Víte, co bylo předchůdcem populárního balkánského sýru? Přeci řecký sýr feta! Nejstarší zmínka o téhle slané pochoutce se datuje do roku 1494, kdy jeden italský cestoval objevil v řeckém přístavu Chania sud se slaným nálevem a v něm podivnou bílou tvarohovitou hmotu. Řekové jí tehdy říkali prosfatos – což v jejich jazyku znamená čerstvý. Ale protože se tenhle tvarohový sýr krájel na tenké plátky, překřtili ho Italové na fetta – což v italštině znamená plátek. Řekové se kupodivu neurazili a tenhle název bez problémů převzali.
Feta je řecký sýr a Řekové si ho brání před náhražkami a kopiemi.
Embargo na název feta
Jak už to bývá, dobré věci se šíří hodně rychle. A tak to bylo i s výrobou fety. Řekům se ale taková masová popularita jejich slaného sýru moc nezamlouvala. A tak si od 15. 10. 2007 na Evropské unii vymínili, aby feta byl nazýván pouze sýr z ovčího či kozího mléka, který je naložený ve slaném nálevu a pochází výhradně z Řecka! Což o to, v Evropě se snaží tohle „embagro“ dodržovat, ale na blízkém východě (zejména v Libanonu či Sýrii) vyrábí sýry s nápisem feta dál.
Skryté kopie a napodobeniny
Řeckou stopku na název feta se samozřejmě spousta států snaží obcházet různými náhražkami. V České republice jde o oblíbený balkánský sýr. V Německu něco podobného vyrábí s názvem Patros, v Srbsku tomu říkají „sjenički sir“, v Bosně „vlaščiky sir“ nebo „travnički sir“. Ve všech případech jde ale o levnější kopii řecké fety.
Slaný sýr se hodí do zeleninových salátů.
Chutnají stejně, nebo jsou tam rozdíly?
Říká se, že originál je originál. Ale i dobrá kopie může být kvalitativně na stejné, ne-li vyšší úrovni, než tradiční výrobek. V případě balkánského sýra a fety jde o stejný případ, jako o napodobeninu nivy a francouzského roquefort. Vypadá to podobně, ale chuťově je to něco jiného. V případě balkánského sýra jde o produkt vyráběný z pasterizovaného kravského mléka. Je méně tučný než řecký originál a chuťově je také někde jinde. Feta je totiž produktem z ovčího mléka, který ji dává charakteristický šmak. Kravské mléko tenhle efekt neumí napodobit a tak se musíte spokojit jen s tím, co umožní české podmínky. Ale i tak je to mňamka! Pokud ji nechcete kupovat, můžete si ji vyrobit i sami doma. Jak?
Domácí balkánský sýr chutná výborně.
Domácí balkánský sýr
Připravte si:
- 2 l čerstvého plnotučného mléka
- 50 ml citronové šťávy (nebo 80 ml vinného octa)
- 75 g růžové soli
Postup přípravy:
- Mléko zahřejte na 92 °C a poté odstavte stranou.
- Za stálého míchání do něj přilévejte citronovou šťávu nebo vinný ocet.
- Směs přikryjte poklicí a nechte 30 – 60 minut odpočívat.
- Poté cedník vystelte plátýnkem, postavte ho do hrnce a nalijte do něj mléčnou hmotu.
- Vznikající sýr nechte v plátýnku odkapat a smíchejte ho s kořením a solí.
- Odkapanou hmotu (syrovátku) uložte stranou, budete ji potřebovat.
- Směs nalijte do formičky. Nejlépe, když ji zatížíte zatížíte kilovkou cukru nebo soli a nechte 12 hodin odstát.
- Tvarohovitý sýr vložte do syrovátky s trochou soli.
- Po dvou dnech můžete konzumovat.
Kam s balkánem?
Balkánský sýr má podobné využití jako feta. Můžete ho přidávat do salátů, zapékaných či gratinovaných pokrmů. Výborný je třeba i v kombinaci se zapečenými brambory, rajčaty, červenou řepou nebo lilkem. Zajímavou kombinaci vytvoříte, když ho promícháte s chilli papričkami.
Zdroje: www.pazitka.cz, www.vitalia.cz
