Polévka je grunt. Nejenom, že váš zahřeje, ale leckdy postaví i na nohy. Proto na ně naši předkové nikdy nedali dopustit. Polévka byla jídlem „před výplatou“ a utopilo se v ní cokoliv, co bylo doma. Dodnes Češi jedí polévky alespoň o víkendech. Mezi nejoblíbenější patří klasický hovězí nebo kuřecí vývar, květákový krém, zelná polévka nebo gulášovka.

Ozdobou polévek bývají i bylinky, které fungují jako ozdoba i „ochucovadlo“. Nejuniverzálnějším kořením bývá čerstvý libeček, který se nejvíce používá do zeleninových, kuřecích či hovězích vývarů. Oblíbená je i petrželka, máta nebo pažitka. Ta má dodnes popularitu mezi nastávajícími maminkami, protože obsahuje hodně kyseliny listové, která je důležitá pro zdravý vývoj miminka.

Na videu se dozvíte, jak vařit s čerstvými bylinkami:

Zdroj: Youtube

Aby břicho mělo méně práce

Bylinky samozřejmě nechybí ani v hutnějších jídlech. Majoránka se dodnes přidává do gulášů či bramboráků, aby zlepšila jejich stravitelnost. Podobnou funkci kupodivu má i bazalka, která je častým ochucovadlem luštěninových pokrmů, pečené zeleniny nebo karbanátků.

Milovníci italských pokrmů nedají zase dopustit na oregano. Jeho jemná drť se používá do marinád, pizzy nebo k masu. Ve Francii je oregano tak populární, že ho dokonce přidali do kultovního provensálského koření. Stejnou popularitu mají ve Středomořských oblastech i rozmarýn či tymián. V obou případech jde o velmi aromatické bylinky, které se přidávají do brambor, těstovin či salátů.

Měkké nebo tvrdé?

Ale jak už to u všeho bývá, i s bylinkami se musí opatrně. Kuchaři rozdělují dva typy bylinek – měkké a tvrdé. Mezi měkké patří třeba bazalka, pažitka, petrželka „kudrnka“, koriandr, kerblík, kopr, estragon, majoránka či dobromysl. Speciální vlastností těchto bylinek je, že se nevaří!

Přidávají se až na konci vaření jídel, protože jinak by zhořkly a ztratily svůj výživový potenciál. Naopak tvrdé bylinky se potřebují pořádně povařit, aby uvolnily vonné silice a pokrm pořádně ochutily. Řeč je například o bobkovém listu, rozmarýnu, šalvěji, tymiánu či levanduli. Nebojte se je proto zakomponovat do polévek, ale i těst na koláče.

Sekání natí

Čerstvé bylinky mají silnou chuť a aroma. Někdy se ale stává, že nejdou dobře nasekat nožem, v tomhle případě odborníci doporučují „zelené větvičky“ nastříhat nadrobno nůžkami. U suchého koření je potřeba počítat s tím, že dlouhým uskladněním ztrácí své vlastnosti. Proto ho kuchaři před použitím dávají namočit do oleje, kde rozvine svou chuť.

Bylinkové svazky

Na jedné straně bylinky jsou v jídle vítané, protože ho ochutí a pozvednou, ale jsou i někteří strávníci (hlavně děti), kteří je v jídle moc nemusí. Proto odborníci doporučují bylinky zbytečně nesekat do pokrmu, ale využít je jako svazek. Jak na to?

Natrhejte čerstvé bylinky, svažte je provázkem a vložte do polévky či omáčky. Jakmile se z nich teplem vyvaří silice, stačí svazek vyndat a vyhodit. Při servírování bude mít pokrm dobrou chuť, ale kousky zelených bylinek nebudou nikoho obtěžovat.

Související články

Zdroje: www.lidovky.cz, www.youtube.com