Na Vánoce vánočku!
Vánočka není jen tak nějaké pečivo, které osladí snídani. S tímto nezaměnitelným pleteným pečivem je spojená nejen tradice, ale také víra v to, že i do domu přinese hojnost a štěstí. V rodinách se pekla nejen jedna veliká na stůl, ale také menší pro hospodáře, a pak i každého člena domácnosti. Podle jiné staré tradice měl mít štěstí zase ten, kdo ve svém kousku vánočky našel zapečenou minci. Také se říkalo, že dívka, která posbírá 9 nesnězených patek z vánoček, se do roka vdá.
Jak na vánočku vám prozradí toto obsáhlé video z YouTube repertoáru U Šmajdy, která vás provede příspěvkem od začátku až do konce. I receptů na vánočku je fůra, ale jestli opravdu chcete jednu pro každého doma, pak se určitě hodí vynikající, ale jednoduchý recept na její přípravu.
Tradice vánoček a štěstí do domu
Vánočka není tradiční jen u nás. Znají ji v různých obdobách v německy mluvících zemích i všechny slovanské kraje. Její pečení na svátky narození Krista má skutečně dlouhou tradici, stejně jako neobyčejně dlouhý výčet názvů, kterými se označovala. Mezi těmi je i „celetka nebo calt“ a název ulice Celetná je odvozen právě od ní. I když celetka mohla být také veka nebo podobné pečivo.
Vánočka zapletená z devíti pramenů připomínající zavinovačku malého Ježíška byla také ve středověku důležitým symbolem, který až do 18. století mohli péci jen členové cechu pekařského. Vzájemně si ji posílali důležití úředníci a držitelé vysokých postů. Byla ale dobrý dárkem jak pro panovníka, purkrabího či písaře, jako každého kolemjdoucího, kterého zas podarovávaly jeptišky na Tři krále.
Vánočka je dnes symbolem svátků, ale dopřát si ji můžeme po celý rok a není již jedinečným symbolem Vánoc jako tomu bylo kdysi.
K Vánocům patří také kapr a jeho šupina v peněžence nebo pod talířem.
Štěstí a zdraví nevěštila jen vánočka
Štěstí a všechno v následujícím roce měly zajistit také další vánoční rituály.
Na Štědrý den byste měli sníst jablko, abyste se těšili dobrému zdraví. V tento den se nikomu nic nepůjčuje do jiné domácnosti, protože by to mohlo štěstí z domu vyhnat. A naopak je dobré věci na Vánoce vrátit, aby se štěstí vrátilo i k vám domů.
Šupinka kapra se dávala nejen do peněženky, ale dřív také pod talíř při štědrovečerní večeři, aby se peníze nerozkutálely z domu. Ze stejného důvodu se vařila také čočka, což se dnes dělá hlavně na Silvestra.
Aby zůstala rodina pospolu, nohy svátečního stolu se ovazovaly provazy či řetězem, kam osud každého zavane se hádalo podle svíček plovoucích ve skořápkách a zda prožije rok ve zdraví či nemoci prozradí rozkrojené jablíčko skrývající krásnou hvězdu nebo kříž v jádřinci.
Na Štědrý den se prý také neměly nosit nové boty, protože by mohly přinést smůlu. Takže pozor, co si obujete a směle do zadělávání těsta!
Související články
Zdroje: hradec.rozhlas.cz, ceskestavby.cz
Sledujte nás v Google Zprávách