Brambory jsou dnes jednou ze základních potravin domácností. Pravdou ale je, že naši předkové k hlízám přistupovali poněkud zdrženlivě. První brambory přivezli do Evropy španělští kolonizátoři zhruba v 16. století.
Tehdy se ale pěstovaly jako okrasná rostlina v klášterních a zámeckých zahradách. Dokonce francouzská královna Marie Antoinetta zavedla módu, kdy si dámy dávaly do vlasů květy brambor, které v nařasených parukách vypadaly jako novodobé orchideje.
Autorka videa, Menu od Koko, vám dá tip na skvělou bramborovou mňamku. Více na kanále YouTube.com.
Jídlo pro chudé
Samotné hlízy se začaly jíst až v 18. století, kdy Evropu zachvátil hladomor. Někteří lékaři je vnímali jako léčivé rostliny a předepisovali je coby lék na průjem a tuberkulózu. Brambory chutnaly i milencům a snoubencům, kteří je využívali jako afrodiziakum.
Každopádně tato plodina se stala populární hlavně v Irsku, kde ji pěstovaly nejchudší vrstvy. Mělo to svoje výhody – brambory byly pod zemí, takže ukryté před nájezdy vojáků. Navíc byly syté a „zaplácly“ spoustu hladových žaludků.
Jméno podle Braniborska
Do Čech se brambory dostaly z Braniborska. A našinec je zprvu nazýval „branibory“. Hlízy nejdříve sloužily jako potrava pro dobytek a prasata. Později si ale získaly místo v českých jídelníčcích. Z brambor se dělávalo ledacos – polévky, placky, kaše, „rýpl“ (tedy strouhané vařené brambory obalené v mouce a osmažené na tuku).
Populární byla i metyja, což byla bramborová kaše zapečená v troubě s hrubou moukou a solí. Hospodyňky jí servírovaly ve velké míse a na povrchu kaši ozdobily rozvařenými povidly, mákem a přepuštěným máslem.
Brambory jsou základem spousty skvělých pokrmů.
Nové, rané nebo konzumní?
Dnes existuje spousta odrůd brambor. Každá má svou specifickou strukturu a chuť. Při nákupu ale často narazíte na označení „nové“, „rané“ a „konzumní“ brambory. V čem se liší? Nové brambory mají tenoučkou slupku a většinou se k nám dováží ze Španělska, Řecka nebo Egypta.
Jsou křehké a ideální jako „zemáky na loupačku“. Rané brambory se pěstují i v Čechách. Sklízí se v červnu a obsahují více vody a málo škrobu, proto jsou určeny k rychlé spotřebě. Výborné jsou jako příloha k masu, ale také i jako hlavní chod – uvařené, polité máslem, jogurtem nebo zakysanou smetanou.
Výborně si rozumí i s výraznějšími bylinkami jako je tymián, kopr nebo rozmarýn. Co z nich určitě nedělejte je bramborová kaše! Byla by „jalová“… Pokud po ní toužíte, raději si na to vezměte konzumní brambory, které obsahují více škrobu.
Apoštolské brambory
A když už jsme u těch raných brambor, už jste někdy ochutnali apoštolské brambory? Pokud ne, tak vám je doporučujeme jako variantu chutného a lehkého letního oběda. Jak si je připravíte: Dejte vařit 10 brambor ve slupce.
Mezitím orestujte na pánvi 1 nasekanou cibulku a 150 g krájené slaniny. Jakmile směs chytne zlatavý nádech, přidejte do ní i majoránku, máslo, 2 stroužky „naplátkovaného“ česneku, 4 nakrájená jablka a vše krátce poduste. Máte hotovo?
Překvapení z trouby
Uvařené brambory oloupejte a nakrájejte na větší kusy. Poté je smíchejte s voňavou jablečno-slaninovo-cibulovou směsí a navrstvěte na pekáček. Povrch jídla zakápněte rozehřátým máslem a dejte péct, aby nákyp získal křupavou kůrčičku. Apoštolské brambory podávejte jako hlavní chod. Uvidíte, že strávníkům budou chutnat!
Související články
Zdroje: www.toprecepty.cz, www.kudyznudy.cz
