To, že již brzy bude na zahradě velmi rušno, nám již nějakou dobu hlásí malé drobné kvítky, které jako první po zimě zkrášlují naši zahradu. Sněženky zdaleka nejsou jedinými posly jara. Již v teplém lednu vykoukl zpod sněhu talovín zimní, jehož drobné žluté kvítky můžeme ještě nyní vidět v koutku zahrady pod keříky. Vděčnou ozdobou každé zahrádky jsou také rozličné květy šafránu (krokus), které nezastaví sníh ani kamení a parádu udělají na zahradě od února až do dubna, některé druhy i na podzim.
Jejich výhodou je mimo jiné i to, že je můžete zasadit takřka kamkoliv počínaje skalkou, přes trávníky, do blízkosti stromů a hodí se i pro pěstování v nádobách. Do skalky se hodí drobnější botanické druhy, na volném trávníku či pod stromy vyniknou i větší hybridy s pestrobarevnými květy. Všechny drobnější cibuloviny si navíc samy regulují svůj vegetační běh, takže s nimi získáte mnoho parády pouze s minimální péčí.
Naproti tomu větší starostlivost vyžadují tulipány, narcisy a další přešlechtěné cibuloviny, které bychom po odkvětu na jaře měli nechat zatáhnout a poté vyndat z hlíny, aby se půda pod nimi mohla znovu obnovit a načerpat živiny. Co se živin týče, často je o ně připravují sami lidé svou přehnanou péčí.
„Mají tendenci odstraňovat listy, které odumírají nebo jsou jen nevzhledné, a například pro tulipány je to velká ztráta. Neboť i z těchto listů čerpá cibulka živiny pro další sezónu,“ říká předseda Svazu zakládání a údržby zeleně Martin Závodný. O celkovém vzhledu rostliny nyní na jaře podle něj spíše rozhoduje péče, kterou jsme tulipánům věnovali již vloni na podzim. „Týká se to i hnojení, jehož efekt se může projevit až v příštím vegetačním období rostliny, pokud s ním začnete pozdě,“ doplňuje Martin Závodný.
Příprava půdy
Pro zdárný růst květin, ale také před výsadbou zeleniny, keřů a stromů, je na jaře potřeba dostatečně prokypřit půdu. Díky kypření se dostane více kyslíku k semínkům a také se zamezí nadměrnému odpařování vody potřebné ke klíčení. Naopak se přeruší klíčení plevele, který se dere na povrch rychleji nežli samotné kultivary. Jak nejlépe půdu prokypřit?
Tradiční zahrádkáři zřejmě nedají dopustit na zahradní klasiku – motyčku, hrábě, rýč. Na trhu je ale řada kultivátorů, které mohou dobře posloužit před jarní výsadbou na záhoncích. Pokud si nejste jistí, jaký stroj by odpovídal potřebám vaší zahrady, můžete si ho vypůjčit. „Využívání půjčoven je již docela oblíbené, protože lidé zjistili, že si nemohou dovolit mít doma speciální stroj na každou práci, který navíc využijí třeba jen jednou za rok. U zapůjčeného stroje navíc odpadají starosti s údržbou, což je také pro mnohé stěžejní,“ doplňuje Martin Závodný.
Pro větší úrodnost můžete do půdy zapracovat kompost, kamennou moučku nebo zasít směs travin takzvané hnojivo na zeleno, které se později zaryje do půdy. Kromě přidaných živin také půdě svědčí pravidelné meziroční střídání různých druhů rostlin, aby se půda nevyčerpala.
Péče o trávník
Pokud chceme, aby se trávník na jaře pěkně zazelenal, před tím, než ho začneme sekat, bychom měli vyhrabat staré po zimě uhnívající lístky (stařinu). Do prořezání trávníku se můžete pustit speciálními prořezávacími hráběmi, na větší plochy se již vyplatí technika v podobě vertikutátoru. S jeho pomocí se trávník nejen provzdušní, dokáže také odstranit plsť, která brání v růstu. „Touhle procedurou se trávník po zimě uvolní, zbaví se nadbytečných tlejících částí a také se zabezpečí přísun vody a živin ke kořínkům. Živiny budou ještě lépe využitelné, pokud trávník následně přihnojíte nějakým dusíkatým hnojivem určeným právě pro jeho jarní nastartování,“ vysvětluje Martin Závodný.
