PRO MLSNÉ JAZÝČKY

Problém s domácím pečením je, že šetří peníze v případě, že nás je doma hodně. Pro jednoho smysl nedává, především kvůli vyšší ceně energií. Ani tak se ho ale nemusíme vzdávat, stačí vymyslet, jak pečivo a koláče dobře uskladnit a schovat si je na později. Housky i chleba nakrájený na plátky můžeme zamrazit a před konzumací nechat přes noc rozmrznout v lednici. Piškotové korpusy a koláče, které neobsahují příliš velké množství ovoce, zase můžeme zamrazit nakrájené na kusy. Ty lepkavější nejprve necháme zmrznout rozložené na tácu a až ztuhlé je přendáme do vzduchotěsného sáčku nebo krabičky a pak rozmrazujeme po porcích.

Bábovka do sklenice

Zavíčkovanou ji v chladu můžeme skladovat až dva týdny. Navíc upečeme jednotlivé porce, což je ideální jak na svačinu, tak pro ty, kdo žijí sami.

oblíbené těsto na bábovku, piškot, perník nebo podobný koláč

  • olej neutrální chuti
  • mleté oříšky, strouhanka či kokos
  • patentní či šroubovací sklenice

Těsto připravíme tak, jak jsme zvyklí. Sklenice vymažeme trochou oleje a pečlivě vysypeme ořechy, strouhankou či kokosem. (Tento krok můžeme vynechat, pokud koláč nechceme vyklápět.) Pečeme nezavíčkované v troubě podle receptu, čas ale zkrátíme jen na 15–20 minut, podle velikosti sklenic. Po upečení necháme ještě 10 minut chladnout v pootevřené troubě, pak sklenice vyjmeme a co nejrychleji zavíčkujeme. Necháme vychladnout a skladujeme v lednici.

TIP: Pokud chceme bábovku ze sklenice vyklopit, je potřeba péct nejlépe v patentní sklenici, která nemá zužující se okraj. Z obyčejné skleničky od jogurtu ji sice nevyklopíme, ale nic nám nebrání sníst ji lžičkou.

VLASTNÍ OMÁČKY

Ochucovadla a doplňky, které si dopřáváme k jídlu, jsou jedněmi z velmi drahých položek. Přitom často nemusí být drahé je vyrobit doma. Na rozdíl od vlastního zavařování jich většinou vyrobíme jen malé množství, a tak se vyplatí i menším jedlíkům. Domácí majonézu či pesto umixujeme za pár minut, a přitom chutnají o mnoho lépe než z obchodu. Doma si můžeme připravit i hořčici, návod je k mání například na iReceptar.cz.

Pesto ze zelených natí

To bazalkové je nejznámější, ale italské babičky dělají pesto z toho, co je zrovna po ruce.

2 skleničky, 10 minut + čištění

  • 70 g zelených lístků (bazalky, mrkvových, ředkvičkových, petržele) nebo zbylých stonků (petrželových, koriandrových)
  • 2 stroužky česneku
  • 40 g oříšků nebo semínek, například slunečnicových, lískových, vlašských, mandlí
  • 1 lžíce jablečného octa
  • 5 lžic olivového oleje, nebo víc, protože každá nať je jinak šťavnatá
  • sůl a pepř podle chuti

Nať podle potřeby očistíme a promixujeme. Pak přidáme česnek, oříšky nebo semínka a ocet a mixujeme do konzistence, jakou máme rádi. Pak pomalu přiléváme olej a dál mixujeme, až bude pesto takové, jak se nám líbí. Podle chuti osolíme, opepříme a dáme do skleniček. Zalijeme dalším olejem tak, aby bylo pesto zcela ponořené, zavíčkujeme a uskladníme v lednici. TIP: Pokud připravujeme pesto z ředkvičkových listů, není potřeba přidávat česnek, protože jsou dost štiplavé samy o sobě.

