Alkohol se v dějinách lidstva objevuje už odpradávna. Vzpomeňte si třeba na medovinu Germánů a Keltů, pivo starověkých Egypťanů či na jablečné víno křesťanského středověku. Právě ve středověku se po vynálezu destilační kolony rozvinula kultura výroby pálenek z ovoce. Alkohol totiž dokáže skvěle zakonzervovat jeho chuť a dary léta tak vydrží dlouho do zimy. Sice tato pravda stále platí, ale doma už se pálenka vyrábět nesmí.

Vlastní výroba není možná

Domácí pálení alkoholu prostě není povoleno v žádném množství a je považováno za přestupek podle paragrafu 17 zákona o lihu, který může být pokutován až několikamilionovou pokutou. Hlavním důvodem, proč je domácí pálení lihu, byť jen pro svou vlastní potřebu zakázáno, spočívá v nebezpečí exploze. Pálení navíc vyžaduje praktické znalosti chemie, které každý nemá, a hrozí tak jistá zdravotní i bezpečnostní rizika. Výpary z destilátu mohou snadno vybuchnout, protože za určitých okolností se ve výpalku tvoří toxický metylalkohol. Konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje lze vyrábět pouze v provozovně schválené státní správou.

Co na to zákon

V ČR není možné vyrábět doma líh, lihoviny ani ovocné destiláty bez patřičného povolení k provozování pěstitelské pálenice, které vydává Ministerstvo zemědělství podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb. Výjimkami jsou pivo, ovocná vína, medovina a ovocné destiláty získané pěstitelským pálením.

Vypálit se dá cokoliv

Kouzlo domácí výroby alkoholu tkví právě v tom, že přesně víte, z čeho jste si pálenku vyrobili a na co přesně se můžete těšit. Dnes si můžete dát v jistém množství tento mok vypálit do pěstitelských pálenic povolených Ministerstvem zemědělství ČR, kterých je na současném trhu docela dost. Přestože se vám může zdát, že jste připraveni o vášeň z vlastní výroby a osobité alchymie, máte možnost si připravit vlastní kvas. Takže cesta je možná a s vaším ovocem si kreativně naložíte po svém.

Bez kvašení to nejde

Alkohol nevzniká pálením, ale kvašením, což je přeměna cukrů na alkohol. Pálením dochází pouze ke koncentraci alkoholu. O tuto samovolnou přeměnu se postarají kvasinky, které ovoce obsahuje, ale lze jejich množství zvýšit i tím, že je do kvasu dodáte. Prostě jednoznačně platí, že základem dobrého destilátu je kvalita kvasu.

Nejdůležitější je založení a vedení kvasu

Co tedy můžete pro svou budoucí kořalku udělat, aby byla nejlahodnější? Nejprve podrťte a řádně vylisujte vybrané ovoce. Kvas by vždy měl být z dostatečně zralých a samozřejmě také z čistých plodů. Kvas nechte v místnosti s pokojovou teplotou. Začne vám během pár dní úspěšně kvasit sám od sebe, protože už obsahuje kvasinky ze slupek ovoce.

Nejpodstatnější je, aby ke kvasu neměl přístup vzduch. V každém případě tedy držte svůj budoucí kvas pod kvasnou zátkou, kterou pořídíte v obchodě za pár korun. Umožňuje plynům (CO2) utíkat ven, ale zabraňuje vzduchu dostat se dovnitř. Kvasnou zátku můžete nasadit na jakoukoliv kvasnou nádobu; někdy si musíte trochu pomoct, třeba vyříznutím dírky do víka. Podobnou službu vám však udělá i jakákoliv hadička, kterou zavedete do sklenice s vodou. Právě voda zabraňuje vzduchu, aby se dostal dovnitř ke kvasu. Letní ovoce obvykle kvasí 2 až 3 týdny, pozdní ovoce, jako jsou švestky, hrušky či jablka kvasí většinou 8 až 12 týdnů. A pak? Dopravte svůj výtvor do nejbližší pálenice a můžete se těšit na téměř vlastnoruční skvělou pálenku!

Zdroje: www.novinky.cz, www.eagri.cz, www.celnisprava.cz, www.nasezahrada.com