První sekání je ideální provést ve výšce trávy minimálně okolo pěti centimetrů a se sekačkou pak vyjíždět pravidelně i dvakrát týdně. Pokud trávu necháme přerůst, posečený trávník získá díky špatnému přístupu světla nažloutlou barvu. Pro dokonale střižený trávník se hodí vřetenová sekačka. Na rozdíl od té klasické (rotační), srovná všechny rostliny do stejné roviny, takže budí dojem, jakoby byl trávník ostříhaný nůžkami. Nevýhodou vřetenové sekačky je ale její větší velikost a hmotnost a s tím spojená obtížnější manipulace.
Tipy pro výsadbu
Dobře připravená půda je pro zahrádkáře polovina úspěchu. Ovšem ani sebelepší zahradní technika nezaručí, že se vyhnete dalším úskalím při pěstování v užitkové či okrasné zahradě. Například v současném nestálém počasí, které provází kolísání teplot po celý rok, je stále těžší přesně určit, kdy je ten správný čas k sázení konkrétních rostlinných druhů. Pomoci nám dokáže sama příroda, stačí se jen dívat kolem sebe.
Sledováním různých jevů v přírodě a jejich opakováním se zabývá takzvaná fenomenologie, věda, podle které se jako pomůcka při výsadbě na zahradě dá použít i doba kvetení stromů a květin. Jakmile například na lísce rozkvetou jehnědy (a zároveň je půda již rozmrzlá), je to signál k tomu, že můžeme vysévat špenát, mák či ředkev. Rozkvetlý šafrán zase prý ohlašuje, že je ten správný čas k vysévání pórku a pažitky, ale také ostrožky a tařice. A týden po nich je ideální pro vysetí mrkve a petržele.
K tomu, aby se semínka ujala a rostliny správně rostly a také optimálně plodily (kvetly), je potřeba se zamyslet i nad jejich výběrem. Na samotnou klíčivost má vliv především stáří semen, proto není vhodné nakupovat je na několik let do zásoby. To ale neplatí u semen s tvrdou slupkou například u okurky, jejichž klíčivost je nejlepší až po několika letech. Pokud je vám líto starší semínka nevyužít, můžete si jejich kvalitu otestovat.
Ke zkoušce klíčivosti postačí sklenice vody, ve které semínka necháte několik desítek minut. Zdravá semínka klesnou dolů a ty, které zůstanou na hladině, pak jednoduše odstraníte. Testování klíčivosti se také provádí i u všech prodávaných semen, na jejichž obalu by mělo být uvedena procentuální výše klíčivosti pro daný druh. Na trhu existují také již biosemena bez chemického ošetření. „Ty ovšem zase nejsou chráněna před škůdci a chorobami,“ vysvětluje Martin Závodný.
Prevence chorob
K jaru patří také veškerá údržba zahrady po zimě. Týká se odstranění nejrůznějších zábran umístěných na záhonech, odstranění poničených, přerostlých či tlejících listů a dalších úprav, které pomohou v efektivním růstu rostlin a stromů. U keřů a stromů je také vhodné udělat takzvaný průklest. Například neudržovaný ovocný strom se bez patřičné péče vyčerpá a výsledkem může být jen chabá nebo vůbec žádná úroda.
„Odstranění suchých nebo odumřelých částí keřů a stromů se provádí i proto, aby se omezil výskyt přezimujících chorob a škůdců. Obecně jde také o šetrnější způsob ochrany před škůdci bez použití chemie,“ radí Martin Závodný. Postřiky a další způsoby chemické ochrany jsou na místě například u rašících pupenů broskvoní, které zjara často napadají výtrusy houby puchýřnatky. Ještě před rašením, tedy právě nyní koncem března je tedy vhodná doba pro vyhubení škůdců způsobujících kadeřavost broskvoní.
K snadno ohroženým patří také meruňky a višně, ale také švestky. Tyto ovocné stromy napadá houba (monilia laxa) během jejich kvetení při převládání deštivého a chladného počasí. A právě v tuto dobu je potřeba zahájit postřik. Škůdce, kteří se na stromy dostávají ze země, lze eliminovat pomocí lepových pásů, které se jednou lepkavou částí přilepí na strom a druhou na sebe lákají nežádané hosty. Tyto pásy jsou spolu s dalšími prostředky také indikátory pro zjištění stavu nemoci stromu.
