obrázek z archivu ireceptar.cz

Dá se jíst hřib satan? Pozor i na další jedovaté hřiby

Lidový název tohoto krásného zástupce čeledi hřibovitých, bliják, vypovídá za vše. Už jen kousek syrové plodnice vyvolá mnohahodinové zvracení i průjmy. Jak je to s jeho jedovatostí, co ji způsobuje a dá se někdy jíst? A na které další hřiby si dát pozor?

Hřib satan (Rubroboletus satanas) odrazuje už svým názvem, kromě toho budí respekt i výrazným vzhledem plodnice. Je to houba v pravdě krásná, s velkým (průměr 6-22 cm), sametovým a stříbřitě šedým kloboukem. Rourky na spodní straně klobouku jsou zpočátku žluté, brzy však získávají svou typickou karmínově červenou barvu. Třeň (“noha“) je ztlustlý, červený až červenožlutý.

obrázek z archivu ireceptar.czHřib satanAutor: Archiv ireceptar.cz

Dužina je bělavá, po rozříznutí nepatrně modrá. Roste velmi vzácně, u nás se vyskytuje asi jen na 40 lokalitách. Má rád vápnité půdy v teplejších oblastech a najdeme ho nejčastěji pod stromy (buk, dub, habr i líska). S těmito dřevinami vytváří mykorhizu (symbiózu mezi kořeny stromů a houbami). Potkáme se s ním od začátku července do září.

Tepelná úprava ničí jed

smaženiceHouby je nutné pořádně povařitAutor: Archiv ireceptar.cz

Tato houba opravdu obsahuje látky, které intoxikují organismus. Jedná se hlavně o jed bolesatin, patřící svou chemickou strukturou mezi bílkoviny. Bílkovinný charakter bolesatinu naznačuje, že tepelná úprava houby by měla vést ke ztrátě jeho jedovatosti. Jedná se totiž o látky termolabilní, tedy teplem rozložitelné. Vařením houby (alespoň 20 minut při 100 °C) se obsažený bolesatin skutečně znehodnocuje. Teoreticky by se tedy hřib satan dal zkonzumovat, pokud ho budeme dostatečně dlouho vařit. Smaženici ze satanu si však raději odpusťte, za prvé je to houba velmi vzácná a za druhé obsahuje i jiné toxiny, které se teplem nerozkládají. Satan není hořký, mladé plodnice jsou jemné, mírně nasládlé chuti, staré exempláře chutnají již nepříjemně.

Otrava satanem

Jistou otravu způsobí požití malého kousku syrové nebo nedostatečně tepelně upravené plodnice. První příznaky se objevují už do třiceti minut po pozření kousku houby, nastoupit však mohou i později. Jedná se hlavně o bouřlivé zvracení, doprovázené střevními potížemi, což vede k dehydrataci organismu. Žaludeční i jiné obtíže můžou trvat až šest hodin. Otrava satanem končící úmrtím nebyla na našem území zaznamenána. Přesto se jedná o nepříjemné komplikace, které nestojí ani za sebelepší smaženici.

Jako první pomoc se doporučuje vypít větší množství slané vody a vyhledat lékařskou pomoc. Pro další informace kontaktujte Toxikologické informační středisko (telefon 224  91 92 93 nebo 224 91 54 02). Velmi často dochází k tzv. nepravým otravám doprovázených psychosomatickými obtížemi. Většinou se jedná o případy, kdy se postižený po požití houby podivného vzhledu nebo hořké chuti domnívá, že snědl hřib satan. Otravy však mohou vyvolat i další hřiby příbuzné se hřibem satanem. Při sběru hub buďte opatrní a neriskujte návštěvu nemocnice. V případě pochybností se obraťte na Českou mykologickou společnost. Na jejich stránkách naleznete i podrobný popis a fotografie mnoha druhů hub.

Jíst či nejíst?

hřib žlučník (Tylopilus felleus)Hřib žlučníkAutor: Archiv ireceptar.cz

Hřib žlučový mnoha houbařů zaměňuje za hřib satan. Přitom má zcela odlišný vzhled i výskyt, je daleko hojnější. Přesto, že jeho chuť je nepříjemně hořká (lidový název „hořčák“), jedná se o neškodnou houbu. 

obrázek z archivu ireceptar.czHřib kříšťAutor: Archiv ireceptar.cz

Hřib kříšť je také silně hořké chuti. Roste spíše pod jehličnany ve vyšších polohách. 

Hřib medotrpký pro výrazně hořkou chuť je označován jako nepoživatelný.

Hřib kovář je jedlá houba s hnědým kloboukem. Před konzumací je nutná delší tepelná úprava, jinak může vyvolat trávicí potíže způsobené těžkou stravitelností syrové houby.

Hřib koloděj je jedlý a velmi dobrý, opět je lépe ho dostatečně povařit.

Hřib nachový patří mezi jedovaté hřiby. Je typický velice výraznou purpurově červenou síťkou na žlutém podkladě po celé délce třeně.

Dále hřib Le Galové je velmi podobný hřibu satanu, stejně jako hřib Moserův. Zatímco první určíme díky klobouku, který se u starších plodnice zbarvuje do hněda, druhý odlišíme podle místa výskytu, roste totiž ve vyšších nadmořských výškách.

Hřib rudonachový je typický svými výrazně velkými plodnicemi.