Černý kořen (Scorzonera hispanica), neboli hadí mord španělský, je velmi užitečná zelenina.
Jak je možné odvodit z názvu, hadí mord španělský se do zbytku Evropy rozšířil právě ze Španělska a dle pověstí byl až do 16. století užíván proti dýmějovému moru a hadímu kousnutí. U nás se bohužel černý kořen pěstuje poměrně málo, přestože má vynikající dietetické vlastnosti. Pěstování je dnes nejvíce rozšířeno od Belgie přes Holandsko a Německo až do Polska.

Tato vytrvalá rostlina vytváří v 1. roce přímý, válcovitý, 30–40 cm dlouhý kořen s černou pokožkou a bílou dužninou. Kvete až ve 2. roce sytě žlutými úbory čokoládové vůně na lodyhách vysokých až 120 cm. V syrovém stavu chutná jako jádra vlašských ořechů.

Černý kořen pomáhá při cukrovce i revma

  • Z kořenů po poranění vytéká bílá šťáva, která obsahuje inulin, a právě pro tuto látku je černý kořen zeleninou vhodnou zejména pro nemocné cukrovkou.
  • Je však doporučována i revmatikům a pro vysoký obsah draslíku je určitě vhodná i pro posílení srdeční činnosti.
  • Černý kořen je velmi lehce stravitelný, proto je vhodnou součástí diet při chorobách žaludku a střev.

Chřest, káva i řízek

V zimním a jarním období můžete mírně povařený černý kořen upravovat jako chřest, někdy se také suší a pak praží jako náhražka kávy. Výborný je i konzervovaný ve slaném nálevu. Černý kořen lze konzumovat syrový (můžete ho přidávat do zeleninových salátů), nebo ho podusit a podávat jako přílohu k masu, dobrý je i smažený v trojobalu.

Pěstování

Rostliny jsou (podobně jako například pastinák) mrazuvzdorné.

Na klimatické podmínky není černý kořen nijak náročný, daří se mu prakticky ve všech oblastech. Vyžaduje však hluboko propracovanou půdu a nesnáší půdy kyselé a také přímé hnojení chlévským hnojem a přihnojování dusíkatými hnojivy. V takovém případě bývají kořeny hořké a dužnina houbovitá.

Spodní hladina vody nemá na místě, kde kořen pěstujete, přesahovat 80 cm, avšak stálá půdní vlhkost je předpokladem vysokých výnosů.

  • Vzhledem k dlouhé vegetační době se vyplatí časný jarní výsev do řádků vzdálených od sebe 30–40 cm při hloubce výsevu 2–3 cm.
  • Po vzejití rostlinky vyjednoťte na vzdálenost 8–10 cm.
  • Se sklizní počítejte v průběhu října.
  • Pokud chcete černý kořen pěstovat jako ozimou zeleninu, vysejte ho začátkem srpna pro sklizeň během jara příštího roku.

V tuzemském sortimentu máme jedinou odrůdu – Libochovický. Vyznačuje se válcovitým stejnoměrným kořenem s krémově bílou dužninou příjemné chuti. Vyžaduje časný výsev a spolehlivě přezimuje ve volné půdě.

Sklizeň a skladování

Při sklizni musíte postupovat velmi opatrně, abyste nepoškodili křehké a velmi dlouhé kořeny. Vyplatí se vyhloubit podél řádku s rostlinami hlubší brázdu a kořeny pak z druhé strany do těchto brázd rycími vidlemi vyvracet.

Pro zimní uskladnění uložte kořeny do vlhkého písku, případně do pařeniště, protože poměrně rychle vysychají. Při vysoké vzdušné vlhkosti kořeny uchováte až do pozdního jara. Ještě lepší je pro zimní uskladnění kořeny před uložením do vlhkého písku svázat do svazků a zabalit je do fólií, aby nevysychaly.

Před konzumací je nutné černý kořen pečlivě omýt a zbavit černého povrchu i latexu, který z kořene vytéká. Jelikož je černý kořen velice lepkavý, někdy se doporučuje ho 20–25 minut povařit a pak oloupat. Po pečlivém očištění namočte celý kořen do okyselené vody, čímž zabráníte jeho zhnědnutí.