Mnoho lidí si myslí, že jeřabiny vypadají hezky, ale to je tak všechno, k čemu jsou lidem dobré. Opak je pravdou, plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) obsahují kromě cukrů a plejády organických kyselin také například třísloviny, pektiny, flavonoidy, silice a také pořádnou zásobu vitaminu C. Začátek října znamená poslední dobrou šanci k jejich sběru. Možná si teď říkáte, že užitečné látky v jeřabinách jsou k ničemu – tyhle oranžové bobulky jsou přeci jedovaté. To je pravda jen do jisté, nepříliš velké míry. Syrové jeřabiny skutečně nejsou vhodné ke konzumaci. Nezabijí vás, ale může vás rozbolet hlava, někoho postihne dávení a celková nevolnost. Eliminovat tyhle jevy je snadné. Stačí používat jeřabiny sušené, případně, pokud je chcete konzumovat hned, tak povařené. Toxické látky se v obou případech v plodech nedochovají.

Dvě sklenice denně pro zdraví

K čemu nám jeřabiny jsou? Chystáte-li se vařit hovězí či zvěřinové pokrmy, jeřabiny mohou být výborným dochucovadlem. A to jak přímo k masu, tak pasírované do omáčky. Kromě toho se užijí při výrobě domácích vín, sirupů a třeba i kompotů. Ještě důležitější je však jejich zdraví prospěšný dopad. Někomu pomáhá v boji s bolavými klouby (zejména v roli antirevmatika), řada lidí na ně nedá dopustit při zánětech horních cest dýchacích. Jeřabiny jsou také močopudné a jemně projímavé, dokáží srovnávat činnost střev a dokonce vyplavit z močových cest malé kamínky, které by vás časem dohnaly až na operační sál. A jak jeřabiny užívat jako lék? Nejlépe ve formě odvaru – stačí tři minuty povařit a nechat čtvrt hodiny odstát. Skvělý je také studený nálev, protože tím, že jeřabiny nevystavíte vysoké teplotě, zachováte více vitaminu C. Jeřabiny postačí louhovat šest až osm hodin. Pijí se dvě větší sklenice nápoje denně.

Šípky: Sušit v troubě nebo zamrazit?

Nejoblíbenějším ze zdraví prospěšných plodů vhodných k usušení či jiné formě uskladnění na zimu je šípek. Málokdo ví, že šípek ve skutečnosti není tak úplně, biologicky vzato, plod. Jde o souplodí rostlinných semen, takzvaných nažek, podobně, jak je tomu například u ochmýřených nažek pampelišek. To nic nemění na faktu, že je šípek vitaminovou bombou, zejména pokud jde o „céčko“. Vyniká však i vysokým obsahem vitaminu A. Krom těchto dvou potěší tělo přítomností vitamínů B1, B2 a B3 a K.

Nejslavnějším „lékem“ z šípku je obyčejný šípkový čaj. Šípky se vyplatí před louhováním podrtit nebo alespoň rozřezat. A jak šípky uskladnit? Stále vede sušení – pokud k němu nemáte vhodné prostory, můžete použít i troubu. Sušte na 50 oC a mějte pootevřená dvířka trouby. S vitaminem C je ale problém, běžným sušením se ho velké procento vytratí kvůli oxidaci. Ničí ho i vyšší teploty. Z tohoto úhlu pohledu je nejlepší šípky zmrazit. Pomáhají na řadu neduhů, například nemoci dásní.

Zkuste šípkový sirup

Z šípků můžete také vyrobit lahodnou šípkovou omáčku, netradiční marmeládu, anebo domácí sirup. Zkusit ho můžete podle tohoto jednoduchého receptu:

  • 1 kg šípků
  • 4,5 kg cukru
  • 120 g kyseliny citronové
  • vodu

Šípky vyperte a rozmixujte ve dvou litrech vody. Nechte šest hodin odstát a povařte. Poté nechte odstát ještě minimálně půl dne, přeceďte přes plátno, dolijte do tří litrů vodu, přidejte cukr a kyselinu citronovou a opět postavte na sporák. Nechte vařit a odebírejte vznikající pěnu. Finální sirup skladujte ve sklenicích v chladu, zavařovat jej nemusíte.

Zprvu trpká zdá se...

Jaký plod se vám vybaví, když se řekne „trpký“? Pravděpodobně trnka. I proto se plody trnky obecné (Prunus spinosa) nechávají před sběrem často projít prvním mrazíkem, jsou pak sladší. Čekat na něj nemusíte – máte-li doma mrazničku. Z trnek se nejčastěji vyrábí pálenky a ovocná vína. Opomíjet by se ale neměly ani do džemů. Připomeňme, že oddělit jejich zelenou syrovou dužinu od pecky se semenem je pěkně náročná věc. Plody zůstávají na trnce celou zimu a poslední dozrávají až s listopadem. Ze zdravotního hlediska se hodí třeba ve chvílích, kdy vás sužují střevní potíže. Stačí si z nich připravit čaj.