Do omelety se dá přidat cokoli, co doma najdete.
Zdroj: Shutterstock.com

Návod, jak bezbolestně ušetřit za jídlo a přitom neslevit z kvality

Ať hodí kamenem, komu doma nikdy nezbyl ani skrojek tvrdého chleba nebo nezplesnivěla v ledničce mrkev (kdo má králíky a jiné odběratele, je na tom líp.) Ale je to zbytečné, nemusím vám zbýt nic.

Kdy lidem vlastně přestalo vadit, že vyhodí skoro celý bochník chleba, protože ho nestihli sníst? Kdy se přestali trápit, že jogurtům v ledničce už hodně dávno prošla doba spotřeby? To si přece lidstvo nemohlo nikdy nedolit. A na naprosté většině planety si to dovolit nemůže ani dneska. Tak je zvláštní, že v Evropě skoro čtyřicet procent ze všech vyrobených potravin skončí v popelnici. Prý že průměrně každý Čech vyhodí ročně sedmdesát kilo. Vážně zvláštní. Hromadu lidí to taky pěkně štve. Třeba uvědomělé kuchaře, kteří teď často používají heslo Od kopýtka po ocásek. Myslí tím, že když už nějaké zvíře chceme sníst, pak je potřeba využít z něj každičký kousek masa. (Teda oni říkají většinou „od čumáčku“, ale pardon, to zní opravdu hrozně necitelně.) Je vlastně trochu legrační, že je to novinka. Přece kdo někdy byl na vesnické zabijačce, ten ví, že se z pašíka odjaktěživa zpracoval každý kousek, když už ho majitelé celé měsíce s láskou krmili.

Rozmyslet si už nákup. Rozmyslet si už nákup. Zdroj: Shutterstock.com

Rozmyslet si už nákup

Nejrozumnější postup proti plýtvání je rozmyslet si pořádně už nákup. Pokud se nabízí výhodně cokoliv, co doma jíte nebo z čeho vaříte, není potřeba váhat. Podmínka ale je, že potraviny máte kde uchovat, aby vám vydržely. Na to je ideální mrazák, který schová suroviny, ale i předvařené nebo úplně uvařené jídlo. Zkuste tam dát i podušené houby nebo si dopředu nakrájet kořenovou zeleninu. Ale musíte vědět, že když koupíte deset kilo mrkve, máte čas se jimi zabývat. A taky, jestli je ta mrkev ještě pěkná.

A neberte doslova nápisy. Myslíme ty nápisy „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“. Ten o spotřebování je přísnější, protože se týká třeba vajec, masa, jogurtů, krájeného sýra. Tady je nutné myslet hlavou: maso nebo ryby se určitě musí sníst nebo zmrazit, ale vejce ani jogurt úderem půlnoci nevybuchnou. Na pár dnech vážně nesejde. Minimální trvanlivost už vůbec neprožívejte. Co se asi tak za týden nebo měsíc zkazí třeba na suché balené rýži?

Když zbydou těstoviny, šup na ně vejce a do trouby s tím. Když zbydou těstoviny, šup na ně vejce a do trouby s tím. Zdroj: Shutterstock.com

Obyčejně a levně

A pak je potřeba nakupovat levně. Pozor, levně neznamená nekvalitně. Dnes je to často postavené na hlavu, ve zdravé výživě jsme ochotni nechat majlant a obyčejné jídlo nám nevoní. Křivá a jinak „nepěkná“ zelenina je klasický příklad. Je levnější a přitom naprosto stejná, co se týče obsažených živin, jako ta podle normy. Taky sýry těsně předtím, než jim projde záruční lhůta, koupíte za míň. Přitom sýry a taky maso, které jsou zralé, jsou v té nejlepší kondici. U nás jíme kdovíproč maso hned po porážce, ale to je jen pozůstatek socialismu, kdy se kýta nebo panenka v obchodech ani neohřály, jak málo byly k dostání.

Na „obyčejná levná“ jídla se zaměřil i populární foodbloger Martin Kuciel alias Cuketka v projektu Skromná kuchyně. „Ve skromné kuchyni se snažím najít cestu k úspoře skrze uplatnění znalostí o potravinách a vaření. Pracuju tak, abych suroviny využil beze zbytků. A pokud nějaké zbytky vzniknou, zpracuju je také. Recepty jsou jednoduché a seznamy ingrediencí velmi krátké.“ Martin dává dohromady vlastně českou domácí klasiku, kterou knižní kuchařky obvykle nepovažují za dost důstojnou, aby jí věnovaly stránky. Na cuketka.cz tak najdete bramboračku, smažený květák nebo fazolky na smetaně. Neřeší se tady výživové ani kulinářské trendy, jen spokojenost s výsledkem.

Nedokonalé ovoce nakrájejte a zapečte. Nedokonalé ovoce nakrájejte a zapečte. Zdroj: Shutterstock.com

Co se zbytky pečiva?

Pokud bychom neměli mít žádný odpad, můžeme jít do důsledků. Ze slupek z omytých, samozřejmě hezkých brambor udělat chipsy. Ze zelených natí od kořenové zeleniny udělat pesto. Ořezy z připravovaného masa schovávat postupně do mrazáku a pak z nich udělat vývar. Z pečiva udělat strouhanku nebo zbytky použít do zemlbáby, karbanátků a sekaných masových i zeleninových. Hodí se na zahušťování omáček a polévek, na strouhanku pro obalování i vytváření posypky nebo krusty zapékaných jídel. Tvrdší pečivo se hodí na rozpékané sendviče či topinky nebo na krutony do polévky. Nejrychlejší záchranou je namočení ve vajíčku a osmažení.

V Evropě skoro čtyřicet procent ze všech vyrobených potravin skončí v popelnici. V Evropě skoro čtyřicet procent ze všech vyrobených potravin skončí v popelnici. Zdroj: Shutterstock.com

Mleté maso je základ

Skvostným základem bezezbytkového vaření je mleté maso. Když ho máte po ruce kilo, jste za vodou. Vložte ho do mísy, osolte, doplňte oblíbeným kořením, přidejte jedno velké vejce a důkladně propracujte. Ze směsi oddělte čtvrtinu, připravte si talíř se strouhankou a rozehřejte pánev s trochou oleje. Uždibujte malé kousky, pomocí strouhanky tvarujte co nejmenší kuličky, ty na středním stupni smažte dozlatova a odkládejte do misky vyložené ubrousky. Máte kuličky do rajčatové omáčky.

Do zbytku mletého masa přidáte nastavovací směs, což může být jedna dvě housky rozmáčené v mléce nebo hrnek uvařené rýže, kuskusu nebo rozmačkaných vařených brambor. Trošku dokořeňte a odeberte polovinu. Tu vytvarujte do šišky, položte ji na tukem ze smažení kuliček vymazaný alobal, uzavřete jako balíček a pečte půl hodiny v troubě na 180 stupňů. Pak rozbalte, potřete vypečenou šťávou a ještě dopečte kvůli hezké kůrce. No a pak vám zbyla ještě půlka masové směsi. Udělejte z ní karbanátky a osmažte je v pánvi po kuličkách. Za krátkou dobu a pár kaček jste vytvořili základ pro tři výtečná jídla, z nichž se nakrmí čtyři osob. Co nesníte hned, dejte do ledničky nebo zmrazte.

Další nápady pro život najdete v časopise Kreativ.

Kreativ Kreativ Zdroj: Kreativ.cz

Zdroj: Časopis Kreativ

Akční letáky