Jak naporcovat kuře

CENY KUŘECÍHO MASA V POSLEDNÍCH MĚSÍCÍCH STRMĚ STOUPALY, ALE KDYŽ SI KOUPÍME CELÉ KUŘE, URČITĚ NA NĚM UŠETŘÍME. PORCOVÁNÍ PŘITOM NENÍ NIC SLOŽITÉHO, STAČÍ DODRŽET SPRÁVNÝ POSTUP.

PRVNÍ ŘEZ

Začneme odstraňováním stehen. Nožem zajedeme do rýhy mezi stehnem a trupem a řežeme, až narazíme na kloub.

ODDĚLENÍ STEHNA

Jednou rukou pevně chytneme stehno, druhou trup a začneme kuře jemně rozevírat, dokud neucítíme křupnutí a neuvidíme hlavu kloubu. Nakonec ještě dořežeme maso pod ním.

DALŠÍ KROK

Stejným způsobem odkrojíme i křídla. Začneme řezat hned u trupu (nebo u druhého kloubu, pokud toužíme po kuřecím prsu s kůží) a krájíme, dokud nenarazíme na kloub.

JEMNÝ ZLOM

Uchopíme křídlo a trup (nebo spodní část a vrchní část křídla v případě prsa s kůží) a jemně odlomíme kloub. Jemnější kosti budou klást mnohem menší odpor než stehna.

VYŘÍZNUTÍ PRSA

Nahmatáme hrudní kost a vedeme řez co nejtěsněji k ní. Prso se bude postupně oddělovat ke straně. Snažíme se nožem co nejpřesněji kopírovat zaoblení kosti a postupně ho odřežeme.

Naporcované kuře můžeme po jednotlivých porcích (nebo dvou) uvařit nebo zamrazit, ze skeletu je nejlepší rovnou připravit vývar a zpracovávat ho pak postupně tak, jak potřebujeme.

I tohle může do mrazu

Některé věci bychom do mrazáku asi neuskladnili, ale když je upravíme, klidně se mrazit mohou.

Brambory – sice ne syrové ani vařené, ale pokud z nich uděláme kaši nebo je jen pomačkáme, můžeme je směle zamrazit. Třeba rovnou jako přílohovou pokličku na porci dušeného masa anebo zeleniny.

Vejce – Ne celá, ale oddělené žloutky a bílky. Krabičku je dobré označit počtem kusů. A žloutky můžeme zamrazit dokonce i vařené.

Papriky – nakrájené na kousky tak, abychom je pak jen hodili do guláše nebo jiné směsi, kterou právě dusíme.

Banány – Oloupané a nejlépe nakrájené na menší kusy. Slupky ale, pokud kupujeme bio banány, můžeme zamrazit zvlášť a rozmixovat třeba do těsta na perník, nebo je použít jako leštidlo.

A také máslo, tvrdý tvaroh, ořechy a vločky ve vzduchotěsném sáčku.

O TROCHU MÉNĚ ENERGIE

Pokud máme dost času, můžeme nechat některé suroviny v hrnci takzvaně dojít, ale už nevařit, a tím pádem nespotřebováváme energii. Platí to pro vajíčka – vodu stačí přivést k varu a pak nechat vejce v chladnoucí vodě požadovaný počet minut. A stejně můžeme postupovat i s asijskou jasmínovou nebo basmati rýží, případně bulgurem a kuskusem.

Rizoto ze zbytků a ořezu

V řadě řeznictví i některých supermarketech, kde se prodává maso na váhu, koupíme ořezy – zbytky kostí s masem. Hodí se dobře na vývar, stejně jako na obrání do některého pokrmu.

4 porce, 30 minut + alespoň 3 hodiny na vývar

Na vývar:

  • 1 kg kostí nebo ořezů, případně jejich kombinace
  • 5 litrů vody
  • 1 cibule, jen slupky
  • celý pepř, nové koření, bobkový list, případně jiné koření dle chuti, není nutné

Na rizoto:

  • 2 lžíce oleje
  • 2 lžíce másla + 2 lžíce na dokončení vývaru
  • 1 cibule, oloupaná
  • 3 stroužky česneku
  • 300 g kulatozrnné rýže
  • 200 ml bílého vína, není zcela nutné
  • 1–1 ½ litru vývaru
  • maso obrané z ořezů
  • tvrdý sýr, ke strouhání (třeba patky)
  • zelené listy, případně zbylé nebo už trochu ovadlé kousky salátových nebo jiných lístků

