Zdroje: YouTube.com, kulturio.cz, apetitonline.cz
Obložené chlebíčky dnes už spousta lidí považuje za národní bohatství. Tyto „otevřené sendviče”, jak chlebíčkům přezdívají cizinci, patří k těm nejpopulárnějším lahůdkám v Česku. Pravidelně se připravují na různé rodinné sešlosti i velkolepé oslavy. Slouží jako dokonalá pochutina k pivu či vínu, ale také jako rychlá svačina. Bez chlebíčků si zkrátka snad žádný Čech nedokáže svůj život představit. Kde se ale vlastně vzaly?
Historie chlebíčků
Chlebíčky v podobě, v jaké je všichni dobře známe, se objevily poprvé v roce 1916. Toho roku si totiž manželé Paukertovi otevřeli lahůdkářství v Praze na Národní třídě. Rozhodně ale nešlo o jen tak ledajaké lahůdkářství. Na tu dobu v něm totiž byla skutečně rozmanitá nabídka zboží. Manželé Paukertovi v něm prodávali různá francouzská vína, uzeniny z Bavorska, likéry, saláty a třeba také mořské plody.
A do lahůdkářství se zamiloval také umělec Jan rytíř Skramlík, který kousek od něj pracoval a nechával si z něj do práce nosit nejrůznější dobroty. S klasickými obloženými chleby ale spokojený nebyl, protože mu připadaly příliš velké. A tak Jana Paukerta poprosil, zda by mu nemohl připravit něco „jen na dvě tři kousnutí”. A tak se zrodil chlebíček.
Správně a hezky poskládat ingredience na chlebíček není jednoduché.
Původní chlebíček podle Jana Paukerta
Chlebíčky se staly natolik populární, že je manželé zařadili do stálé nabídky. Pochutnávali si na nich ti největší umělci té doby jako Ema Destinnová, Lída Baarová anebo Hugo Haas. K dostání jich bylo hned několik. Tím nejžádanějším byl ale ten, kteří mnozí milují i dnes. A to chlebíček s bramborovým salátem.
Přestože na přípravě chlebíčků není na první pohled vůbec nic těžkého, rozhodně se vyplatí držet se několika rad, kterými se řídil i sám Jan Paukert. A i díky nim byly jeho chlebíčky tolik žádané.
Chlebíček
Nejlepší chlebíček
Podrobný postup najdete ve videu:
Základem všeho je dobrá veka. Ta by měla být opravdu kvalitní a hlavně čerstvá. Velký podíl na výsledné chuti chlebíčku má ale i samotné mazání veky. Podle Jana Paukerta by jedna polovina veky měla být namazaná bramborovým salátem a druhá klasickým máslem. Vrstvy by rozhodně neměly být chudé, ale pořádně silné. A to nejen kvůli chuti, ale také proto, aby držely další komponenty, které na chlebíček přijdou.
Přes celou jednu polovinu chlebíčku dejte úhledně přehnutý plátek šunky od kosti a na druhou polovinu zapíchejte do vrstvy másla kolečka uherského salámu smotaná do ruliček. Nakonec na chlebíček položte ještě 1/4 vajíčka uvařeného natvrdo, kyselou okurku a 1/4 rajčete. A můžete si vychutnat chlebíček tak, jako by vám jej připravil sám Jan Paukert.
