Dodnes rozmarýnj využíváme jako dochucovadlo mnoha druhů pokrmů. V některých oblastech je neustále součástí svatebních ozdob. Vzhledem k tomu, že pochází ze Středozemí, je přivyklý na nižší vlhkost vzduchu.

Rozmarýn - rostlina do nádob i do záhonu

Rozmarýn je ceněnou bylinou a kořením, a to pro svou výraznou vůni a chuť. Jako bylina se sbírají jeho úzké šedozelené čárkovité lístky. Rostlina je poměrně bohatě rozvětvená a po několika letech vytváří půvabný stálezelený keřík. V červnu až srpnu rozkvétá množstvím drobných bílých, nebo modrofialových kvítků. Může kvést i růžově. K sušení sbíráme listy vždy ještě před rozkvětem. Vzhledem k tomu, že rozmarýn je původem rostlinou z jižního Středomoří, pojmenovali jej Římané “Mořská rosa”. V našem zeměpisném pásmu není bohužel schopen ve venkovním prostředí přezimovat. A tak ho pěstujeme jako přenosnou nádobovou rostlinu. Proto, chceme-li jej vysadit přes léto do zahrady, je vhodnější ho do záhonu umístit i s květináčem, snadněji se pak bude vyndávat z půdy.

Pěstování a letnění

Vzhledem k tomu, že rozmarýn pochází ze Středozemí, je přivyklý na nižší vlhkost vzduchu. Nejlépe se bude rozmarýnu dařit jako nádobové rostlině. Zaujme, co by okrasná pokojová rostlina, ale i jako koření, které kdykoli potřebujeme, máme jej po ruce. V místnosti uvítá světlé místo, ovšem nesmí být vystaven průvanu. Přes léto bude rozmarýnu lépe na balkoně, terase, zkrátka venku. Nebudeme ho však vysazovat do volné půdy. Ve volné půdě mu obvykle natolik narostlou kořeny, že pak rostlina nemusí zvládnout opětovné přesazení do nádoby a dokonce by mohla i uhynout. Mnohem lepší variantou je zapustit rozmarýn i s nádobou do země, na slunném a zároveň závětrném místě. Před příchodem prvních mrazíků musíme rostlinu přenést na bezmrazé místo. Rozmarýn můžeme snadno množit řízkováním.

Zálivka a teplotní podmínky

Rozmarýn je třeba zalévat opatrně. Nesnáší přemokření! Přihnojování je dostačující 1 x za 3 týdny roztokem tekutého hnojiva. Průběžně konzumované rostliny nehnojíme anebo jejich růst podporujeme pouze bylinnými výluhy nebo maceráty. Na konci léta začneme zálivku omezovat. Díky tomu nové výhonky lépe zdřevnatí a další rok hezky pokvetou. Měkké přírůstky pak můžeme zaštípnout. Ty totiž nejsou schopny dobře přezimovat. Mladé výhonky se někdy stávají terčem úroku mšic. Jejich zastřižením se tomu obvykle vyhneme a navíc ještě podpoříme košatý růst celé rostliny. Jestliže k napadení mšicemi přece jen dojde, na obranu rostliny použijeme mýdlový roztok. Necháme chvíli působit a následně rostlinu dobře opláchneme.

Rozmarýn přezimuje společně s muškáty

Pro přezimování je vhodný sklep i zimní zahrada. Můžeme jej ale klidně ponechat i na okenní parapetu. Rozmarýn je schopen dobře přezimovat při teplotách okolo 10 °C. Může být uskladněn přes zimu jako muškáty a společně s nimi také přezimovat. V zimním období je nutné zálivku omezit na minimum. Zaléváme jen tak, aby nevyschl kořenový bal. Přes zimu se doporučuje dopřát rostlinám vegetační klid. Rozmarýn ponechaný v bytě na okenním parapetu poslouží jako bylina, kterou lze kdykoli využít v čerstvé formě pro přípravu nejrůznějších pokrmů. V teplých panelákových bytech si poradí i s teplotami okolo 22°C, bude ale potřebovat větrání. V případě potřeby přidáme i na zálivce. Tu musíme vždy uzpůsobit teplotním podmínkám na daném místě.

Na jaře přesazujeme

Na jaře je pak třeba rozmarýn přesadit do nové zeminy, ale do stejně velkého květináče. Rostlinám se bude dařit stejně dobře ve směsi zahradní zeminy, listovky a písku, nebo v hlinitém substrátu s drobným štěrkem smíchaném v poměru 2:1. Při přesazování zkrátíme kořeny, a to asi o třetinu, rostlina je zvyklá vytvářet velmi bohatý kořenový systém. Z kořenů se snažíme odstranit zároveň co nejvíce původní zeminy. Po přesazení počítáme s poměrně velkými přírůstky zelené hmoty. Jestliže jej ponecháme i nadále na okenním parapetu, otáčíme pravidelně rostlinou, jen tak jí zaručíme rovnoměrný růst. Rozmarýn kvete od pozdního jara až do začátku léta nejčastěji krásnými modro-fialovými květy. Pěstován venku je silným lákadlem pro včely a hmyz.

Využití rozmarýnu v kuchyni

V kuchyni nacházejí své uplatnění jak čerstvé, tak sušené rozmarýnové lístky. Mají jemnou kafrovou vůni a hořce štiplavou chuť. Díky svému aroma se hodí pro dochucování ryb, zvěřiny, pečeného masa. Skvěle chutnají i na grilovaných rajčatech anebo v mleté mase. Rozmarýn je vhodný i do salátů, pizzy, marinád, těstovin, zapékaných brambor, zeleniny, bylinkového másla, do polévek, ke grilování a rovněž na výrobu rozmarýnového vína. Jeho velkým plus je podpora trávení a také to, že omezuje nadýmání.

Další využití rozmarýnu

Výrazné aroma této byliny ji předurčuje také k využití do vonných potpourri směsí. Dalším možným způsobem využití je rozmarýn jako přísada do koupelových solí a olejů. Pozitivně působí na tělo zejména při revmatických bolestech.