Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek nebo ostatky? Docela dlouho: Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Stanovení termínu závěrečného dne − masopustního úterý před Popeleční středou − je tak trochu matematicko-astronomická úloha.
Popeleční středa totiž nemá své pravidelné datum. V každém případě zahajuje čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi. Jejich termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku − první neděle po něm je velikonoční.
Máte nejvyšší čas opatřit sobě i dětem nápaditou masku.
Ptačí maska z kousků plsti
V roce 2010 připadá masopustní úterý na 16. února a dále takto:
2011 – 8. března
2012 – 21. února
2013 – 12. února
2014 – 4. března
2015 – 17. února
2016 – 9. února
2017 – 28. února
2018 – 13. února
2019 – 5. března
Barevná maska žádné dítě zbytečně nevyděsí a přitom působí efektně. Zaujme i dospělé. Odstřižky z plsti se dají zkombinovat i s kousky papíru.
Pomůcky
- silný barevný karton
- barevný papír, který bude ladit s plstí
- plst a lepidlo
- prádlová guma nebo stuha
- černý fix
- řezací nůž
Postup
Na karton si namalujte tvar masky, například ptačí hlavu. Pak opatrně vyřízněte kulaté otvory na oči.
Nůžkami vystřihněte obrys obličeje. Uši a nos můžete vystřihnout zvlášť a přilepit je k obličeji.
Poté papír přiložte na plst, obkreslete, tvar vystřihněte a plst a karton slepte. Nebo postupně nalepujte na papírovou šablonu nastříhané kousky plsti tak, jak napovídá obrázek.
Masku dozdobte kresbou, dalšími kousky plsti, peřím apod. Přilepte nebo přišijte prádlovou gumu či stuhu, aby se maska dala přichytit k hlavě.
Podobným postupem můžete vytvořit šál, límec nebo celou kuklu, kterou si jednoduše nasadíte na hlavu.
Švýcarské karnevalové spolky
Pokud vaše fantazie sahá dál než k jednoduché masce na obličej, nic vám nebrání, abyste ze stejného materiálu nevytvořili celý karnevalový kostým podobný třeba tomu na snímku.
Název vystihuje i zvláštní rytmický styl pouliční dechové hudby, který doprovází maškarní průvod. Má znít jednoduše, břeskně, skoro falešně.
Tradice řady švýcarských sdružení sahá do 30. let minulého století, ale kořeny karnevalového zvyku vyhánět zimní duchy troubením a převleky jsou mnohem starší. Doložené záznamy ho zmiňují už v 16. století.
Dnes se členové karnevalových skupin chystají na masopustní sezonu celý rok. Secvičují amatérská hudební vystoupení a scházejí se během celého roku jako dobří přátelé.
Vymýšlejí nové pohádkové či fantasy kostýmy. Příležitostně stylem maškarních oděvů reagují na aktuální evropské události. Například členové jednoho švýcarského spolku si před několika lety dali ušít maškarní oděvy s hvězdnými motivy Evropské unie, aby ironizovali zavádění společné evropské měny.
Už od ledna potom rozvážejí osobitou karnevalovou atmosféru po různých městech Evropy, především ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Velké Británii, Lichtenštejnsku. Přitom se samozřejmě dobře baví. O to jde především. Svého času se několik guggenmusikových spolků představilo v Praze.
Foto J. Tomášek a archiv