Mnoho z nás s nechutí vzpomíná na mdlé a nevábně vyhlížející zelí ve školních jídelnách, tuto zeleninu přitom lze připravit nesmírně chutně. Možná si pak budete chtít na zahrádce vypěstovat vlastní křupavé hlávky…

Zelí je nabité vitamíny a minerály

  • Červené (i bílé) zelí obsahuje vitaminy C, K a E, vitaminy skupiny B, betakaroten, z minerálů pak draslík, molybden, hořčík, železo, vápník a zinek.
  • Díky obsažené vláknině působí příznivě proti zácpě a pročišťuje střeva, má schopnost vázat a odstraňovat z organismu těžké kovy.
  • Zelí aktivuje metabolismus sacharidů, stimuluje nervy a mozek, zlepšuje náladu a koncentraci. Uvolňuje napětí, uklidňuje nervový systém, snižuje krevní tlak, podporuje odvodňování a povzbuzuje krvetvorbu.
  • Zelí také působí proti bakteriím, zelná šťáva pomáhá při léčbě dny a žlučníkových kamenů, přičítají se mu i účinky při léčbě žaludečních vředů.
  • Červené zelí obsahuje rostlinné pigmenty zvané antokyany, jež dodávají ovoci a zelenině modré, fialové a červené zbarvení a podle nejnovějších výzkumů mohou poskytovat ochranu proti rakovině, zlepšovat funkci mozku a podporovat zdraví srdce.

Pěstování zelí

Zelí potřebuje slunné a otevřené stanoviště s propustnou zásaditou půdou, a to jak pro výsev, tak na záhonu, kam je přesadíme.

Když zelí vysadíme na záhon po luštěninách nebo po salátu, nemusíme je už hnojit mrvou ani kompostem, stačí jen při výsadbě přihnojit zeminu univerzálním hnojivem nebo rostlinným výluhem. Pokud s pěstováním zeleniny teprve začínáme a nemáme rozjetý osevní postup se střídáním tratí, zaryjeme v zimě do připravovaného zelného záhonu hnůj nebo kompost. Bez ohledu na hnojení rozhodíme na záhon po zrytí vápenec, pokud půda není sama o sobě dostatečně zásaditá. Pokud záhon nevápníme po rytí, povápníme jej těsně před výsadbou a vápno zahrneme do půdy hráběmi.

  • Zelí obvykle předpěstujeme na výsevním záhonu nebo ve skleníku či v pařeništi a pak je vysadíme na konečné stanoviště. Červené zelí vyséváme začátkem září. Sazeničky necháme na výsevním záhonu celý podzim i zimu a za velmi mrazivého počasí je přikryjeme krytem.
  • Mladé sazenice přesadíme na konečné stanoviště v dubnu, a to ve sponu 60x60 cm.
  • Po výsadbě rostlinky důkladně upěchujeme kolíkem nebo botou a pak je zalijeme. Pravidelně je okopáváme a v suchém počasí zaléváme.

Sklizeň zelí

Zelí uřízneme od kořene, když má vyvinuté pevné hlávky. Kořeny vykopeme až po sklizení celého záhonu. Na kompostu by se rozkládaly dlouho, proto je před kompostováním nakrouháme. Pokud nebudeme záhon po zelí hned potřebovat, necháme několik kořenů v zemi, aby znovu obrostly křehkými zelenými listy, které můžeme zase zkonzumovat.

Zelí v kuchyni: Dobré je vařené jen krátce

Zelí je pěstováno už celá staletí, ale lidé celou tu dobu často dělají stejnou chybu – příliš dlouho je vaří, takže je pak rozvařené, bez chuti a zapáchá. Před tepelnou úpravou otrháme vnější tuhé listy, hlávku rozkrájíme na čtvrtky a vyřízneme košťál i se zbytkem kořenu. Dobře omyjeme a osušíme. Zelí pak vaříme nakrájené na díly nebo nakrouhané, a to v co nejmenším možném množství mírně osolené vody – jen aby se zelí nechytalo ke dnu. Krouhané zelí vaříme 3–4 minuty, díly o něco déle. Pak je scedíme, přidáme oříšek másla a opepříme čerstvě mletým pepřem nebo kmínem.