Po kačenkách a smržích přichází druhá vlna jarních hub, jejichž růst obvykle vrcholí v květnu. V druhé polovině jara se vyplatí zaměřit se na čirůvku májovku, závojenku podtrnku a sírovec žlutooranžový. V tomto článku se blíže seznámíme s první z této trojice.

Bílé i žluté klobouky čirůvky májovky

Čirůvka májovka je možná nejoblíbenější jarní úlovek houbařů. Je to masitá houba s kloboukem až 10 cm širokým a velmi hustými bílými lupeny. Přestože je obvykle bělavě zbarvená, existují formy s kloboukem až žlutě okrovým. Hodí se především k přípravě bílé houbové omáčky, kde skvěle zastoupí pravé hřiby.

Snad jedinou nevýhodou májovek je to, že bývají často červivé. Přestože je májovka jarní houba, vzácně můžeme jednotlivé plodnice nalézt i na podzim – podobně jako některé podzimní houby (např. čirůvka dvoubarvá), které zase mohou vyrůst na jaře.

Vůně mouky a okurky

Pro májovku je charakteristická především silná vůně, která je popisována jako moučná nebo okurkově–moučná. Protože dnes už málokdo ví, jak voní čerstvě namletá mouka, přirovnání k vůni salátové okurky na řezu je asi přiléhavější.

Čarodějné kruhy

Májovky najdeme nejčastěji v trávě na loukách, v zahradách, parcích a sadech, ale také na okrajích světlých listnatých lesů. Na loukách rostou obvykle v pásech nebo „čarodějných kruzích“ tmavě zbarvené trávy, obvykle ve skupinách.