

Vyrobíme rozptylový filtr z mléčného skla, který zasuneme do průřezů v bocích krabice. Ty je třeba umístit aspoň 2 cm pod rovinu snímaného negativu.

Všechny vnitřní části krabice polepíme alobalem.

Tipy a poznatky

Hmotnost: Čím těžší bude prosvětlovák, tím lépe, fotoaparát se nebude chvět.

Zdroj světla: Použijeme zobrazený typ zářivky, 23 W, studená bílá (nejlépe 6400 K, nebo označení 840 či 965). Snímané negativy tak budou barevně věrohodnější (tzv. teplá bílá se nehodí).

Krabice jako kryt může být z tvrdého papíru, protože zářivka výrazněji hřeje pouze převodníkem a ani při delším provozu nehrozí, že bychom něco popálili. Přesto můžeme do boku udělat chladicí otvory.

Vnitřní stěny polepené alobalem zvýší světelný rozptyl a pole negativu bude rovnoměrněji osvětleno.

Rozptýlit musíme i světlo zářivky, proto použijeme jemné mléčné sklo (na snímcích je rozptylová fólie z vyřazeného LCD monitoru, proto je v rámku, sklo rám mít nemusí). Nedotýká se zářivky a od negativu musí být vzdálené nejméně 2 cm, aby je nezaostřil fotoaparát spolu s negativem.

Jako držák slouží části držáků, které se prodávají pro upevnění truhlíku na okno (v hobby marketu ve slevě komplet za 39 Kč), jsou dostatečné pevné, aby se fotoaparát nechvěl. Díky podélným otvorům lze fotoaparát posunovat do požadovaných vzdáleností. Pokud bychom ovšem použili těžkou zrcadlovku, musíme úměrně tomu držák zesílit.

Různé fotoaparáty mohou mít rozdílné umístění závitu pro šroub stativu vůči objektivu, musíme si proto nejdříve rozměřit, kam umístíme držák a kde v krabici vyřízneme otvor pro uchycení nástavce pro posun filmu. Ten raději uděláme o dost větší, abychom pak mohli nástavec umístit co nejvhodněji.

Krabici natřeme nebo polepíme, aby papír nepouštěl chloupky, které by se mohly dostat na negativy. Vedle nástavce pro posun negativů můžeme podobným způsobem vyrobit přípravek, do kterého budeme pokládat diapozitivy v rámečcích.

Jednoduchá konstrukce a výroba zařízení vychází z předpokladu, že po naskenování všech negativů prosvětlovák rozebereme a části použijeme jinde.

Skenování fotoaparátem

Tento rychlý způsob skenování je vhodný pro černobílé negativy, tam jsou výsledky velmi dobré, elektronické fotografie z barevných negativů a diapozitivů většinou nejsou zcela barevně přesné.

Fotografujeme plochu, nepotřebujeme tedy větší hloubku ostrosti, stačí nižší clona, nastavíme ostření a měření expozice celé plochy, nikoliv jednoho bodu.

Fotoaparát však může mít problém se zaostřením některých nevýrazných negativů, proto si pomůžeme fólií. Nakreslíme na ni tenké černé křížky, položíme ji na negativ, namáčkneme, počkáme, až fotoaparát křížky zaostří, držíme namáčknutí, fólii vysuneme a exponujeme.

Konečnou úpravu pak provedeme v počítači (převedeme do pozitivu, ořízneme, doladíme barevně), stačí jednoduchý editační program.

Foto autor