V zahradnické prodejně koupíme balík již hotového substrátu s prorostlým myceliem (podhoubím) a za týden nebo za dva už můžeme sklízet. Stačí, když substrát vložíme do samozavlažovacího truhlíku tak, aby ležel na knotech procházejících dnem. Mycelium vroste do knotů a podle potřeby si samo začne odebírat vodu ze zásobníku pod truhlíkem.
K oblíbeným houbám pěstovaným v domácích podmínkách patří žampiony.
Hlívu i šii-také zvládnou i začátečníci
TIP: Plodnice ze zakoupeného substrátu v samozavlažovacím květináči sice rychle vyrostou, ale půjde jen o malou produkci. Pro zařízení větší pěstírny zakoupíme skelné pletivo 350 g/m, nebo pletivo ještě silnější, které se prodává pro laminování.
Hlíva ústřičná patří k houbám, které si můžeme sami pěstovat.
Plodnice obsahují až 95 % vody. Začátečníkům lze doporučit pěstování hlívy ústřičné, protože nejsnadněji roste a rychle vytváří velké množství plodnic. Je dobré vybrat druh hlívy podle teploty v pěstitelském prostoru, požadavky na pěstování jsou vždy uvedeny v návodu přiloženém k substrátu. Podobně snadno roste i houba šii–také (houževnatec jedlý – Lentinula edodes), která má teplomilné i chladnomilné variety. Tímto způsobem můžeme houby pěstovat na chatě nebo na chalupě, aniž bychom je museli přes týden kontrolovat, o víkendu jen dolijeme vodu. Na jaře a na podzim mají houby stejné podmínky, jako by rostly volně v přírodě, v zimě a v létě jim musíme vhodné podmínky vytvořit, zejména jim dopřejeme vyšší vlhkost vzduchu i substrátu. Žampiony rostou ve tmě, plodnice ostatních hub potřebují denní světlo nebo alespoň osm hodin umělého osvětlení každý den.
Houby na špalku
Můžeme vyzkoušet i jiný způsob pěstování, který je sice časově náročnější, ale zase slibuje vyšší úrodu. Zakoupenou sadbu hub vložíme do otvorů vyvrtaných ve špalcích listnatého dřeva, které položíme na knoty, aby je vzlínající voda udržovala stále mokré.
Léčebné účinky hub
Houby mohou v potravě působit jako lék a jednou budou nejspíše stejně důležitou součástí stravy, jako jsou dnes zelenina nebo ovoce. Zvyšují imunitu, mají protivirové, protibakteriální, protiplísňové i protirakovinné účinky, některé houby mají imunosupresivní vliv – například cyklosporin, jehož výroba s houbami souvisí, se používá po transplantacích. Některé houby také obsahují látky snižující krevní tlak a v krvi cholesterol, jiné v sobě skrývají afrodisiaka, látky psychotropní, halucinogenní i látky pro člověka velmi jedovaté. Současná medicína získává užitečné látky z nižších hub, například antibiotika, využívání léčivých schopností vyšších hub ale bude možné až po jejich kultivaci.
Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)
Teoreticky je snadné pěstovat samotné mycelium, ale z hlediska stravování jsou důležité i plodnice, protože obsahují vitaminy (nejvíce ze skupiny B), minerální látky (např. fosfor) a díky nízkému obsahu kalorií jsou vhodné i při léčení obezity, aterosklerózy nebo cukrovky a podporují také činnost jater. Například v Číně považují za nejzdravější houbu lesklokorku lesklou (Ganoderma lucidum), kterou dokonce nazývají houba nesmrtelnosti.
Mnoho současných léků má původ v rostlinách, ale léčebné účinky hub, zejména těch vyšších, se stejným způsobem využívají jen málo, a přitom houby umějí z půdy získat daleko víc účinných látek než rostliny, protože rozkládají organický substrát, prorůstají jím a tím dosahují vyšší účinnosti.
