Hádanka úvodem
Ze které rubriky červnového Receptáře pocházejí následující věty?
…Ničema pronikne do soukromí detektiva. Většinou je to pracovna, jelikož Velký detektiv nikdy nespí. Kdyby chrápal v ložnici, bylo by to trapné. Lotr míří na ochránce zákona odjištěnou pistolí a plesá, jsa si jist vítězstvím. Jenže místo aby rivala neprodleně odpráskl a kvapně se vytratil, začne se vykecávat…
Receptář 6/2013
Hledáme nejvoňavější růži
Pro všechny vonící růže platí, že je třeba jim vybrat na zahradě zvláštní místo, abychom si jejich přednosti mohli co nejvíce užít. „Vysazujeme je tedy do blízkosti teras, besídek i jednotlivých laviček na stanoviště slunná a před větry chráněná,“ radí autor článku Jiří Žlebčík.
Nastal čas malin
Chutnají čerstvé a stejně dobře se uplatní i v marmeládách či kompotech. Stačí jen vybrat tu nejvhodnější odrůdu, píše Miloslav Richter a přidává názvy a popis tuctu odrůd.
Pivoňky, byliny i keř
Mezi pivoňkami najdeme druhy bylinné i dřevité, rostliny s květy všech možných barev a odstínů, bývají jednoduché i plné, malé nebo velké, každý si zkrátka může najít takové, které mu budou vyhovovat, uvádí autor článku Martin Zoun a přidává i popis sázení. „Pivoňky vysazujeme přibližně od konce srpna do začátku listopadu, rostliny v nádobách můžeme sázet po celou sezonu. Při výsadbě do půd chudších na živiny je vhodné přimíchat do substrátu pomalu rozpustné hnojivo.“
záhony pivoněk
Příloha věnovaná obraně zahrady před slimáky
Ač se to na první pohled nezdá, existují rostliny, kterým se obávaní plzáci španělští z nějaké příčiny vyhýbají. Proto se hodí pěstovat určité druhy poblíž zeleninových záhonů nebo květinových zákoutí. Například:
obrázek z archivu ireceptar.cz
- brutnák lékařský, celer, česnek, fenykl, hledík, hořčici, hvozdík, jarmanku větší, kakost, kerblík, kontryhel, kukuřici, levanduli, libeček, lichořeřišnici, lobelku, majoránku, mátu, měsíček, náprstník, oregano, pažitku, pelargonii, pelyněk, petržel, pivoňku, plamenku, rozmarýnu, řeřichu zahradní, šalvěj, tymián či yzop.
Příloha obsahuje i výčet opatření, která ztíží plzákům rozmnožení či pohyb po záhonech, a rovněž doporučené způsoby jejich sběru, chytání do nástrah a likvidace.
Ovšem jak jsou ty které byliny účinné, to je třeba vyzkoušet, upozorňují autoři přílohy, kteří sbírali tipy na ochranu před slimáky v tuzemských i zahraničních zdrojích.
Tato příloha je zdarma a tvoří nedílnou součást obálky červnového vydání Receptáře. (Proto je v levém rohu titulní stránky přílohy uvedena prodejní cena časopisu.)
Příloha k Receptáři - Jak na slimáky
Pichlavá krása bělotrnu
Bělotrn není obyčejný bodlák, ale pohledná trvalka, která záhon promění ve šperk letní zahrady. A aby toho nebylo málo, přiláká důležité opylovače, upozorňuje na výhody dekorační rostliny Adéla Taitlová. pro zájemce má i floristický tip: Spontánně nasbíraná a upravená kytice z vlastního záhonu zpříjemní posezení pod letní oblohou. Bělotrn ve váze vydrží asi tři týdny.
Výrazné strbouly uplatníme i do suchých aranží. Zajímavě vypadají přestříkané zlatým sprejem.
Oblíbené letničky
Astry spolu s cíniemi a gazániemi patří mezi nejznámější a nejpěstovanější letničky. Přesto je dobré připomenout, že astrám svědčí časté okopávání kvůli provzdušnění půdy. „Stejně tak je nutné dodržet další zásadu — nikdy astry nevysazujeme na stanoviště, na kterém rostly loni. Rostlinám vysokých odrůd vadí i větrné místo; snadno poléhají a lámou se,“ varuje Pavla Danešová.
astra nízká (Aster dumosus)
Tajemství opylení
Cizosprašné dřeviny, ke kterým patří jabloně, hrušně, některé višně, slivoně a meruňky a také většina třešní, vyžadují v době květu přítomnost jiné kvetoucí odrůdy – opylovače. Slouží jako dárce pylu. Výběr vhodných opylovačů pro jednotlivé odrůdy je důležitý především ve výsadbách s omezeným počtem odrůd.
„Například opylování hrušní je náročnější než jabloní, protože jsou svými bílými květy pro včely méně atraktivní,“ vysvětluje autorka Daniela Dušková a problematiku opylení řady ovocných dřevin shrnuje do rady. „Vhodné opylovače vybíráme především podle shodného období kvetení.“
Jak hnojit rostliny a půdu?
Kořeny stromů a keřů sahají minimálně tak daleko, jak rozložitá je jejich koruna. A právě tyto koncové kořínky přijímají nejvíce živin. Proto je zbytečné hnojivo dávat kolem kmene stromu, mělo by přijít až do oblasti obrysu koruny. „Pokud je zde trávník, můžeme v něm vytvořit úzké otvory vidlemi a do nich hnojivo, nejlépe rozpuštěné ve vodě, nalít, případně je mělce zarýt,“ doporučuje Jana Bucharová.
jabloň
Polepšený salát
Mohli bychom jej také nazvat funkčním salátem, protože do běžného zeleninového salátu přidáte významnou nutriční hodnotu: například předem uvařené a ochucené ovesné obilky zbavené slupek, ječné či špaldové krupky, spařenou pohanku či pšeničnou trhanku (bulgur). „Tepelně upravené obilniny nebo zrniny jsou v salátu vskutku výborné,“ chválí přísadu kulinář Petr Stupka.
Zastavení v uspěchaném světě
Petra Klofáčová z Tábora je profesí zdravotní sestra, která pečuje o pacienty v Dětské psychiatrické léčebně v Opařanech. Od svých sedmi let se věnuje paličkování. Pod jejíma rukama vznikají krásné krajky. Autorce článku Jiřině Pouzarové řekla, že chvíle strávené u paliček s nitěmi pokládá za podobně příjemné, jaké si například užívají muži při rybaření.
A řešení úvodní hádanky?
První ukázka pochází z pera spisovatelky Ivanky Deváté a jejího pravidelného povídání na třetí straně Receptáře. To červnové se jmenuje Rourárna a je věnováno pozoruhodnostem světa filmových a televizních detektivek. I takový je Receptář 6/2013.