1. Kosti anebo ořezy dáme do hrnce, přidáme slupky, podle chuti koření a zalijeme vodou. Přivedeme k varu, pak stáhneme jen do velmi mírného probublávání a necháme táhnout, jak dlouho chceme a můžeme, od tří klidně do dvanácti hodin. Pěnu můžeme, ale nemusíme sbírat. Jde jen o vysráženou bílkovinu, která vadí spíš esteticky, pokud bychom chtěli mít vývar čistý. Navíc ho můžeme po uvaření přecedit.

2. Hotový vývar slijeme, stranou si necháme 1,5 litru na rizoto a zbytek použijeme do 3 dnů nebo zamrazíme. Můžeme ho také dál táhnout, nechat hodně zredukovat a pak po porcích v tvořítkách na led zamrazit jako připravený bujon.

3. Na směsi oleje a másla orestujeme cibuli dosklovita. Pak přidáme česnek a spolu s ním také rýži. Restujeme za stálého míchání ještě asi 3 minuty, až zrnka rýže lehce zprůhlední. Zalijeme vínem, necháme za stálého míchání vypařit. Pak si vybereme, jestli rýži zalijeme 1 litrem vývaru a necháme lehce vařit, nebo budeme přilévat po sběračkách a celou dobu pečlivě míchat. V prvním případě možná budeme muset vývar dolít, ale pak už musíme dál rýži míchat.

4. Do rýže, která má konzistenci podle naší chuti, přidáme zelené lístky, případně třeba mraženou zeleninu. Tvrdší kusy zeleniny pokrájíme a předem orestujeme na troše oleje. Promícháme, do rizota přidáme máslo a sýr, pokud ho používáme, necháme ještě 10 minut stát (počítáme s tím, že během této doby rýže ještě pojme část tekutiny). Dochutíme a podáváme případně postrouhané další várkou sýra.

TIP: V poslední době se vrací do českých kuchyní také rizoto, jaké známe z dřívějška z jídelen, jen se mu dnes říká srbské. Do takového uvaříme rýži jen ve vývaru (bez restování a vína), dochutíme podle svého, smícháme s obraným masem a třeba zbylou pečenou zeleninou. Podle chuti posypeme strouhaným sýrem anebo bylinkami a podáváme.

Tip: Vodu, kterou proplachujeme rýži, nevyléváme, ale zalijeme s ní balkon nebo pokojovky. Obsahuje řadu živin.

MASO O NĚCO LEVNĚJŠÍ

Dobrou zprávou je, že zdražení masa nás vlastně nemusí až tolik trápit. Jíme ho totiž výrazně víc, než opravdu potřebujeme – což je jen asi jednou nebo dvakrát týdně. Jako dospělí nepotřebujeme ani to, a klidně se můžeme stát vegetariány z donucení. Nebo jen zmenšit porce. I na těch pak můžeme něco ušetřit. Vsadit na levnější kusy, jako jsou vnitřnosti, pokud nás tedy nelimituje zdravotní omezení a chutnají nám. Sledovat akce a nebát se kupovat maso před koncem spotřeby, které bývá zlevněné – stačí si ho opravdu dobře prohlédnout a pokud je stále pěkně zbarvené a pružné na dotek, klidně ho můžeme konzumovat. V neposlední řadě pak ušetří ten, kdo se nebojí ostrého nože, a sám si naporcuje třeba drůbež místo toho, aby kupoval už připravené kusy masa.

Dušené maso do mrazáku

Když koupíme v akci větší kus masa, například kýtu nebo plec, je lepší ho rovnou zpracovat a do mrazáku si připravit „hotovky“ po porcích.

