Platí za královnu všech rumišť, a i když jde jen o obyčejný plevel, dokáže kopřiva mnohé zázraky. Pokud jste si ji zjara nasbírali a usušili, nyní je ten pravý čas ji použít. Kopřivový čaj chutná nejlépe s medem, který je také dobrou vzpruhou pro naši imunitu. Dejte si však pozor, ať si velkou část účinných látek medu nespálíte vařící vodou. Čaj proto slaďte až po chvíli, kdy trochu vystydne.

Už jste ochutnali šípkový sirup?

V létě je nejlepší dopovat tělo vitaminem C z čerstvého černého rybízu, ale co v zimě? Tady má vyhráno, kdo si nasbíral šípky. Sušením ale ztrácejí zbytečně část „céčka“, a tak, přestože jde o tradiční způsob jejich uchování, je vhodnější je zamrazit. Z šípků můžete vyrobit nejen čaj, ale třeba i šípkový sirup. Oba pomáhají v boji s nachlazením a chřipkou. Jak takový sirup vyrobit? Budete potřebovat:

  • 1,5 kilogramu cukru
  • tři až čtyři lžíce rumu
  • kilogram šípků
  • dva litry vody

Šípky nahrubo namixujte, dejte do hrnce a přilijte vodu. Zahřejte na teplotu 70 až 80 stupňů. Dávejte dobrý pozor, aby během výroby sirup neprošel varem, jinak se stane to samé, co u medu – většinu účinných látek vyvaříte. Ostatně, i zahřátí vám zničí část vitaminu C, ale naštěstí ještě dost zbývá. Nechte na sporáku deset minut, poté vypněte. Propasírujte přes plátno či hodně jemný cedník, poté opět zahřejte – stačí na 50 stupňů – a dosypte cukr. Poté uložte do sklenic, přidejte rum a nechte vychladit za oknem nebo ve sklepě.

Chcete děti? S lichořeřišnicí opatrně...

Skvělým přírodním antibiotikem je také lichořeřišnice. Prospívá ledvinám, močovému měchýři i dýchacímu ústrojí. Tahle léčivka je vhodným doplňkem léčby také v případě nákazy salmonelózou, streptokoky, a dokonce zabírá i na zlatého stafylokoka. Lichořeřišnice má však i své úskalí, zejména pro ty, kteří se chystají zakládat rodinu: Nesmí se užívat dlouhodobě. Snížila by totiž reprodukční schopnosti.

Zázračná houba? Hlíva ústřičná

Už jste si uvařili polévku z hlívy ústřičné? Anebo jste zkusili některou z omáček, ve kterých tahle houba nesmí chybět? Na některé recepty se můžete podívat třeba na tomto odkazu. Hlíva reguluje vyšší cholesterol, zlepšuje nízký stav červených krvinek a je také hnacím motorem naší imunity. Obsahuje například pleurotin, který je antibiotikem a antitrombotikem. Hlívy přednost tkví v tom, že zabírá nejen na bakteriální, ale i na virové infekce. A mimochodem, zlepšuje také stav ekzémů a hemoroidů.

Které bylinky ještě zlepší stav naší imunity? Určitě všeléčivá aloe pravá nebo dnes tak oblíbená ginkgo biloba. Zapomínat ale nemůžeme ale ani na šalvěj, tymián, mátu, meduňku nebo rakytník řešetlákový. Z méně známých zástupců rostlinné říše upněte pozornost také na anonu ostnitou, kterou můžete znát pod jménem graviola. Používají se listy i plod, a to pro skvělé protizánětlivé účinky. Pomáhá též šišák bajkalský z čeledi hluchavkovitých a až výstražně znějící keř eleuterokok ostnitý. Tomu se ne nadarmo přezdívá korejský ženšen.

Trocha vodky, trocha lékořice...

Výborným antioxidantem, kterým imunitě přidáte novou šťávu, je lékořice. Používat ji můžete třeba ve formě čaje nebo extraktu. Jen pozor, tento extrakt není vhodný pro mladistvé, osoby trpící vysokým tlakem, ani těhotné. Budete na něj potřebovat:

  • 50 gramů kořene lékořice
  • 500 mililitrů vodky

Postup je jednoduchý. Lékořici umístěte do sklenice s vodkou a nechte louhovat. Obden sklenicí pořádně zatřeste. Za šest týdnů je extrakt připraven k použití. Můžete jej po malých dávkách „ucumlávat“. Zředíte-li ho v poměru 1:4, je dobrý i jako kloktadlo na bolavý krk.