Většina Čechů miluje kysané zelí. Můžeme si ho buď koupit v obchodě nebo připravit pěkně doma dle starých rodinných receptů. Každý totiž dělá kysané zelí trochu jinak a každý se s vámi bude dohadovat, že to jeho zelí je nejlepší. My vám jeden způsob dnes také představíme a vy se pak můžete rozhodnout, zda bude právě pro vás ten pravý.

Možná se vám zpočátku bude zdát, že je příprava kysaného zelí složitá, ale není to tak, zvládne ji opravdu každý. Potřebujete k tomu v podstatě jen pár věcí - nakrouhané zelí, sůl a koření. Vždy si dejte pozor, jaké zelí kupujete, a dbejte na na to, aby se jednalo o pozdní odrůdu. Toto zelí totiž vydrží déle křupavé a chutné.

Ideální je zvolit sud nebo keramický zelňák

Za dob našich babiček se zelí nakládalo do sudu a postupně se z něj odebíralo. Rodina tak měla zásobu vitamínů na celou zimu. Pokud tedy máte někde kameninový či keramický zelňák, neváhejte ho vytáhnout. Pokud ho nemáte, nic se neděje, zelí můžete naložit i do sklenic. Poté ho umístěte do sklepa nebo do chladné chodby.

Co všechno budete k přípravě kysaného zelí potřebovat a jak postupovat?

Suroviny:

14 kg hlávkového zelí

2 střední cibule (nebo více, dle chuti)

200 g soli

20 g celého kmínu

dle chuti koprová semínka

10 ks bobkových listů

Pomocníci:

prkénko

ostrý nůž

zelňák

kruhadlo

naběračka

vyvařený kámen na zatížení zelí

eventuálně převařená voda

Postup:

Hlávky zelí očistíme, opláchneme a pomocí kruhadla nebo ručně nakrouháme i s košťály (před krouháním je několikrát nařízneme). Nakrouhané zelí smícháme se solí, kmínem, cibulí, koprem a přidáme bobkové listy.

Zelí vkládáme do nádob nebo sudů a velmi důkladně upěchujeme dřevěnou palicí, aby pustilo dostatek šťávy. Přebytečnou šťávu odléváme. V nádobě necháme dostatečný prostor, tak aby se šťáva během fermentace nevylévala. Na povrch připraveného zelí položíme vydrhnuté a spařené prkénko nebo talířek a zatížíme ho nedrolícím se a dobře umytým kamenem.

RADA: Jak zelí vybrat, naložit a kdy ho sterilovat?

Podle toho, jak je nádoba se zelím velká, necháme ji 1 až 2 dny v teple (kolem 18 °C) a teprve pak ji přemístíme do chladné místnosti (asi 8 až 10 °C) k dalšímu kysání. Zpočátku můžeme zelí čistou, dřevěnou palicí opakovaně stlačovat - tím podpoříme fermentaci a únik plynů. Zelí musí být po celou dobu přípravy i přechovávání ponořené ve své šťávě, jinak plesniví a hnije.

Pokud zelí během kysání vylučuje příliš málo šťávy, nahradíme ji převařenou a vychlazenou slanou vodou (na 1 litr vody 20 g soli). Objeví-li se povrchová plíseň, musíme ji ihned odstranit. Prkénko pokaždé vydrhneme a spaříme a kámen umyjeme.

Zdroj: www.recepty.cz, www.abecedazahrady.cz, www.ceskatelevize.cz