6–8 porcí, 1–4 hodiny

  • 4 lžíce oleje nebo přepuštěného másla
  • 800 g – 1 kg masa, například krůtí prsa, hovězí určené k dušení (kližka, kýta, plec, líčka, krk…), případně vhodné vepřové (plec, kýta, pečeně, bůček, kolena)
  • 3 cibule
  • 2 lžíce protlaku, není nutné
  • 500 g kořenové zeleniny
  • další zbytky zeleniny, jako je košťál z brokolice nebo květáku, zbytek dýně, cukety, brambory, batáty a podobně
  • 300–600 ml vody nebo vývaru
  • sůl a pepř
  • bylinky podle chuti

1. Maso nakrájíme na menší kusy a na rozpáleném tuku orestujeme, aby se zatáhlo. Najednou nebo po částech, aby se nezačalo dusit. Pak ho vyjmeme a ve výpeku orestujeme cibuli spolu s vybraným kořením.

2. Postupně přidáme nakrájenou kořenovou zeleninu, další tužší zeleniny jako dýni a nakrájené košťály, nakonec měkčí zeleninu a brambory.

3. Do hrnce vrátíme maso a vše dostatečně podlijeme vodou. Přiklopíme a necháme dusit od 45 minut do 4 hodin, podle druhu masa a chuti. Podle potřeby doléváme tekutinu.

4. Na závěr dochutíme, případně přidáme posekané bylinky a podáváme nebo po porcích zamrazíme.

TIP: Například indická kuchyně je z velké části založená na dušených jídlech a přitom jen málokdy používá maso. Podobným postupem tedy můžeme připravit jídlo na způsob kari. K cibuli přidáme koření (dobré je najít si konkrétní recepty a vyzkoušet, co nám chutná, obvykle se používá kurkuma, zázvor, chilli, často také skořice, římský kmín a další, které jsou dnes už běžně dostupné), necháme ho rozvonět a pak postupujeme stejně. Na závěr můžeme směs ještě zjemnit přidáním kokosového mléka anebo zakapat limetkou a přidat čerstvé bylinky.

3 otázky: Vyplatí se zavařování, hotovky a velká balení?

Zavařovat, či koupit?

Ceny ovoce a zeleniny výrazně vzrostly a rostou dál. Výhoda zavařování se ale právě proto může ztrácet. Určitě se nám vyplatí, pokud chceme spotřebovat vlastní úrodu, kterou jsme vypěstovali nebo dostali. Pokud ale sníme dvě skleničky marmelády ročně a jedny nakládané okurky k tomu, je finančně výhodnější si je koupit. I za výrobky vyšší kvality totiž ve výsledku zaplatíme méně, než kolik by nás stály energie a druhotné suroviny, které pro zavařování musíme pořídit.

Nakupovat do zásoby?

Nakoupit velkou zásobu toho, co je právě v akci, se může zdát jako dobrý nápad. A taky je. Tedy pokud skutečně jde o potravinu, kterou běžně jíme, a navíc vydrží po celou dobu, než ji zkonzumujeme. Většině z nás se vyplatí koupit velký pytel rýže, brambor, luštěnin nebo mouky. Ovšem za předpokladu, že je máme kde správně skladovat (tedy v nepříliš teplé a přitom dobře větrané místnosti). Na mouku, stejně jako třeba na cukr nebo vločky, bychom měli mít dobře uzavíratelné nádoby, protože nikdy nevíme, jestli se v pytli neskrývají moli nebo jiní škůdci.

Hotovky ano, nebo ne?

Jsou často trnem v oku odborníkům na výživu, přitom je dostaneme v každém supermarketu. Hotová jídla v krabičkách často vypadají lákavě, ale vyplatí se jejich nákup? V tomto případě závisí na více okolnostech.

Kupovat je pro rodinu je určitě ekonomický nesmysl, v tom případě se rozhodně víc vyplatí příprava domácích jídel. Pokud ale žijeme sami, můžou pro nás být hotovky vítaným zpestřením, a navíc nám nabídnou pokrm, který by třeba v restauraci pro nás byl moc drahý. Pak se nákup hotovky vyplatí, i tak bychom ale měli číst složení, sáhnout po hotovkách z chladicího boxu a vybírat si ty, které obsahují co nejvíc primárních surovin a co nejméně aditiv.

Zdroj: Časopis Receptář