Řez stromů
Pokud ještě keře a stromy nemají listy, je také vhodná doba ke zmlazení většiny druhů starších okrasných dřevin. Nejčastěji používaným řezem, prováděným jednou za dva až tři roky, je ten, který slouží k prosvětlení. Odstranit se však doporučuje maximálně polovina větví s tím, že u těch mladších je potřeba pečlivě vybírat a ořezávat pouze ty, které jsou překřížené. Mladé větve s násadou květů rozhodně ponechejte, kde jsou. U některých druhů je jarní řez potřeba provádět každý rok.
„Týká se to keřů, jejichž výhony zamrzají například růže, hortenzie a další druhy, které zpravidla nikdy nemají po zimě zdravý výhon,“ vysvětluje Martin Závodný. Optimální doba pro tuto práci s nůžkami či pilkou je při teplotě nad pět stupňů nad nulou. Správný a především efektivní řez zajistí ale jen nástroje z kvalitních materiálů. „Levné imitace nikdy neudělají práci kvalitně. Často pak dochází k nekvalitním řezům a různým otřepům, které zasychají a rány po takových řezech se pak špatně hojí,“ říká Závodný.
Větší rány u stromů rozhodně nenechávejte bez ošetření, ještě před ním je potřeba ránu zahladit ostrým nožem či pilkou. K ošetření můžete použít speciální stromový balzám na bázi pryskyřice s hojivými vlastnostmi, nebo třeba jen obyčejný latex. Před nátěrem se také někdy doporučuje ránu vydezinfikovat octem. Podobně lze u stromů ošetřit také různé další mechanické poškození nebo okusy od zvěře. Odměnou za tyto služby bude přinejmenším vědomí, že jste prodloužili věk vašich stromů.
JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT NÁŘADÍ
Zahradnický nůž – používá se k opravení a začištění řezných ran po pilce, nebo k ošetření mrazových trhlin na kmenech a větvích stromů
Zahradnické nůžky s kovadlinkou – jsou vhodnější na tvrdší dřevo a lze jimi snadno přeštípnout i vázací provázky.
Zahradnické nůžky se dvěma ostřími – mají zobákovitý tvar a hodí se na měkčí dřevo. Stříháním silnějších větví s průměrem nad 2 cm se mohou zničit.
Robustní nůžky s delšími rukojeťmi – umožňují použít větší sílu a jsou určeny pro stříhání silnějších větví.
Nůžky na dlouhé tyči – nůžky upevněné na horním konci dlouhé tyče a s níže umístěnou pákou se hodí se na vysoké stromy, kde částečně nahradí funkci žebříku.
Pilky – nejširší využití mají slabě zahnuté pilky (ocasky). Na měkké dřevo se hodí pilky s více vzdálenými zuby, ty s blíže postavenými lépe uřežou dřevo tvrdší.
Plotové nůžky – využívají se tam, kde již nestačí zahradnické nůžky (u velkých keřů a živých plotů. Kromě ručních existují také elektrické nebo s akumulátorem, které pracují bez přívodního elektrického kabelu.
TIPY A TRENDY
Omlazovací kúra pro starší trvalky
Po hlubokém seříznutí nadzemní části rostliny (např. pivoňky) vyryjte, rozdělte a znovu je zasaďte. U trsů, které vyholují zevnitř (např. hvězdnice), odryjte pouze živé okrajové části rostliny.
Jak na sytě modrou barvu pro hortenzie
Pro sytě modrou barvu je potřeba hortenziím zajistit kyselou půdu, jinak nepokvetou modře, ale růžově. Při výsadbě přimíchejte do substrátu velmi kyselou rašelinu, pomáhá také hnojivo určené speciálně pro modré hortenzie. Sytou modrou docílíte také částečně zálivkou měkkou vodou.
Kvetoucí cibuloviny v trávníku
Nařízněte trávník ve tvaru písmene H, travní drn opatrně odklopte do stran a půdu důkladně prokypřete, popřípadě přidejte kompost, rohovinovou moučku apod. Do zeminy vysaďte cibulky květin a travní drn překlopte zpět na původní místo. Cibulovinám pomůžete v růstu i pomocí hliněných květináčů s uraženým dnem, které použijete při sadbě a zahrabete je až po okraj do trávníku.
Plastové chodníky
Účelně oddělí část mezi jednotlivými záhony a zamezí růstu plevele, který se dostane např. přes spáry v dlažbě. Pro větší účinek je vhodné opatřit chodník obrubníkem, aby se zemina při vydatnějším dešti nedostala, kam nemá. Výhodou těchto chodníků je také to, že udržují svůj tvar a tím pádem i tvar záhonů.